V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

S Michalem Orságem, ředitelem vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, jsme se zaměřili na pojetí formativního hodnocení organizací, kterou vede.

„Jde o komplexní přístup k výuce, nejen k hodnocení. To, jak plánujeme, pracujeme s cíli, poskytujeme zpětnou vazbu a předáváme více zodpovědnosti žákům. To vše je formativní hodnocení. Zároveň je potřeba zdůraznit, že formativní nerovná se automaticky slovní. Slovní hodnocení může být sumativní, a dokonce může být slovní hodnocení jak sumativní, tak zároveň úplně špatné,“ popisuje formativní hodnocení Michal Orság.

„My v EDUkační LABoratoři vidíme tři kroky, jak v procesu zavádění do praxe postupovat: intenzivní profesní rozvoj učitelů, studium odborné či populárně-naučné literatury a vznik tzv. učící se komunity učitelů,“ upřesňuje Orság.

„Formativní hodnocení je nikdy nekončící proces. Tím, že doporučujeme postupovat pomalu, po malých krůčcích, měnit v praxi maximálně dvě věci za měsíc, tak se bavíme minimálně o školním roku, kdy se u žáků změna v rámci hodnocení zaběhne a na této změně stavíme dál,“ říká Orság.

„Sumativní hodnocení se používá při hodnocení něčeho zpětně (jak jsme něco zvládli), formativní směřuje do budoucna (co udělat příště lépe). Ve škole tak může probíhat formativní průběžné hodnocení a na konci přichází hodnocení sumativní (klasifikace nebo i sumativní slovní komentář),“ vysvětluje Orság a pokračuje: „Známkování potřebuje vzdělávací politika. Často proto, aby se tak nějak předem rozhodlo, jakým směrem se bude cesta žáka systémem ubírat. Nemám se sumativním hodnocením problém, ale upřednostnil bych sumativní slovní před klasifikací.“

Formativní hodnocení se nepoužívá jen u vybraných žáků, je možné ho aplikovat všude, včetně běžného života a byznysu. „Hodí se od mateřských škol, až po školy vysoké. Největší změny samozřejmě proběhnou u žáků, kteří mají horší studijní výsledky, což ale neznamená, že by nebylo vhodné i pro ty nejlepší. Čím dříve s formativním hodnocením začneme, tím více usnadníme práci učitelům na dalších stupních. Ti se již nebudou muset až tak moc věnovat formě, ale zaměří se na aplikaci. To je projev obrovské kolegiality směrem k učitelům, kteří budou žáka či studenta učit v budoucnosti, třebaže velmi vzdálené,“ dodává Orság.

Důležitou roli při zavádění formativního roli hrají rodiče. „Je potřeba najít souhru mezi všemi aktéry: učitelé, vedení školy, žáci a rodiče. Na druhou stranu si nemyslím, že je vhodné, aby se škola přizpůsobovala požadavkům rodičů, typicky je to tlak na přípravu na přijímací zkoušky, to opravdu není role školy,“ uzavírá Michal Orság.

Pokud se škola rozhodne, že do toho půjde, čeká ji spousta práce. Už jen samotná revize ŠVP je potřeba. Také musí být učitelé o smyslu formativního hodnocení přesvědčeni, jedině tak dokážou žákům a rodičům přínosy tohoto způsobu výuky adekvátně vysvětlit.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.