Osmým setkáním bylo úspěšně dovršeno vzdělávání lídrů skupin formativního hodnocení v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. V následujících měsících se aktivita přesouvá přímo do škol, kde se v průběhu prosince oficiálně otevřou Centra kolegiální podpory (CKP) pro ostatní učitele z kraje.

Lídři skupin formativního hodnocení byli od ledna letošního roku systematickým vzděláváním připravováni na svou novou roli. Vzdělávání bylo zaměřeno na formativní hodnocení a lídrovství, tedy dvě oblasti, které budou pro práci lídra CKP následující dvou letech stěžejní. Díky pravidelnému setkávání a vzájemnému sdílení vlastních zkušeností v oblasti praktického zavádění formativního hodnocení, mohli lídři reagovat na konkrétní situace, se kterými se potkávali jejich kolegové a předem se na ně připravit.

Vyhodnocení vzdělávacího programu, který učitelé absolvovali, je stejně důležité jako samotný obsah. Zpětná vazba se prolínala kontinuálně celým vzdělávacím programem, na konci posledního setkání navíc proběhla závěrečná reflexe.

Závěrečná reflexe programu byla rozdělena do tří částí. V první části byly znovu zmíněny záměry a cíle vzdělavatelů. Ty by se daly shrnout do 7 bodů, které kurz definují: praktický, autentický, sdílející, volitelný, reflektivní, modelový a online podporovaný. Lídři se v reflexi věnovali všem sedmi záměrům a u každého zvlášť hodnotili do jaké míry se podařilo tento záměr naplnit. Žádný z cílů nebyl naplněn nedostatečně a nejlépe byly oceněny záměry praktický, reflektivní, modelový, sdílející a autentický.

Ve třetí části byla položena otevřená otázka Zformulujte prosím 3 nejdůležitější věci/myšlenky, které si z programu pro sebe odnášíte. Mezi nejčastěji zmiňované věci či myšlenky patří: Vydefinovaný pojem formativní hodnocení a jeho aplikace do praxe, Praktické zkušenosti a sdílení, podpora a zpětná vazba, Je třeba šířit dále, Vysoká profesionalita lektorů, Celé školení mě postupně více a více „nutí“ přemýšlet nad tím, jak učit a hodnotit jinak, Musím si najít dostatek času na počáteční přípravu, Je vždy nutné promyslet cíl a nastavit kritéria, Nehodnotit nahodile, udělat si systém, Nástroje, se kterými změnu můžu provést a hlavně důvody, proč zavést formativní hodnocení.

Koncept následného setkávání lídrů se mění, další příležitost nabízí odborná konference, která proběhne 27. listopadu v Plzni. Konference bude rozdělena do dvou bloků, kdy první bude zaměřen na odborné přednášky a druhý na praktické workshopy, které povedou jak lídři formativního hodnocení, tak vzdělavatelé z řad akademické sféry.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, klade důraz na to, aby změny, které učitelé ve svých hodinách zavádí, probíhaly postupně. Aby totiž změny byly trvalé, musí je učitel pevně začlenit do již existujících rutinních postupů, a to vyžaduje čas.

Snaží-li se pedagogové ve své praxi změnit více než dvě nebo tři věci najednou, častým výsledkem je, že nedojde k očekávanému efektu. Nezřídka se v některých ohledech, jako je dynamika, tempo hodiny či plynulost aktivit naopak zhorší a oni se následně vrátí zpět k těm postupům, které mají zažité a ověřené. A dokonce i ve chvíli, kdy učitel přijde s novými nápady, které mu ve třídě dobře fungují, nedokáže je udržet ve své praxi dlouhodobě.

Učitelé, kteří se seznamují s prvky formativního hodnocení, chtějí, aby jakékoliv změny měly pozitivní efekt co nejdříve. Na druhou stranu výzkumy ukazují, že učitelé mění svou třídní praxi jen pomalu. Pro některé učitele je dokonce změna téměř nemožná, protože výraznou transformaci vlastních profesních zvyklostí vnímají jako ohrožení své profesní identity.

Mnohem častějším důvodem pomalosti učitelovy změny je to, že taková změna je skutečně obtížná, protože vysoký výkon v tak komplexní oblasti, jakou je učení, vyžaduje automatizaci velkého množství věcí, které učitel dělá.

Učitel do profese vstupuje s řadou „scénářů“ pojednávajících o tom, jak by třída měla fungovat, a tyto scénáře jsou v jeho mysli pevně zabudovány již od dob, kdy on sám byl žákem. A jak se zmiňuje Berliner (1994) „automatičnost těchto opakujících se operací, které jsou zapotřebí k dosažení jejich cílů“, také znamená, že jakmile jsou jednou vytvořeny, je velice těžké je změnit. Pokud například vyučující za dvacet dva let učitelské praxe položí ve třídě celkem asi půl milionu otázek stále stejným způsobem, je skutečně velice těžké začít to dělat jinak.

Proto musíme komukoli, kdo se snaží změnit něco, v čem se již stal odborníkem, umožnit, aby postupoval malými krůčky a je potřeba učitelům pomoct upravit jejich třídní návyky.

Učitelé jsou bombardováni novými myšlenkami a jsou přesvědčováni, aby je vyzkoušeli v praxi, ale než tyto nové myšlenky stihnou v praxi upevnit, objeví se zase další nové. Ovšemže učitelé potřebují nové myšlenky, ale většina z nich již zná více dobrých myšlenek, než bude kdy schopna zahrnout do své výuky. Učitelé potřebují pomoct ve vytváření nových návyků, což představuje výzvu ve všech oblastech lidského úsilí.

Chceme-li učitelům pomoct změnit jejich třídní návyky, musíme se smířit s tím, že to bude velice náročný úkol.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Pětina českých učitelů mateřských a středních škol trpí syndromem vyhoření. Jak pracovat s psychohygienou pedagogů? Michal Orság, ředitel Edukační laboratoře, přichází s návrhem učitelského sabatiklu. Co to v praxi znamená, se dozvíte v rozhovoru pro Euro TV.

Orság také zastáncem formativního hodnocení žáků, které se už osvědčilo v anglosaských zemích. Proč jej zavést do českých škol? Čím se liší od klasického známkování či slovního hodnocení? A v čem to podpoří samotného žáka? Podívejte se na celý rozhovor.

Česká školní inspekce uspořádala v posledních letech (listopad 2017, březen 2018, duben 2019) tři odborné panely zaměřené na problematiku formativního hodnocení. Zatímco v mnoha zemích Evropy se tento způsob práce s žákem stal již integrální součástí národního pedagogického procesu, u nás si teprve hledá své místo na slunci.

Zdroj: Učitelské noviny

Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř staví kmenové učitele zapojené projektu do nové role. Stanou se z nich lídři skupin pedagogů z okolních škol, kterým budou poskytovat kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

Vedení lidí je jednou ze stěžejních kompetencí, kterou by měl mít rozvinutou každý dobrý učitel. Vize, schopnost zaujmout, kreativita, strategie, delegování, to je jen úzký výčet charakteristik lídra. Některé aspekty jsou lidem vrozené, částečně se tedy člověk lídrem rodí. Existuje ale celá škála dovedností, které se dají v průběhu života osvojit a skutečným lídrem se může člověk stát.

Přestože neexistuje univerzální a jednotně obecně uznávaná definice lídra, každý má představu, která se formuje během celého života. Buduje se prostřednictví významných osobností, které lidé na své životní cestě potkali. Přirozenými lídry jsou ti, které okolí vnímá jako vzor s idejemi vhodnými následování. A nejde pouze o formálně delegované pozice, protože s funkcí se lídr nerodí. Stavět pozici lídra pouze z podstaty získané funkce je představa zcela lichá. Naopak může být člověk pro ostatní lídrem, aniž by si toho byl vědom.

Lídři skupin formativního hodnocení byli v průběhu minulého školního roku dlouhodobě připravováni na svou roli. Ale i pro ostatní vyučující, kteří se do projektu zapojí čeká nezvyklá role, kdy již nebudou mít průběh zcela ve svých rukou. Čeká je vystoupení z komfortní zóny proto, aby se něco naučili. Začátky jsou náročné, plné ostychu a obav z neznámého, ale i ze sdílení vlastních neúspěchů, přičemž takové pocity jsou zcela normální a v pořádku. V těchto situacích učitelům nepomáhá utěšování a ujišťování, že vše bude v pořádku.

K budování jistoty dochází v průběhu setkání právě skrze lídra a ostatní učitele, kteří svým chováním opakovaně ujišťují učitele, že je v přátelském prostředí. Postupně pak dochází k získání důvěry a odbourání strachu. Přátelské prostředí je také důležité, pro přijetí zpětné vazby, kterou učitelé získají v průběhu každého setkání. Pouze od přítele může konstruktivní zpětná vazba učitele posouvat v jejich pedagogické praxi.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.

Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.