Karel Starý z PedF UK je odborným garantem projektu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ. Formativnímu hodnocení se věnuje dlouhodobě a je v této oblasti jeden z nejpovolanějších. Více o jeho pohledu na školní hodnocení se dozvíte v rozhovoru níže.

Formativní hodnocení je v poslední době velmi populární termín. O co vlastně jde?

Řekl bych, že hlavní je myslet při hodnocení na to, jak to pomůže žákovi při učení. Představa, že můžu žáka přinutit k lepším výsledkům špatnou známkou je mylná. Žáka spíš povzbudí, když se dozví, co se mu podařilo. A vždycky se najde něco, co lze ocenit. Pak potřebuje vědět, jak má postupovat dál, kam nasměrovat svou pozornost a snahu. To mu žádná známka neřekne. Formativní hodnocení jsou dobře volená slova s cílem podpořit.

Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?

Už je velmi dlouho, co jsem se pojmem formativní hodnocení setkal poprvé. V roce 2006 jsem napsal článek na rvp.cz (viz https://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/992/SUMATIVNI-A-FORMATIVNI-HODNOCENI.html/) a to už jsem se FH nějakou dobu zabýval. Psal jsem tehdy disertační práci na didaktické téma a když jsem procházel odbornou zahraniční literaturu, tak jsem zaznamenal, že to je docela rozšířené téma. Také mě určitě ovlivnil prof. Jiří Kotásek, který na Ústavu výzkumu a rozvoje školství UK PedF pořádal odborné semináře pro oborové didaktiky z kateder a téma formativního hodnocení se tam objevovalo.

Realizujete projet Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), mohl byste ho trochu přiblížit?

Projekt od počátku cílí na učitele z praxe, které myšlenka formativního hodnocení oslovila, a chtěli ho nějak zapojit do své praxe. Se skupinou takových nadšenců jsme se pravidelně setkávali půl roku a připravovali jsme je nejen na to, jak mají formativně hodnotit ve svých třídách, ale také, jak získat a vést své kolegy.

Co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit?

S kolegyní Veronikou Laufkovou jsme se formativnímu hodnocení věnovali výzkumně a také jsme s ním seznamovali studenty pedagogické fakulty. Uvědomili jsme si přitom, že pokud chceme, aby se přístup učitelů k hodnocení změnil, tak je nutné oslovit i učitele z praxe.

Když se učitelé chtějí o formativním hodnocení dozvědět více, jaké mají možnosti? Kde se mohou inspirovat?

Nejlepší je podívat se, jak to dělá nějaký kolega. Žáci na techniky formativního hodnocení reagují velmi dobře a to přesvědčí každého učitele nejvíc.

Jak jsou na tom budoucí učitelé? Seznamují se s tématem dostatečně?

O tématu formativního hodnocení se budoucí učitelé dozvídají během studia. Především v didaktických seminářích, kde je téma hodnocení jedno z hlavních. Jestli je to dostatečně ukáže až praxe. 

Jak dlouho vlastně trvá, než se učitel naučí hodnotit formativně?

No, není to ze dne na den. Řekl bych, že to trvá v řádu měsíců. Formativně hodnotit se učí učitel vlastě pořád. Vyžaduje to dost přenastavit priority.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, jaký je zde rozdíl? A mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

Formativní hodnocení se asi nedá nařídit. Je myslím všeobecně přijímáno, že je důležité. Protože je časově náročné, tak by se tím mělo počítat a učitele v tom podporovat. Někdy je ta náročnost může od zavádění odrazovat.

Co si myslíte o známkování?

Známkování bylo, jest a bude. Nemělo by se ale přeceňovat. Formativní hodnocení ho nemá nahradit, ale dobře doplňovat. Taky by se dalo říct, že kvalitní formativní hodnocení vede k lepším výsledkům v sumativním hodnocení.

Můžete uvést konkrétní příklad formativního hodnocení?

Já jako češtinář jsem například často zadával různé slohy. Mým cílem bylo, aby žáci napsali něco zajímavého vhodnou formou. Cíl žáků byl stejný. Jak tomu ale pomůže, když to nakonec odevzdají a já jim dám jedničku nebo trojku? Prostor pro formativní hodnocení je v procesu tvorby. Žákům pomůže, když si někdo přečte pracovní nehotovou verzi a dá jim k tomu nějaká doporučení. To nemusí dělat jen učitel, to mohou dobře udělat žáci vzájemně. A to je v mnoha ohledech formativní. 

Je formativní hodnocení použitelné i na středních školách? A co školy mateřské?

Formativní hodnocení nezná věkových hranic. Nejen, že jej lze aplikovat na středních školách, ale bylo to velice žádoucí. Domnívám se, že myšlenka formativního hodnocení více zakořenila na základních školách než na gymnáziích.  A pokud půjdeme níže, tak jsem viděl několik obdivuhodných příkladů formativního hodnocení v mateřských školách.

Je formativní hodnocení vhodné pro všechny žáky?

Je výborné pro všechny. Zahraniční výzkumy ukazují, že největší benefit z něj mají žáci, kteří mají při učení nějaké specifické problémy. Na druhou stranu formativní hodnocení má potenciál skvěle působit u žáků mimořádně nadaných, protože i jim může nabídnout místo jedničky zpětnou vazbu, která jim řekne, kterým směrem a jak se dále zdokonalovat.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?

Vesměs dobře. Mohou se ale objevit výjimky. Je potřeba s tím počítat a nepodcenit vysvětlování. Učitele i rodiče naštěstí spojuje to, že jim jde o děti, tak je velká šance, že formativní hodnocení přijmou.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.