Osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky, fungují v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

Formativní hodnocení je způsob plánování, realizace a reflexe výuky, který má za cíl pomáhat žákům v procesu učení. Učitelé, kteří ve své práci naplňují principy formativního hodnocení, získali v okamžiku uzavření škol výhodu oproti kolegům, kteří tento způsob práce doposud nepoužívali. Mohli totiž stavět na zažitých procesech, které si žáci osvojili ještě za běžného provozu škol.

Jednou z podmínek, která je pro aplikaci formativního hodnocení potřebná, je přenechání větší odpovědnosti žákům. Je zřejmé, že žáci, kteří byli zvyklí pracovat nezávisle na přítomnosti učitele, byli pro nečekanou situaci lépe vybaveni a připraveni převzít spoluodpovědnost za své učení. „To se mohlo projevit i tak, že učitelé plánovali úkoly ve střednědobém horizontu a zamýšleli se více než kdy jindy nad jejich kvalitou a smysluplností. S tímto plánem poté seznámili žáky a nechali na nich rozvržení práce na úkolech podle jejich individuálního tempa nebo třeba přístupu k internetu nebo počítači,“ dodává Karel Starý z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Další principy formativního hodnocení jsou: napomáhat žákům v procesu učení, sledovat individuální pokrok a neporovnávat s ostatními. V tomto ohledu mohli učitelé využít online výuku velmi prospěšně, protože bylo často pouze na nich, jakou informaci nechají mezi žáky sdílet. Učitel tak mohl ponechat žákům jen minimální možnost pro to, aby se mezi sebou nějakým způsobem srovnávali, a podporovat žáky individuálně bez nutnosti sdělovat, jak jsou na tom ostatní.

Mezi doporučeními k distanční výuce, která učitelům poskytlo MŠMT, mimo jiné patřilo upřednostňování opakování učiva před probíráním nové látky. Učitelé tak měli více prostoru pro práci s chybou žáků, odhalování její příčiny a možnosti odstranění. Což je další z principů formativního hodnocení.

Jedním z doporučení bylo také využívání formativní zpětné vazby při hodnocení žáků. Jakkoli je idea tohoto doporučení správná, je třeba si uvědomit, že formativní hodnocení se pedagogové učí postupně a dlouhodobě. „Pro učitele mohla být online výuka vhodný podnět, díky kterému se o jiné formy hodnocení začali více zajímat, a ti, kteří s formativním hodnocením začali již dříve, mohli v rámci distanční výuky nabyté zkušenosti ověřovat a prohlubovat,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Mezi tyto učitele, kteří se formativnímu hodnocení intenzivně a dlouhodobě věnují, patří i členové skupin formativního hodnocení, které fungují v rámci center kolegiální podpory projektu formativne.cz. Jednou ze zapojených škol je ZŠ Navis v Dobřejovicích.

„Pro nás v ZŠ Navis bylo velikým štěstím, že jsme součástí projektu Formativního hodnocení. Velmi nám to pomohlo zejména v době koronakrize a jako škola jsme mohli postupovat i v rámci formativního hodnocení v digitálním prostoru. Nemuseli začínat s tímto hodnocením na zelené louce a zbytečně jsme netápali,“ uvedl Peter Zafka, lídr formativního hodnocení pro druhý stupeň.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.