Formativní zpětná vazba má za cíl pomoci žákovi vylepšit jeho práci a podpořit ho takovým způsobem, aby byl v dalším učení úspěšnější. Jestliže takovou zpětnou vazbu učitel poskytne, měl by si později najít čas i na to, aby zjistil, jak na ni žák zareagoval, a dát mu možnost prokázat vlastní posun.

Michal Orság, Květa Sulková

Zdroj: Učitelský měsíčník 4/2021

Pavla Nawratová, lídr skupiny formativního hodnocení pro 2. stupeň, již šestým rokem vyučuje na ZŠ Zdice, dříve působila také na Střední odborné škole v Ostravě. Učí angličtinu, dějepis, který je její srdeční záležitostí, výchovu k občanství a hudební výchovu.

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?

V rámci naší školy je celý pedagogický sbor proškolován v různých oblastech. Jednou z nich je také formativní hodnocení. Ještě před spoluprací s projektem Zavádění formativního hodnocení jsem tedy měla možnost absolvovat několik kurzů formativního hodnocení a kritického myšlení, které je pro mě také neodmyslitelnou součástí výuky. Oboje jsem začala postupně zavádět i ve své výuce. Zjistila jsem, že žáci na tento způsob vedení výuky reagují velmi kladně, hodiny mi začaly dávat smysl, začala jsem si je užívat, což před tím tak úplně nebylo a cítila jsem, že žáci to vnímají stejně. Díky formativnímu hodnocení jsem si uvědomila, že mým cílem není naučit všechny žáky vše, protože každý z nich má různé intelektové možnosti, ale vzbudit v nich zájem o můj předmět a přimět je pracovat naplno.

K účasti na tomto projektu jsme byly s kolegyní osloveny vedením naší školy. Nabídku jsem ráda přijala, vnímala jsem ji jako výzvu rozšířit si své znalosti a předat je dál.

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH?

Velmi dobrá. Máme k disposici velmi kvalitní tým odborníků, kteří jsou nám k dispozici a můžeme se na ně obrátit, pokud potřebujeme jakoukoliv podporu. Pravidelně se také setkáváme v rámci konferencí FH.

Pavla Nawratová, foto: formativne.cz

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

V současné době je velmi nešťastně zaměňován pojem formativního hodnocení se slovním hodnocením. Pokud se tedy ptáte na to, zda by mělo být slovní hodnocení na školách povinné, myslím si, že ne. Formativní hodnocení, jehož součástí je i slovní hodnocení v různých formách, bych spíše viděla jako postupnou implementaci formou kvalitního proškolování pedagogů. Co nejvíce ukazovat příklady z praxe, ukázat pedagogům, že to jde, že v začátcích to může být metoda pokus omyl, ale že formativní hodnocení je něco, co jim dlouhodobě velmi pomůže a naopak ušetří práci. Jedno výborné školení může motivovat spoustu lidí. Plošné nařizování většinou vede k nechuti a řekněme si upřímně, kdo z nás odvádí kvalitní práci v oblasti, kterou vlastně ani dělat nechce?

Co si myslíte o známkování?

Známkování používám. Je to systém, na který jsme historicky zvyklí a musím říct, že se někdy peru sama se sebou, jestli ano nebo ne. Máme ho v sobě velmi zakořeněné, ale je to výkonností záležitost. Setkávám se občas s nátlakem ze strany rodičů, kteří chtějí od dětí jedničky. Přitom, jak řekla jedna kolegyně, které si velmi vážím, vždyť trojka je ten dobrý střed, o který by mělo jít, dvojky by měly být pro ty velmi dobré a jedničky by měly být pro ty úplně „nej“.

V praxi to tak ale není, vždyť kdo je spokojený s trojkou? Také jsem se setkala s názorem, že když dám dítěti pětku, tak už si dá příště pozor a naučí se, popř. že ho k tomu rodiče donutí. Takže za mě je systém známkování spíše nátlakovým prostředkem. Sama ale nevím, jak z toho ven, když jsou známky za vysvědčení také součástí přijímacích zkoušek na střední školy. Logicky pak rodiče i žáci na známky cílí. Nevím, jestli je naše školství připraveno známkování opustit.

Také je potřeba mít na zřeteli, že případný přechod na slovní hodnocení na konci školního roku, který je často s formativním hodnocením zaměňován a který je ale paradoxně sumativním hodnocením, by znamenal v případě učitelů na druhém stupni vypracovat hodnocení obrovskému množství žáků. Já osobně jsem si spočítala, že v rámci všech předmětů, které letos učím, bych tento rok musela každé pololetí vypracovat na 238 slovních hodnocení. Nevím, jak bych to ve zdraví přežila, nemluvě o tom, jak individuální a objektivní by pak takové hodnocení bylo?

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 2. stupni?

Pro mě osobně je to soubor technik, které mi pomáhají komunikovat se žáky, aniž by to oni vlastně vnímali, zároveň je to nutí pracovat. Hodiny v sobě obsahují prvky formativního hodnocení, ale žák úplně nerozklíčuje, že právě v tomto okamžiku se o formativní hodnocení jedná. Vnímá to spíš jako to, že se intenzivně zapojuje, dostává od nás zpětnou vazbu, která může mít verbální či neverbální podobu, zjišťuje nejenom od nás, ale také ze strany spolužáků, co zvládá, co ne, na co se má více soustředit. Ve většině případů nejsou hodiny vedeny frontálně, protože frontální výuka není živnou půdou pro formativní hodnocení.

Možná bych to shrnula očima kolegů z jiných škol, kteří naše hodiny navštívili a při reflektivním setkání po hodinách říkali, že měli pocit, že si hodina prostě jen tak přirozeně plynula, utekla velmi rychle a když se pak podívali na rozepsanou náplň jedné takové hodiny, zjistili, že byla nabitá množstvím na sebe navazujících smysluplných činností, které žáky nutily být pořád aktivní.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?

Nemyslím si, že by si rodiče vyloženě uvědomovali, že na naší škole formativní hodnocení probíhá. Je součástí výuky, ale děti na druhém stupni jsou stále hodnoceni známkou, takže rodič to spíš nepocítí, pokud se o to vyloženě nezajímá. Rodiče, kteří mají zájem, mají možnost výuku navštívit. Máme dny otevřených dveří a po domluvě mohou přijít kdykoliv. Za poslední léta ale tuto možnost na druhém stupni využilo jen velmi málo rodičů.

Pavla Nawratová, foto: formativne.cz

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?

Prozatím ani jeden z absolventů, kteří k nám přišli nebyl – co se formativního hodnocení týče – dostatečně připraven. Setkali se s ním spíše okrajově, popř. si ho mohli vybrat jako volitelný předmět.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?

Je pro mě, spolu s kritickým myšlením tím, co v hodinách děti aktivuje, díky němu je radost s dětmi pracovat, vidět kam se posouvají a pomáhat jim v tom. Zároveň sami žáci tento způsob práce oceňují, což je velmi motivující. Nedokážu si představit, že bych se měla vrátit do dob, kdy jsem ho vůbec nevyužívala.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

Ve středu 31. března proběhlo první ze tří setkání v rámci 3. konference Formativne.cz. Jedná se o aktivitu v projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Po zkušenostech s druhou konferencí se organizátoři opět rozhodli pro přesunutí programu do bezpečného online prostředí. Stanovený rozsah celé akce byl rozdělen do tří odpoledních setkání tak, aby konference nekolidovala s online výukou učitelů. První setkání se uskutečnilo ve středu 31. března od 15 hodin. Zúčastnili se jí převážně učitelé, kteří jsou zapojeni do jedné z 18 skupin formativního hodnocení fungujících na 9 základních školách ve čtyřech krajích republiky (Karlovarský, Ústecký, Plzeňský a Středočeský). Většina účastníků tak již má s formativním hodnocením zkušenosti.

Cílem konference je sdílení příkladů dobré praxe z vybudovaných Center kolegiální podpory (CKP) a představení jednotlivých postupů formativního hodnocení, které zapojení učitelé při své práci využívají, včetně následné reflexe aplikace ve školním prostředí.

Setkání zahájil úvodním slovem odborný garant projektu Karel Starý (PedF UK). Účastníkům představil časový rámec jednotlivých částí konference a následně i program samotného setkání. Jako první bylo na řadě téma propustek, které nejprve prostřednictvím konkrétních ukázek přiblížila Květa Sulková, hlavní metodička vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Návštěvníci se tak mohli seznámit s nástrojem, který učiteli slouží pro rychlou zpětnou vazbu na konci hodiny. Propustky mohou vycházet ze sebehodnocení žáků (ukazují, jak jim látka přišla náročná, co se naučili nového, co jim připadalo zajímavé, zda jim vyhovovala práce ve skupině apod.), nebo ověřovat porozumění žáků, a přinášet tak důkazy o jejich učení.

Na úvodní vhled do problematiky navázaly Pavla Nawratová a Renata Klimešová ze ZŠ Zdice, které ve spolupráci s Veronikou Laufkovou (PedF UK) představily ukázku práce s propustkami ve svých vlastních hodinách. Součástí jejich prezentace byly videozáznamy z hodin či fotografie propustek vyplněných žáky v online prostředí. Účastníci byli tématem velmi zaujatí, o čemž svědčí i společná diskuze, která po prvním bloku následovala.

Po přestávce nabídl program workshop tria Olga Turnová, Anna Churáčková a Peter Zafka ze ZŠ Navis v Dobřejovicích. Ti sdíleli svou cestu ke slovnímu hodnocení, kterou v průběhu letošního roku procházeli i s ostatními kolegy z jejich školy. Velký úraz byl přitom kladen na promyšlené plánování, přípravu a jasně stanovené cíle a kritéria, na základě kterých má být hodnocení poskytnuto. V průběhu workshopu měli účastníci možnost zapojovat se do skupinových aktivit, například při posuzování konkrétních slovních hodnocení.

Závěrečná část nabídla možnost diskuse, kterou někteří návštěvníci využili buď v podobě přímých otázek, nebo otázek v chatu.

Druhé setkání proběhne ve středu 21. dubna opět od 15 hodin.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz

Lada Fejferová, lídr skupiny formativního hodnocení pro 1. stupeň v CKP fungujícím na ZŠ Chomutov, kde působí také jako speciální pedagog a výchovný poradce, k formativnímu hodnocení říká: Některé techniky jsem používala, ale netušila jsem, že se jedná o formativní hodnocení. Účast v projektu mi dala teoretické i praktické znalosti v oblasti formativního hodnocení. Na mé zavedené techniky FH nyní koukám i z jiného pohledu – snažím se například více propracovat kritéria.“

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit?

Nabídka vedení školy zúčastnit se projektu a také zvědavost (usmívá se).

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH?

Není to jednoduché. Na setkání skupin FH je třeba se dobře připravit. Členy SFH nejvíce zajímají techniky – tedy praktické ukázky. Je také dobré kolegy podporovat, ukazovat jim, že techniky FH také používám s různým úspěchem.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

Ne. Formativní hodnocení by mělo být součástí hodnocení na školách, ale nemělo by smysl nutit učitele povinně hodnotit žáky formativně. I z toho důvodu, že tento způsob hodnocení se velká část učitelů při vysokoškolském studiu neučila, tedy ho neumí používat. Cestu spatřuji v postupném proškolování pedagogů v oblasti FH.

Co si myslíte o známkování?

Myslím si, že pokud se žákovi dostane zpětné vazby a jsou jasně nastavená kritéria hodnocení, pak je používání známek v pořádku.

Lada Fejferová (v červeném svetru), foto: formativne.cz

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 1. stupni ZŠ?

Na 1. stupni naší školy používá některé techniky formativního hodnocení velká část pedagogického sboru. Někteří proškolení kolegové začínají (dle jejich slov) nad FH více přemýšlet. Nyní se začínají s FH blíže seznamovat další členové SFH (skupina formativního hodnocení). Učitelé sami projevují zájem o práci ve skupinách FH.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?

Od rodičů, kteří se zajímají o školní výsledky vzdělávání svého dítěte, mám kladné reakce. Spolupracují např. při společném hodnocení dětí. Těmto rodičům přijde formativní hodnocení zajímavé, sdělují, že je to něco, co oni nepoznali.

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?

Nezaznamenala jsem od žádného nastupujícího kolegy nápady týkající se technik formativního hodnocení. Mladí kolegové na skupinách FH říkají, že pojem FH znali, ale dále s ním nepracovali.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?

Šance.

Pro žáka šance se zlepšovat, pracovat na sobě, dojít k svému cíli. Také si osvojit hodnocení sebe a druhých. Pro učitele šance se zamýšlet více nad cíli a kritérii pro různě nadané děti, šance pochopit každého žáka.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

Každý učitel se během výuky dostane do bodu, kdy učivo probral a zvažuje, jestli už je správný čas posunout se dál, nebo je nutné věnovat se látce o něco déle. Potřebuje, aby všichni žáci zvládli danou oblast, než s nimi pokročí k další. Jak ale ověřit, zda se že žáci naučili to, co zamýšlel, že se naučí?

Zdroj: Učitelský měsíčník 3/2021