V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

S Květou Sulkovou, vedoucí metodičkou vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, jsme se zaměřili na pojetí formativního hodnocení.

„Pokud bych měla popsat formativní hodnocení co nejstručněji, tak se jedná o koncept plánování, realizace a reflexe výuky, který probíhá v bezpečném prostředí a s použitím respektující komunikace. Je to způsob pedagogické práce, která má za cíl maximálně podpořit každého žáka v jeho učení,“ vysvětluje a vzápětí dodává: „Z mého popisu je asi zřejmé, že se nejedná pouze o hodnocení výstupů žáků. Proto používám raději spojení formativní či responzivní výuka, které tento přístup lépe vystihuje.“

Její vlastní cesta k formativnímu hodnocení ale podle jejích slov skutečně začala až po odchodu ze školství.„V době svého působení na škole jsem prvky formativního hodnocení používala čistě intuitivně, podobně, jako to dělá mnoho českých učitelů.“ Obrovský posun a komplexnější vhled do tématu pro ni znamenala kniha Dylana Wiliama Zavádění formativního hodnocení, kterou s kolegy vydali pro české učitele. „Můžu říct, že předurčila kroky mého dalšího profesního rozvoje a směřování aktivit naší organizace,“ říká Sulková.

Kde tedy mou učitelé hledat inspiraci a dozvědět se o formativním hodnocení více? V tom má Sulková jasno: „Jistě bych doporučila výše zmíněnou publikaci, kterou vnímám jako základní literaturu. V době pandemie se také objevilo nesčetně různých webinářů a online přednášek na toto téma, pro nezkušeného posluchače je ale obtížné rozlišit, který zdroj přináší kvalitní, a hlavně nezkreslený obsah. Učitelé mohou dále navštívit různé vzdělávací programy v rámci DVPP, i tady jsou však mezi jednotlivými nabídkami značné rozdíly. Osobně můžu doporučit jen to, co znám, a to jsou naše kurzy, za jejichž kvalitou si stojím.“ Dobře podle ní fungují i různé facebookové skupiny zaměřené na formativní hodnocení, kde uživatelé sdílejí užitečné zdroje, své zkušenosti a mají zde prostor pro konzultaci konkrétních otázek či obtíží, které ve své praxi řeší.

Cesta k formativnímu hodnocení je u každého učitele individuální. Někdo tímto způsobem přemýšlí přirozeně, jiný se to musí naučit. Jak dlouho tedy trvá, než se učitel naučí hodnotit formativně? „Neexistuje dané minimum, které musíte znát pro to, abyste s formativním hodnocením mohli začít. Stejně tak ale neexistuje hranice, ke které je možné dojít a říct si, že už víte vše. Responzivní učitel se učí a pracuje na sobě celý profesní život,“ tvrdí Sulková.

Sulková vidí ve formativním hodnocení způsob, jak podpořit v učení každého žáka: „Jedná se o přístup vhodný pro všechny žáky, důkazy ale ukazují, že největší posun je viditelný u žáků, kteří ve škole dosahovali nižších výsledků. Čím dříve se s ním žáci setkají, tím lépe na něj reagují a tím větší má pro ně přínos.“ S případným povinným plošným zavedením ze strany MŠMT však nesouhlasí: „Zavádění formativního hodnocení by ze strany MŠMT mělo probíhat formou podpory v podobě vzdělávání, odborné literatury, možnosti sdílení, síťování škol či odborného mentoringu.“

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.