V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.
Pavla Nawratová, lídr skupiny formativního hodnocení pro 2. stupeň v CKP fungujícím na ZŠ Zdice, kde učí anglický jazyk, dějepis, výchovu k občanství a hudební výchovu o formativním hodnocení říká: „V současné době je velmi nešťastně zaměňován pojem formativního hodnocení se slovním hodnocením. Pokud se tedy ptáte na to, zda by mělo být slovní hodnocení na školách povinné, myslím si, že ne. Formativní hodnocení, jehož součástí je i slovní hodnocení v různých formách, bych spíše viděla jako postupnou implementaci formou kvalitního proškolování pedagogů. Co nejvíce ukazovat příklady z praxe, ukázat pedagogům, že to jde, že v začátcích to může být metoda pokus omyl, ale že formativní hodnocení je něco, co jim dlouhodobě velmi pomůže a naopak ušetří práci. Jedno výborné školení může motivovat spoustu lidí. Plošné nařizování většinou vede k nechuti a řekněme si upřímně, kdo z nás odvádí kvalitní práci v oblasti, kterou vlastně ani dělat nechce?“
Velké téma je známkování. „Známkování používám. Je to systém, na který jsme historicky zvyklí a musím říct, že se někdy peru sama se sebou, jestli ano nebo ne. Máme ho v sobě velmi zakořeněné, ale je to výkonností záležitost. Setkávám se občas s nátlakem ze strany rodičů, kteří chtějí od dětí jedničky. Přitom, jak řekla jedna kolegyně, které si velmi vážím, vždyť trojka je ten dobrý střed, o který by mělo jít, dvojky by měly být pro ty velmi dobré a jedničky by měly být pro ty úplně nej,“ říká Nawratová a pokračuje: „V praxi to tak ale není, vždyť kdo je spokojený s trojkou? Také jsem se setkala s názorem, že když dám dítěti pětku, tak už si dá příště pozor a naučí se, popř. že ho k tomu rodiče donutí. Takže za mě je systém známkování spíše nátlakovým prostředkem. Sama ale nevím, jak z toho ven, když jsou známky za vysvědčení také součástí přijímacích zkoušek na střední školy. Logicky pak rodiče i žáci na známky cílí. Nevím, jestli je naše školství připraveno známkování opustit.“ Nakonec je známkám dodává: „Také je potřeba mít na zřeteli, že případný přechod na slovní hodnocení na konci školního roku, který je často s formativním hodnocením zaměňován a který je ale paradoxně sumativním hodnocením, by znamenal v případě učitelů na druhém stupni vypracovat hodnocení obrovskému množství žáků. Já osobně jsem si spočítala, že v rámci všech předmětů, které letos učím, bych tento rok musela každé pololetí vypracovat na 238 slovních hodnocení. Nevím, jak bych to ve zdraví přežila, nemluvě o tom, jak individuální a objektivní by pak takové hodnocení bylo?“
Pavla se vyjádřila také k tomu, jak formativní hodnocení vnímají rodiče: „Nemyslím si, že by si rodiče vyloženě uvědomovali, že na naší škole formativní hodnocení probíhá. Je součástí výuky, ale děti na druhém stupni jsou stále hodnoceni známkou, takže rodič to spíš nepocítí, pokud se o to vyloženě nezajímá. Rodiče, kteří mají zájem, mají možnost výuku navštívit. Máme dny otevřených dveří a po domluvě mohou přijít kdykoliv. Za poslední léta ale tuto možnost na druhém stupni využilo jen velmi málo rodičů.“
Jak u nich na škole probíhá formativní hodnocení v praxi? „Pro mě osobně je to soubor technik, které mi pomáhají komunikovat se žáky, aniž by to oni vlastně vnímali, zároveň je to nutí pracovat. Hodiny v sobě obsahují prvky formativního hodnocení, ale žák úplně nerozklíčuje, že právě v tomto okamžiku se o formativní hodnocení jedná. Vnímá to spíš jako to, že se intenzivně zapojuje, dostává od nás zpětnou vazbu, která může mít verbální či neverbální podobu, zjišťuje nejenom od nás, ale také ze strany spolužáků, co zvládá, co ne, na co se má více soustředit. Ve většině případů nejsou hodiny vedeny frontálně, protože frontální výuka není živnou půdou pro formativní hodnocení,“ říká Pavla Nawratová.
„Formativní hodnocení je pro mě, spolu s kritickým myšlením, tím, co v hodinách děti aktivuje, díky němu je radost s dětmi pracovat, vidět kam se posouvají a pomáhat jim v tom. Zároveň sami žáci tento způsob práce oceňují, což je velmi motivující. Nedokážu si představit, že bych se měla vrátit do dob, kdy jsem ho vůbec nevyužívala,“ uzavírá Nawratová.
O projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora
základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého
žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém,
Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra
kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání
zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do
výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.