Vhodným způsobem, jak zvýšit angažovanost žáků do výuky, je vytvářet podmínky, při kterých žáci formulují a prezentují své myšlenky. Ve chvíli, kdy si žák vytvoří nějaký názor, zajímají ho více názory ostatních a v případě, že existuje správné řešení, chce se s ním seznámit. Vést odbornou třídní diskuzi tak, aby bylo zapojeno co nejvíce žáků a nevznikl nežádoucí chaos, je náročné. Formativní hodnocení představuje několik postupů, které učiteli pomohou při vedení třídního dialogu a pomůže odhalit, jak žáci přemýšlí.

Žádné ruce nahoře

Jedním z obecných doporučení je přestat vyvolávat na základě hlášení žáků. Co totiž učitel zjistí, když žáky po položení otázky nechá hlásit se? Kolik žáků zná odpověď? Nikoli. Zjistí, kolik žáků si myslí, že ví odpověď na otázku, a navíc je ochotných s ním spolupracovat. Mohou mezi nimi být žáci, kteří odpověď nevědí, na druhou stranu se nemusejí hlásit ti, kteří ji skutečně znají. Náhodným vyvoláváním bez hlášení (například pomocí špachtlí se jmény) aktivujete většinu žáků a získáte mnohem zajímavější reakce. Zřejmě také častěji zazní špatné odpovědi, což je v pořádku, protože jako učitel odhalíte mezery v učení žáků a spolužáci se naučí, že špatná odpověď není hrozba, ale situace, se kterou se dále pracuje. Nespokojte se však s vyhýbavým já nevím. Každý vybraný žák musí vyvinout určité úsilí. Můžete mu dát na výběr z možných odpovědí. Pokud je to pro něj stále náročné, ať vybere aspoň tu, která je z jeho pohledu nejméně pravděpodobná. Případně se žák může „zeptat publika“. Zpočátku také nevadí, když žák odpověď pouze zopakuje. Důležité je, aby neproklouzl bez zapojení.

Čas na přemýšlení

Výzkumy ukazují, že učitelé často svým žákům neposkytují dostatek času na přemýšlení, požadují po žácích okamžitou odpověď a v některých případech začnou s hodnocením ještě předtím, než žák domluví. Když položíte otázku, dejte žákům prostor pro formulaci odpovědi, nejlépe tři až pět vteřin. Doba čekání kratší než tři vteřiny není dostatečná pro přípravu ucelené odpovědi, na druhou stranu navýšení doby čekání na více než pět vteřin způsobí ve třídě ztrátu tempa. Stejná pravidla platí i po zodpovězení otázky, tam nechávejte žákům čas na doplnění a případnou korekci.

Hromadné hlasování

Když potřebujeme zjistit míru porozumění celé třídy, použijme hromadné hlasování. Díky tomu dochází k aktivaci každého jednotlivého žáka. Hlasování by mělo probíhat najednou, aby bylo zajištěno, že hlasují skutečně všichni a nikdo neproklouzl bez účasti. Na začátku možná budou žáci „opisovat“, po čase ale přestanou, protože zjistí, že po špatné odpovědi nepřijde trest. Výhodou je také to, že hlasování nezabere tolik času.

Pro hlasování je možné využít hlasovací karty (např. položte otázku se čtyřmi možnostmi A, B, C, D a žáci najednou zvednou kartičku se svou odpovědí), prsty (jeden prst značí A, dva prsty B apod.), palec nahoru (souhlasím) a dolů (nesouhlasím), aplikace (Kahoot) či mazací tabulky (žáci napíšou nebo zakreslí řešení na tabulku). Je vhodné si otázky připravovat předem a plánovat navazující aktivity.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.