Učitel při své práci průběžně zvažuje, jestli nastal vhodný čas pokročit v učivu dál, nebo je potřeba probíranou látku více procvičit. Položí žákům otázku, která zkoumá jejich porozumění. Několik žáků se přihlásí, učitel jednoho vyvolá, dostane správnou odpověď, a na základě toho usoudí, že může pokračovat. Odpověď jednoho žáka je ale špatný podklad pro vytvoření úsudku učitele. Potřebuje lepší důkazy. Vhodnou pomůckou mu mohou být klíčové otázky.

Není nutné, aby učitelé kladli mnoho otázek, stačí jen ty, které mají smysl. V zásadě existují dva dobré důvody, proč ve třídě položit otázku, a to získat důkaz o učení žáků, nebo přimět žáky přemýšlet.

Klíčová otázka je typ diagnostické otázky, u které odpovědi dávají důkaz o míře porozumění žáků, pomáhají identifikovat jedince, kterým učivo není jasné a učiteli pomáhají v rozhodování, jak má dále postupovat. Její formulace se zaměřuje na podstatu probíraného učiva, tedy na oblast, jejíž pochopení je klíčové pro další učení žáků. Zařazování klíčových otázek pomáhá učitelům lépe reagovat na potřeby žáků, jejich výuka je více responzivní a žáci jsou více angažovaní. Klíčová otázka může být použita kdykoli v průběhu hodiny, ale neměla by narušovat její průběh.

Dobrá klíčová otázky musí splňovat několik kritérií. V první řadě nesmí být příliš složitá ani dlouhá. Učiteli by nemělo trvat více než 30 sekund její zadání a žáci by měli být schopni individuálně formulovat odpověď během jedné minuty. Odpověď žáci sdělují veřejně a všichni najednou pomocí mazacích tabulek, hlasovátek, prstů či online aplikací. Následné vyhodnocení a interpretace odpovědí učitelem by měla proběhnout rychle, tedy do 30 sekund.

Podoba klíčové otázky není rozhodující. Může to být otevřená otázka, kdy žáci zapisují své odpovědi na mazací tabulky (např. „Napište zlomek mezi jednou šestinou a jedinou sedminou“), nebo to může být otázka s výběrem odpovědí. V případě možnosti výběru pouze jedné správné odpovědi je potřeba otázku promyslet velmi pečlivě. Existuje totiž velká pravděpodobnost, že někteří žáci vyberou správnou odpověď na základě tipování. Ve chvíli, kdy však existuje více správných odpovědí, je pravděpodobnost náhodného výběru správné odpovědi výrazně nižší.

Klíčové otázky, stejně jako ostatní činnosti, které učitel během hodiny vykonává, vyžadují pečlivé plánování. Čím lépe plánujete vaši výuku, tím lépe učíte a tím lepší jsou výsledky žáků. Proto předem zvažujte nejen znění otázky, způsob, jakým budou žáci odpovídat či v jaké fázi výuky otázku aplikujete, ale i to, jak budete pokračovat ve chvíli, kdy žáci odpoví.

Je třeba promýšlet různé možnosti, jak budete po získání odpovědí postupovat. Vždy se připravte minimálně na tři varianty, tedy že většina žáků nebude znát správnou odpověď, že poměr správných a špatných odpovědí bude 50:50, nebo že jen několik žáků odpoví chybně. Pro některé situace je následně vhodná práce ve dvojicích, jindy mohou žáci, kteří odpověděli správně vysvětlit látku ostatním spolužákům. Učitel také může zadat samostatnou práci těm, kteří problematice rozumí a ostatním pomoci individuálně. Někdy je nejlepším řešením probrat učivo znovu a jiným způsobem. Důležité je počítat s různými situacemi a promyšleně na ně reagovat.

Potřeba je rovněž průběžná reflexe učitele. Zkoumejte, jakým způsobem kladete otázky, jaké získáváte odpovědi, jak vám to pomáhá lépe znát žáky a jejich potřeby. Jestliže důkazy, které shromažďujete, nijak neovlivní vaši další práci, nejedná se o formativní hodnocení.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.