V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe. Názory učitelů představujeme v pravidelných tiskových zprávách.

Karel Starý z PedF UK je odborným garantem projektu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ. Formativnímu hodnocení se věnuje dlouhodobě a je v této oblasti jeden z nejpovolanějších, říká o něm: „Hlavní je myslet při hodnocení na to, jak to pomůže žákovi při učení. Představa, že můžu žáka přinutit k lepším výsledkům špatnou známkou je mylná. Žáka spíš povzbudí, když se dozví, co se mu podařilo. A vždycky se najde něco, co lze ocenit. Pak potřebuje vědět, jak má postupovat dál, kam nasměrovat svou pozornost a snahu. To mu žádná známka neřekne. Formativní hodnocení jsou dobře volená slova s cílem podpořit.“

Dle Starého „formativní hodnocení nezná věkových hranic. Nejen, že jej lze aplikovat na středních školách, ale bylo to velice žádoucí. Domnívám se, že myšlenka formativního hodnocení více zakořenila na základních školách než na gymnáziích.  A pokud půjdeme níže, tak jsem viděl několik obdivuhodných příkladů formativního hodnocení v mateřských školách.“ A pokračuje: „Je výborné pro všechny žáky. Zahraniční výzkumy ukazují, že největší benefit z něj mají žáci, kteří mají při učení nějaké specifické problémy. Na druhou stranu formativní hodnocení má potenciál skvěle působit u žáků mimořádně nadaných, protože i jim může nabídnout místo jedničky zpětnou vazbu, která jim řekne, kterým směrem a jak se dále zdokonalovat.“

Karel starý se také vyjádřil také ke známkování: „Známkování bylo, jest a bude. Nemělo by se ale přeceňovat. Formativní hodnocení ho nemá nahradit, ale dobře doplňovat. Taky by se dalo říct, že kvalitní formativní hodnocení vede k lepším výsledkům v sumativním hodnocení.“

Jak s FH začít? „Nejlepší je podívat se, jak to dělá nějaký kolega. Žáci na techniky formativního hodnocení reagují velmi dobře a to přesvědčí každého učitele nejvíc. Není to však ze dne na den. Řekl bych, že to trvá v řádu měsíců. Formativně hodnotit se učí učitel vlastě pořád. Vyžaduje to dost přenastavit priority.“

„O tématu formativního hodnocení se budoucí učitelé dozvídají během studia. Především v didaktických seminářích, kde je téma hodnocení jedno z hlavních. Jestli je to dostatečně ukáže až praxe,“ přibližuje Karel Starý. V praxi jde pak i o komunikaci s rodiči. „Je potřeba s tím počítat a nepodcenit vysvětlování. Učitele i rodiče naštěstí spojuje to, že jim jde o děti, tak je velká šance, že formativní hodnocení přijmou.“

Můžete popsat nějaký konkrétní příklad? „Já jako češtinář jsem například často zadával různé slohy. Mým cílem bylo, aby žáci napsali něco zajímavého vhodnou formou. Cíl žáků byl stejný. Jak tomu ale pomůže, když to nakonec odevzdají a já jim dám jedničku nebo trojku? Prostor pro formativní hodnocení je v procesu tvorby. Žákům pomůže, když si někdo přečte pracovní nehotovou verzi a dá jim k tomu nějaká doporučení. To nemusí dělat jen učitel, to mohou dobře udělat žáci vzájemně. A to je v mnoha ohledech formativní,“ popisuje Starý.

Na povinnost FH má Karel Starý taky jasný názor: „Formativní hodnocení se asi nedá nařídit. Je myslím všeobecně přijímáno, že je důležité. Protože je časově náročné, tak by se tím mělo počítat a učitele v tom podporovat. Někdy je ta náročnost může od zavádění odrazovat.“

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.