V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

S Marcelou Bláhovou Blahutovou, lídrem skupiny formativního hodnocení pro 1. stupeň v CKP ZŠ Bor, jsme se zaměřili na téma formativního hodnocení, které dle ní „ve třídě pomáhá zajistit lepší atmosféru, bližší kontakt s dětmi a spokojenost na všech stranách (žák, učitel a rodič),“ říká a pokračuje: „Od doby, co jsem se začala formativním hodnocením více zabývat, jsou žáci otevřenější, dovedou vyjádřit své pocity, diskutovat se mnou nad jejich pracemi a rozhodně se prohloubil i vztah mezi žáky samotnými.“

Na školách se běžně používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně? „Nemyslím si, že by mělo být formativní hodnocení povinné. Pořád jsem ale toho názoru, že minimálně nějaké prvky (metody, techniky…) FH by si každý měl osahat, vyzkoušet. Bylo by fajn, kdyby se tomu tak stalo již na pedagogických fakultách. Byla bych ráda, aby studenti měli možnost rozhodnout se, jakým směrem v rámci hodnocení se chtějí ubírat. Z mé zkušenosti vím, že je neustále větší procento pedagogů, kteří nechtějí od sumativního hodnocení upustit, ale rádi si z formativního hodnocení dvě, tři techniky osvojí a s těmi pracují i nadále,“ říká Marcela Bláhová Blahutová. A ke známkování dodává: „Jsem zastáncem zdravého způsobu známkování. Ráda kombinuji známkování se slovním hodnocením. Nemyslím si, že by mělo známkování zcela vymizet.“

„U nás na škole se považujeme pořád za začátečníky v rámci formativního hodnocení. Na prvním stupni se snažme co možná nejvíce si osvojovat techniky FH – ať již zjišťujeme aktuální porozumění žáka probíranému učivu, zaměřujeme se také na vrstevnické hodnocení, sebehodnocení (s tím většina z nás bojuje – nejlépe začít již v 1. ročníku) a poskytování písemné a ústní zpětné vazby. V poskytování ZV si myslím, že jsme dobří, přesto však se musíme ještě více zaměřit na její lepší formulaci a hlavně následné zjišťování, jak žák s poskytnutou ZV naložil, aby vůbec došlo k jejímu naplnění,“ popisuje formativní hodnocení v praxi na ZŠ Bor.

V otázce připravenosti absolventů pedagogických fakult v rámci tématu formativního hodnocení není Bláhová Blahutová úplně pozitivní, ale vidí postupné zlepšení: „Nepřijde mi, že by byli studenti dostatečně připraveni. Jistě mají o formativním hodnocení více informací než před několika lety – například ze seminářů, ale přesto bych se v rámci fakult na formativní hodnocení zaměřila daleko více.“

Již byli zmíněni rodiče, kteří hrají důležitou roli, jak tedy na formativní hodnocení reagují rodiče? „Většina z nich formativní hodnocení kvituje, přestože ze začátku jistě nějaké rozpaky ze stran rodičů byly. Najdou se ale i tací, kteří si i nadále (přes spokojenost jejich dítěte ve škole) myslí, že se zdržujeme blbostmi místo toho, abychom dělali užitečnější věci,“ uzavírá Marcela Bláhová Blahutová.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.