V pátek 12. listopadu jsme měli možnost sledovat online konferenci Učíme formativne.cz, která nabídla formativní hodnocení z pohledů učitelů, ředitelů, akademických pracovníků i zahraničního hosta. Zahraničním hostem byl Harry Fletcher-Wood, autor publikace Responzivní výuka.
Celodenní konference Učíme formativne.cz byla završením tříletého projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. V programu figurovala jména osobností, které se problematikou formativního hodnocení zabývají dlouhodobě.
Úvodního slova se ujal Karel Starý, odborný garant projektu, spoluautor knihy Formativní hodnocení ve výuce a přední český odborník na toto téma. Aby účastníkům konference přiblížil proces postupného zavádění formativního hodnocení do výuky, využil Karel Starý přirovnání celého procesu k putování hobita Bilba Pytlíka (žák) pod vedením čaroděje Gandalfa (učitel), známých postav z románů J. R. R. Tolkiena. „Konference dle mého názoru ukázala, že formativní hodnocení si už našlo cestu do mysli mnoha pedagogů a že je dobře kompatibilní s dalšími používanými pojmy jako kooperativní či badatelsky orientovaná výuka,“ řekl Starý a pokračoval: „Když učitel při přípravě výuky přemýšlí, jak se projeví, že žáci skutečně dosáhli očekávaných znalostí, dovedností a postojů, tak je schopen vhodně a tvůrčím způsobem používat postupy formativního hodnocení.“
Následovala očekávaná přednáška Harry Fletcher-Wooda na téma Responzivní výuka. Fletcher-Wood strávil deset let ve školách jako učitel, vedoucí odborného rozvoje a také jako vědecký pracovník či proděkan vzdělávací instituce Ambition Institute. Účastníci měli možnost přednášku sledovat s originálním zvukem, nebo se simultánním překladem.
Ve svém výstupu představil Fletcher-Wood responzivní výuku jako koncept pedagogické práce, ve kterém se učitel snaží co nejlépe reagovat na vzdělávací potřeby všech žáků. Zaměřil se při tom na hlavní stránky, jako je práce s cíli, efektivní plánování výuky, předvídání mylných představ žáků nebo například formulace klíčových otázek. V jeho prezentaci například zaznělo: „Využívejme klíčovou otázku jako nástroj rychlé zpětné vazby. Dobře položená klíčová otázky by měla vycházet z hlavních mylných představ, které žáci v dané oblasti mají.“
Třetím vystupujícím byl Jan Vepřek, ředitel základní školy a gymnázia Navis, jednoho z 9 center kolegiální podpory (CKP) fungujícího v rámci projektu. Účastníkům nabídl svůj racionální pohled na celoškolní zavádění formativního hodnocení z pohledu ředitele. Velký důraz přitom kladl na bezpečné prostředí, bez kterého by nemohlo k úspěšné aplikaci postupů formativního hodnocení dojít.
Na tyto myšlenky plynule navázala Dana Pražáková z České školní inspekce s přednáškou Formativní hodnocení a wellbeing. Na základě řady výzkumů a srovnávacích studií účastníkům ukázala úzké propojení mezi tím, jak se žáci ve škole cítí a jak to ovlivňuje jejich učení.
Přednáškovou část uzavřel Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Představil databanku příkladů dobré praxe, která v rámci projektu vznikla. Materiály do databanky vytvářeli učitelé základních škol pod odborným vedením obsahových garantů z Pedagogické fakulty UK. Jedná se o komplexní balíčky pracovních listů, prezentací, ukázek žákovských prací či videonahrávek z výuky, včetně jejich popisu, reflexe a doporučení tvůrců. Plnohodnotná verze databanky bude brzy zveřejněna na www.formativne.cz.
Odpolední část patřila panelové diskusi, kterou provázela Pavlína Loňková, učitelka ZŠ Labyrinth. Ta má několikaleté zkušenosti s formativním hodnocením, které se snaží ve své praxi využívat. Hosty panelové diskuse byli Veronika Laufková, vyučující na PedF UK, členka týmu projektu a odborná garantka vzdělávacího programu projektu, Jana Masařová, ředitelka ZŠ Tyršova v Rumburku a členka projektu, Vendula Homoky, učitelka na 1. stupni Základní školy Václava Havla a Pavel Bobek, učitel na ZŠ Solidarita.
Po společné části následoval prostor pro blok workshopů, který bohužel
ovlivnily technické problémy,
a neproběhly tak v plánovaném časovém rozsahu.
Na závěr konference vystoupil Jan Slavík, další z odborníků na hodnocení a kvalitu výuky s mnohaletými zkušenostmi. Ten ve svém závěrečném shrnutí konference mimo jiné řekl: „Měnit hodnocení k formativnímu mění i celý styl učitelské práce.“ Tento citát velmi dobře ukazuje, že formativní hodnocení je skutečně třeba vnímat jako komplexní přístup k výuce.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Formativní hodnocení poskytuje žákům relevantní informace pro pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.