Zdravé sebevědomí a nezávislost sebehodnocení dětí na vnější pochvale, je jedním z pilířů formativního hodnocení. Jeho potenciál je využitelný nejen na půdě školy, kdy vede k rozvoji pozitivních vlastností směrem k učení jako jsou vytrvalost, důslednost, cílevědomost, kreativita a odvaha, ale může být i efektivním či naopak kontraproduktivním výchovným nástrojem v prostředí rodiny.

Rodinné prostředí je pro formování zdravého sebevědomí dětí zásadní a vychází ze způsobu rodinné komunikace a z přístupu rodičů k výchově. Otevřená, jasná a respektující komunikace v rodině vede ke zdravě sebevědomým dětem, které v závislosti na věku chápu nutnost existence pravidel a bez problémů je respektují, zároveň ale také mají touhu se na jejich formulování podílet a vyjadřovat bez obav své názory.

Při představě diskuse s dětmi o tom co se smí a nesmí si generace dnešních prarodičů klepe na čelo. Za jejich mládí to bylo jinak, byli zvyklí, že poslouchat se musí a rozporovat toto zažité pravidlo nikoho možná ani nenapadlo. Jenomže generace dnešních dětí je úplně jiná a především vyrůstá v diametrálně odlišné době a potřebuje se na ještě úplně jinou dobu, ve které prožijí svůj samostatný dospělý život, připravit.

V době rychlých změn obstojí pouze ti, kteří se zdravým sebevědomím budou umět odhadnout své síly před stanoveným úkolem, budou dostatečně kreativní na to, aby našli řešení případných problémů, budou dostatečně vytrvalí, aby i přes dílčí potíže svou věc dokončili a budou mít také dostatek odvahy neustále se novým a novým věcem učit.

Vychovávat a učit mladou generaci je možné různými způsoby, modely chování se v rodinách dědí a historická zkušenost, že malí mají poslouchat velké, je v lidech více méně zakódovaná. Bez ohledu na společenský status rodiny je cílem většiny rodičů to, aby se jejich dítě mělo lépe než oni, a proto aby bylo co nejdříve šikovné a alespoň v něčem první ze všech a časem pokud možno i nejlepší ze všech. Povzbuzovat a motivovat své děti začínají už od plenek, což je samozřejmě v pořádku. Zanedlouho však přijdou na řadu odměny a pochvaly, a to může být pro budování zdravého sebevědomí kritické.

Nekritické chválení a odměňování za cokoli sice u dítěte sebevědomí zvyšuje, ovšem naprosto nezdravým způsobem a nevyhnutelná srážka s realitou a konfrontace pokřiveného sebepojetí, které se sebevědomím úzce souvisí, může nadělat v psychickém vývoji a v jeho touze po poznávání světa hluboké rány.

Rodiče, zkuste se zamyslet nad tím jek svoje děti povzbuzujete a motivujete. Zásadou by mělo být, že ocenění by se mělo vztahovat k vynaloženému úsilí. Měli byste dát prostor dítěti, aby se samo ke svému výkonu vyjádřilo a zkusilo pojmenovat co a proč se mu na něm líbí, případně co a proč se mu nepodařilo. Klaďte dětem otázky, aby se postupně učily, na co se při hodnocení své práce či výkonu mají soustředit. Potom přidejte ve stejném duchu svůj upřímný hodnotící komentář. Tak budete postupně u svého dítěte budovat zdravé sebevědomí a jako bonus vzájemnou důvěru. Bezobsažné chválení a titulování šikulkami dětem pro jejich rozvoj nic nepřináší.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.

Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.