V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe. Názory učitelů představujeme v pravidelných tiskových zprávách.

Lenka Srbecká učí na ZŠ v Rumburku a je zde lídrem pro 1. stupeň. „V naší škole se běžně používá i sumativní hodnocení. Já bych osobně úplně známkování nezakázala, ale mohlo by se kombinovat s formativním hodnocením,“ říká na úvod Srbecká.

„Před projektem Zavádění formativního hodnocení na základních školách jsme s kolegyní prošly několik školení – mediace ve škole, mentoring. Cítily jsme ale potřebu se dále vzdělávat a úplně jsme nebyly spokojeny se způsobem hodnocení ve škole,“ říká Srbecká.

Povinnost zavádět formativní hodnocení vidí Srbecká jasně: „Určitě by to bylo ideální, ale někteří učitelé nejsou ještě připraveni používat FH. Za mě bych to zatím ponechala na dobrovolnosti.“ A pokračuje: „Někteří naši kolegové se postupně snaží využívat formativní hodnocení ve svých hodinách. Jde například o tříbarevný test, kritéria hodnocení, zpětná vazba, pravidla třídy.“

V rámci školy fungují tzv. Skupiny formativního hodnocení, jejich fungování popisuje Srbecká následovně: „Většina kolegyň ve skupinách se velmi ráda scházela. Předávaly jsme si zkušenosti se zaváděním FH a čerpaly nové nápady. Seznamovaly jsme se navzájem s úskalími a problémy.“

Při zavádění formativního hodnocení je také důležitá spolupráce s rodiči a v ZŠ Rumburk reagují rodiče pozitivně. „Osobně jsem během distanční výuky zaznamenala několik pochval od rodičů,“ popisuje Srbecká.

Jak jsou na tom studenti či absolventi pedagogických fakult? „Máme jen kolegy, kteří studují dálkově a od nich mám informaci, že o formativním hodnocení slyšeli jen okrajově, když hovořili obecně o hodnocení.“

Závěrem Srbecká dodává: „Díky formativnímu hodnocení jsem si ujasnila, že hodnocení mám chápat jako nástroj podporující učení. Ve většině případů zvládám jednotlivé žáky hodnotit individuálně.  Cítím, že FH zlepšuje pracovní klima třídy.“

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Eva Machová již sedmnáctým rokem učím na 1. stupni ZŠ ve Zdicích. Předtím jsem léta učila na 1. stupni ZŠ v Berouně. Při své práci vychází ze svých zkušeností, ale také do ní aplikuje nové poznatky, kterými se snaží výuku zkvalitnit. V minulých letech také mentorovala začínající kolegyně. V současné době druhým rokem působí jako lídr FH pro ZŠ Zdice a okolní školy ve spolupráci s kolegyní Pavlou Nawratovou.

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?
O projektu jsem se dozvěděla od vedení naší školy a dostala jsem nabídku se přihlásit. Již předtím jsem ale prošla seminářem o FH, a protože mi zaujal, získávala jsem další informace samostudiem. Prvky formativního hodnocení jsem do své výuky zařazovala i dříve, ale systematičtěji jsem s ním začala pracovat, když jsem začala učit v 1. třídě, neboť na naší škole se v 1. a 2. ročníku hodnotí slovně a slovní hodnocení přímo vybízí k tomu, aby žáci v hodinách FH používali.

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci skupin formativního hodnocení (SFH)?
Se skupinami jsem začala pracovat po absolvování seminářů v rámci projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ. Měla jsem to štěstí, že na 1. stupni naší školy kolegyně o zařazení do SFH projevily zájem, neboť je FH zaujalo a viděly v něm prostředek k lepšímu rozvoji žáků. S takovou skupinou se potom pracuje velmi dobře.

Při vedení skupin jsme spolupracovaly s Pavlou Nawratovou, lídrem pro 2. stupeň, což mi velmi pomohlo. Vzájemně jsme se podporovaly, motivovaly a společně připravovaly a vedly jednotlivá setkání SFH.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?
Myslím si, že když člověk dostane něco povinně, nezaručí to správné a kvalitní vykonání zadaného úkolu. V používání formativního hodnocení vidím pozitivní vliv na rozvoj každého žáka. Žáci se učí vzájemně komunikovat, dodržovat pravidla komunikace, vyjádřit svůj názor. Každý žák dokáže zhodnotit svou práci, dokáže vyjádřit, co potřebuje, aby dosáhl stanovených cílů nebo se jim v rámci svých možností co nejvíce přiblížil. To je jen částečný výčet toho, jaký vliv má FH na žáky. Proto je důležité, aby tak FH vnímal i učitel, protože když nebude vnitřně přesvědčen o jeho pozitivním přínosu pro žáky, nebude ho používat cíleně a stane se pouze formálním.

Co si myslíte o známkování?
Pokud se při práci s žáky využívá FH, žáci sami vědí, jak si v učivu stojí, jak na tom jsou. Dokáží svou práci zhodnotit. Učitel jim podává zpětnou vazbu k jejich práci. Je to však dlouhodobý a náročný proces, než žáci techniky FH začnou správně používat.  S tím musí učitel počítat.

Aby učitel mohl žáky v pololetí a na konci roku objektivně hodnotit, je to pro něj velmi časově náročné. Znám to z vlastní zkušenosti, když chci zhodnotit podle aktuálního stavu, jak se žákům povedlo posunout, přiblížit k naplnění cíle, musím do poslední chvíle čekat a dávat jim příležitosti, abych to zjistila. Trochu bych viděla problém v tom, když učitel měsíc před vysvědčením dlouhodobě onemocní.

V 1. a 2. třídě bych se určitě přikláněla k tomu, aby žáci byli hodnoceni slovně, nebyli stresováni známkami a naučili se vnímat proces svého učení.

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 2. stupni?
Záleží na učiteli. Jsou kolegové, kteří s FH pracují, zařazují ho do svých hodin, ale na druhé straně jsou i takoví, kteří o jeho použití pochybují. Pozitivem je, že těch, kteří ho nepoužívají, je stále méně.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?
Jak jsem se již zmínila systematicky jsem FH začala používat, když „moje děti“ byly v 1. třídě. Nyní jsme v 5. a mohu říct, že je pro ně přirozené. Musely se ho naučit používat. Podobně je to i s rodiči. Než učitel začne FH používat, měl by vysvětlit rodičům vliv FH na vývoj jejich dětí. Důležitá je tedy těsná spolupráce s rodiči, aby pochopili i oni, že žáci nemusí být hodnoceni známkou, aby viděli, jak na tom jsou. Když rodiče tuto skutečnost pochopí, začnou vnímat FH jako cestu, která dětem pomůže v tom, že budou přesvědčeny, že nechodí do školy, aby byly hodnoceny, ale proto, abychom jim zde pomohli ve vzdělávání, proto aby se něčemu naučily.

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?
Záleží na pedagogické fakultě. Z některých fakulty přichází uchazeči připraveni, ale jsou i takové, které absolventy v tomto směru nepřipraví. Ne vždy ale záleží jen na škole, hodně záleží i na tom, zda se absolventi setkali s lidmi, kteří se FH zabývají.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?
Je to vlastně každé učení, které přináší informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka.  Jeho používáním bude žák vědět, kde se právě v učení nachází a co má dělat, aby se něčemu dalšímu naučil. FH slouží žákům k tomu, aby se lépe učili a více se toho naučili.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se s dalšími schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Jedním cílů těchto skupin je vytvoření bezpečného prostředí, ve kterém učitelé sdílí své zkušenosti se zaváděním formativního hodnocení.

Nový školní rok znamená pro mnohé učitele příležitost pojmout výuku jiným způsobem, vyzkoušet nové postupy či zavést nová pravidla. Léto nabízí ideální čas si změnu rozmyslet a patřičně se na ni připravit. Učitelé se během své zasloužené dovolené také často vzdělávají, ať v rámci samostudia či třeba na letních školách a čerpají inspiraci, kterou pak chtějí ve své praxi použít.

Jak začít

Ve chvíli, kdy se učitel rozhodne do své výuky zavést nějaké změny, mělo by být jeho rozhodnutí založené na pevných základech vycházejících z relevantních výzkumů. Je dobré si uvědomit, že mnoho rozmanitých metod již dříve vyzkoušela řada učitelů a není nutné ověřovat něco, co už je dokázáno. Jisté věci zkrátka fungují lépe než jiné.

Jakmile učitel vybere efektivní postupy, které se rozhodne využívat, je dobré si svůj plán zapsat. Písemná formulace pomáhá utřídit myšlenky, vytváří přehled, kterého se učitel může držet, do kterého je také možné průběžně zaznamenávat poznámky a hraje klíčovou roli ve chvíli, kdy dochází k reflexi vyzkoušených technik a nástrojů. Učitel by se měl zamýšlet nad tím, co mu fungovalo a nefungovalo, jaké jsou příčiny, v jakých třídách byl úspěšnější, jaké faktory způsobily úspěch nebo neúspěch (a které z nich je následně schopný ovlivnit sám, či u kterých potřebuje další pomoc).

Podělte se o své zkušenosti

Ideální je, když je reflexe sdílená s dalšími kolegy. Už při vytváření plánu na další období je dobré, když se spojí několik učitelů, shodně ověřují podobné postupy a následně své zkušenosti sdílí. Společné zaměření na určitou oblast pomáhá jednotlivcům soustředit se na jednu malou změnu. Ve chvíli, kdy se učitelé vzájemně zavazují k určitým činnostem, věnují jim ve výuce větší prioritu a více se cíleně zaměřují na jejich aplikaci. Takovéto komunity učitelů nejčastěji vznikají v rámci jednotlivých škol, mohou ale stejně dobře fungovat i meziškolně.

Setkání učitelské komunity by měla splňovat několik základních rysů. Interval mezi setkáními by neměly být kratší než 4 týdny, ale ne delší než 6 týdnů. Tyto rozestupy umožní vyzkoušení nových postupů, ale neztrácí na dynamice. Setkání nemusí být dlouhá (data uvádí 75–90 minut) a je vhodné předem pevně naplánovat jejich strukturu (viz např. Zavádění formativního hodnocení, s. 21).

Pozor na přehnaná očekávání

Sdílení dobré praxe je možností, jak ostatní učitele inspirovat a ukázat jim nový směr. Silným podnětem pro to zkusit něco nového bývá kolega, který nadšeně představí konkrétní postup, který mu ve výuce funguje. U všech podobných tipů je ale třeba mít na paměti, že neexistuje žádný univerzálně použitelný pro každého učitele a s každou třídou. A dále také to, že se z počátku mohou kvůli dosud neznámým situacím vyskytnout potíže. Žáci mohou být ve své práci pomalejší, zmatení nebo nesoustředění. Proto je dobré použít novou techniku opakovaně v delším časovém horizontu, aby učitel získal jasnější představu o tom, jestli je pro jeho výuku metoda vhodná.

Do nového školního roku přejeme inspirativní kolegy, zvídavé žáky a spolupracující rodiče.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se s dalšími schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Do projektu je dále zapojeno dalších 21 škol. Jedním z témat, kterému se učitelé věnují, je druhá strategie formativního hodnocení, tedy třídní diskuse a důkazy o učení.

Učitelé během hodiny průběžně zjišťují, co se žáci naučili – obvykle prostřednictvím krátkých testů, opakovacích cvičení nebo řízenou diskusí. Jak ale ověřit porozumění každého jednoho žáka tak, aby to v hodině – nebo po ní – nezabralo příliš mnoho času?

V první řadě je třeba si uvědomit, že chování žáků v průběhu hodiny nevypovídá o jejich učení. Žáci mohou být pozorní, angažovaní a soustředěně pracovat – a i tak se mnoho nenaučit. Nelze proto při kontrole učení žáků spoléhat na dojmy, které z hodiny máte. Potřebujete přímé důkazy, které učení žáků odhalí. Prověřování porozumění by mělo probíhat pravidelně, jako pevná součást hodin, abyste chyby žáků zachytili co nejdříve.

Otázky s více odpověďmi

Doporučujeme například použití otázek s více odpověďmi, na které odpovídají všichni žáci najednou formou hromadného hlasování. K tomu jsou velmi vhodné mazací tabulky, na které žáci své odpovědi zapisují a po vyzvání naráz ukazují směrem k vám. Když je to možné, naplánujte odpovědi, kde je více možností správně (žáci mají za úkol určit všechny správné odpovědi), snížíte tak pravděpodobnost, že žák zvolí správné řešení náhodou.

Ať už použijete otázku s více odpověďmi nebo jiné prostředky pro prozkoumání znalostí žáků, plánujte je tak, aby splňovaly několik parametrů: zaměřují se na klíčové myšlenky hodiny, žáci je mohou vypracovat samostatně a rychle, odhalují mylné představy žáků a kontrola získaných odpovědí učitelem není zdlouhavá. Zároveň byste měli být schopni ze získaných odpovědí vyčíst nejen kdo chyboval, ale co konkrétně k chybě vedlo. To vám následně pomáhá při plánování nejvhodnějšího postupu, jak žáka v učení podpořit.

Všichni pochopili?

Od ověřování znalostí nás mohou odrazovat psychologické důvody. Rádi sami sebe vidíme v tom lepším světle a chceme si udržet přesvědčení, že naše práce je žákům ku prospěchu. Když zjišťujete porozumění celé třídy, vystavujete se velmi reálné možnosti, že zjistíte, že na tom vaši žáci nejsou zdaleka tak dobře, jak si myslíte. Často nám k potvrzení toho, že se žáci něco naučili stačí kontrolní fráze Všichni pochopili? nebo Máte nějaké otázky? To ale předpokládá, že si žáci uvědomují, že něco neví, nebo něco špatně pochopili. K tomu ale mnohdy nemají potřebné kompetence. Proto musíme jejich porozumění prověřovat. Navíc, když hledáte důkazy učení žáků, osobně se tím zavazujeme, že na ně budete reagovat – bezprostředně během hodiny, nebo v hodině následující.

Cílem je pomoci každému žákovi, aby dosáhl alespoň minimální míry porozumění v probírané oblasti, obzvláště v předmětech kumulativního charakteru. Když budete na základě důkazů zjišťovat, co se žáci naučili, dokážete rychle reagovat na jejich potřeby a zlepší se úroveň jejich znalostí.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe. Názory učitelů představujeme v pravidelných tiskových zprávách.

Eva Machová učí na ZŠ ve Zdicích a je zde lídrem pro 1. stupeň. „Prvky formativního hodnocení jsem do své výuky zařazovala i dříve, ale systematičtěji jsem s ním začala pracovat, když jsem začala učit v 1. třídě., neboť na naší škole se v 1. a 2. ročníku hodnotí slovně a slovní hodnocení přímo vybízí k tomu, aby žáci v hodinách FH používali,“ říká Machová.

Eva Machová si myslí, že povinné nastavení formativního hodnocení by nezaručilo jeho kvalitní zavedení. „V používání formativního hodnocení vidím pozitivní vliv na rozvoj každého žáka. Žáci se učí vzájemně komunikovat, dodržovat pravidla komunikace, vyjádřit svůj názor. Každý žák dokáže zhodnotit svou práci, dokáže vyjádřit, co potřebuje, aby dosáhl stanovených cílů nebo se jim v rámci svých možností co nejvíce přiblížil. To je jen částečný výčet toho, jaký vliv má FH na žáky. Proto je důležité, aby tak FH vnímal i učitel, protože když nebude vnitřně přesvědčen o jeho pozitivním přínosu pro žáky, nebude ho používat cíleně a stane se pouze formálním.“

„V 1. a 2. třídě bych se určitě přikláněla k tomu, aby žáci byli hodnoceni slovně, nebyli stresováni známkami a naučili se vnímat proces svého učení,“ popisu Machová svůj pohled na známkování, a pokračuje: „Pokud se při práci s žáky využívá FH, žáci sami vědí, jak si v učivu stojí, jak na tom jsou. Dokáží svou práci zhodnotit. Učitel jim podává zpětnou vazbu k jejich práci. Je to však dlouhodobý a náročný proces, než žáci techniky FH začnou správně používat.  S tím musí učitel počítat.“

Při zavádění formativního hodnocení je také důležitá spolupráce s rodiči. „Než učitel začne FH používat, měl by vysvětlit rodičům vliv FH na vývoj jejich dětí. Důležitá je tedy těsná spolupráce s rodiči, aby pochopili i oni, že žáci nemusí být hodnoceni známkou, aby viděli, jak na tom jsou. Když rodiče tuto skutečnost pochopí, začnou vnímat FH jako cestu, která dětem pomůže v tom, že budou přesvědčeny, že nechodí do školy, aby byly hodnoceny, ale proto, abychom jim zde pomohli ve vzdělávání, proto aby se něčemu naučily.“

Závěrem Machová dodává: „Formativní hodnocení je vlastně každé učení, které přináší informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka.  Jeho používáním bude žák vědět, kde se právě v učení nachází a co má dělat, aby se něčemu dalšímu naučil. FH slouží žákům k tomu, aby se lépe učili a více se toho naučili.“

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.