Při sebehodnocení žáci přebírají odpovědnost za vlastní učení

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Jedním z témat, kterému se učitelé věnují, je sebehodnocení žáků.

Sebehodnocení v bezpečném prostředí umožňuje žákům zamýšlet se nad tím, co zvládli dobře, které části jejich výkonu by bylo potřeba vylepšit a jakým způsobem toho nejlépe dosáhnout. Mají prostor reflektovat, co jim v učení pomohlo (a mohlo by fungovat i v budoucnu), nebo co jim naopak v učení bránilo a jak se tomu pro příště vyvarovat. Pomáhá jim vytvářet reálný obraz o silných a slabých stránkách, což je dovednost potřebná i mimo prostředí školy.

Tím, že žáci přemýšlí o své práci, jsou pak také schopni mnohem lépe popsat, co jim v učení dělá problém. Snižujeme tak pravděpodobnost, že na otázku Co ti nejde? dostaneme vágní odpověď typu Všechno. Díky jasnějším formulacím žáků pak můžeme z pozice učitele poskytnout cílenou podporu.

Učíme-li žáky objektivně posuzovat svou práci a poznávat své možnosti a limity, pomáháme jim při osvojování dovednosti plánovat a stanovovat si individuální cíle. Žáci jsou tak vedeni k tomu, aby přebírali odpovědnost za vlastní učení, což je jeden z předpokladů učení celoživotního.

Může být sebehodnocení objektivní?

Se sebehodnocením se přirozeně pojí obava učitelů z toho, aby se žáci příliš nepřeceňovali nebo naopak zbytečně nepodceňovali. Jak tedy podpořit objektivnější sebehodnocení žáků? V první řadě provádíme hodnocení na základě předem daných a vyjasněných kritérií. Ještě před samotným hodnocením je nutné si ověřit, že žáci rozumí tomu, co se od nich očekává. Pokud se tedy pro sebehodnocení chystáme využít barevnou škálu zelená, žlutá, oranžová a červená, kde zelená představuje nejlepší hodnocení a červená nejhorší, musíme specifikovat, co znamenají jednotlivé stupně: zelená – látku dokážu vysvětlit spolužákovi, žlutá – většinu úkolů zvládám sám/sama, občas potřebuji poradit, oranžová – většinu úkolů zvládnu pouze s něčí pomocí, červená – látce zatím příliš nerozumím.

Pro podporu objektivnějšího náhledu na vlastní znalosti a dovednosti je vhodné sebehodnocení kombinovat s dalšími formami hodnocení – například vrstevnické hodnocení, o kterém jsme psali v minulém článku, velmi významně ovlivňuje sebehodnocení.

Když se sebehodnocení výrazně liší od hodnocení učitele, je třeba společně zjišťovat důvody. Jednou z možných cest při hledání řešení jsou tripartity, tedy schůzky, kterých se účastní učitel, žák a zákonný zástupce. Zjevně neobjektivní sebehodnocení žáka neopravujeme, ale předkládáme jiný názor, poskytujeme důkazy a diskutujeme.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Subscriber