Vrcholí období stresu a strachu. Klasifikační půlroční maraton se na většině českých škol blíží do cílové rovinky a na učitele se valí prosby o ještě jedno přezkoušení, které má moc zvrátit osud. Ze zoufalého propadlíka udělá úspěšného absolventa ročníku a za jedničku dají babička s dědou víc než za dvojku. Pro někoho je cílem jednička, pro jiného čtyřka a přitom děti ze všech stran slyší, že by se měly učit pro sebe a ne kvůli známkám.

Vzdělání je základním právem vyplývajícím z Listiny základních práv a svobod. Je k zamyšlení, proč jej tedy žáci a studenti dlouhodobě cítí veskrze jako nepříjemnou povinnost. Rodiče si dávají stále více záležet na výběru školy, které svěří ke vzdělávání své děti. Zajímají se o počty dětí ve třídách, o prostředí školy, o věk a odbornost učitelů a čím dál tím častěji také o způsob a obsah výuky a někdy také o způsob hodnocení, který škola využívá.

Klasické klasifikaci dává přednost stále ještě valná většina českých škol. Důvodem je mnohdy právě tlak ze strany rodičů. Rodiče mají systém známkování zažitý ze svých školních let, označují jej za tradiční a mají pocit, že zprávě o úrovni vzdělání svého dítěte ve formě známky rozumějí. Rodiče chtějí od svého dítěte dobré známky, protože jsou pro ně synonymem úspěchu. Podprahově tak v dětech umrtvují smysl učení se pro sebe a svou budoucnost a naopak posilují učení se pro známky. Strach z těch špatných je už pouze nevyhnutelným následkem tohoto přístupu.

Způsob hodnocení má na úroveň a především na efektivitu vzdělávacího procesu zásadní vliv. Jako nejefektivnější se podle řady výzkumů jeví hodnocení formativní, které si v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách osvojují lídři center kolegiální podpory, které na jejich kmenových školách vzniknou v příštím školním roce. Ve středu 29. května se v Praze sešli již po páté.

O zkušenosti, jak je možné rodiče získat pro podporu formativního hodnocení, se s kolegy podělila Lada Fejferová ze ZŠ Chomutov: „Zveme rodiče na náslechy do školy, aby viděli způsob výuky a hodnocení a mohli je porovnat se zkušenostmi svými a často se diví!“ Žáci mají, podle jejích zkušeností, k formativnímu hodnocení na rozdíl od rodičů většinou pozitivní postoj bez ohledu na to, jak jsou v procesu učení úspěšní.

V případě formativního hodnocení mají žáci mnohem větší vliv na své učení i na výsledné ohodnocení, a tudíž i silnější vnitřní motivaci k učení. Toto hodnocení vychází z míry splnění předem jasně formulovaných kritérií, na základě nichž žáci při práci postupují. Žáci tedy mohou proces svého učení řídit a přebírají za něj také zodpovědnost.

„Navíc je podle žáků hodnocení založené na předem stanovených a nejlépe ještě společně vydiskutovaných kritériích spravedlivé a tím, že jejich výkon není porovnáván s výkony ostatních žáků, ale vzhledem k předem známému kritériu, je pro žáky motivující. Učitelům hodnocení na základě kritérií pomáhá promyslet cíle a metody učení, slouží ke konkretizaci žákova výkonu a sledování jeho pokroku,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách si neklade za cíl změnit filozofii vzdělávání, jeho cílem je vrátit škole význam dílny lidskosti a vyvrátit vžitý mýtus o známce jako o jediné možné motivaci žáků k učení.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.

Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.