Se zásadami poskytování písemné a ústní zpětné vazby a dalšími postupy formativního hodnocení se seznamují členové osmnácti skupin formativního hodnocení, které fungují v rámci devíti center kolegiální podpory ve čtyřech krajích České republiky. Centra fungují v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

„Ve chvíli, kdy učitel nechce k ohodnocení výkonu žáka použít známky, může využít řadu jiných nástrojů, jako jsou procenta, škály, diagramy či emotikony. Pokud chce ale žákovi předat informaci o tom, kde chyboval a jak pracovat lépe, nejčastěji přistoupí k hodnocení slovnímu. Často se pak učitelé zamýšlí nad tím, jestli má na přijetí zpětné vazby a učení žáků lepší účinek hodnocení ústní nebo písemné,“ uvádí Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Ústní zpětná vazba může být poskytnuta bezprostředně po výkonu žáka a dává možnost příjemci zareagovat, diskutovat nebo se v případě nejasností doptat. Některé výzkumy ale ukazují, že okamžitá zpětná vazba není vždy nejprospěšnější pro žákovo učení. Například vysokoškolští studenti technických oborů upřednostňují okamžitou zpětnou vazbu, ale ve skutečnosti se naučí více, obdrží-li zpětnou vazbu až s týdenním zpožděním (Mullet, Butler, Verdin, von Borries & Marsh, 2014).

Nespornou výhodou je pro poskytovatele rychlost, se kterou může své ústní hodnocení předat. Na druhou stranu ale tento způsob nedává dostatek času na promýšlení formulací a navíc je zpětná vazba doprovázena neverbálními a paraverbálními projevy. To může být v některých případech žádoucí, kupříkladu pro snadnější pochopení zpětné vazby příjemcem, ale i nežádoucí, například pokud poskytovatel neumí skrýt emoce, které nechce dát příjemci najevo.

Učitelé spatřují nevýhodu také v tom, že ústní zpětná vazba není nikde zaznamenána. Není tedy možné se k ní vrátit, připomenout a ani s odstupem času ověřit, zda byla žákovi v jeho učení prospěšná. Rovněž je ze stejného důvodu snadné ji při parafrázování zkreslit, změnit význam, ať už vědomě či nevědomě.

I písemná zpětná vazba má svá pro a proti. Učitelé ji rádi využívají právě kvůli její trvalosti. Učitel může pracovat s konkrétními pasážemi žákovské práce a formulace hodnocení nezabírá čas v hodině.

Ve spojitosti s písemnou zpětnou vazbou mají mnozí pedagogové obavu z velké časové náročnosti. Určitý čas zformulování a sepsání zpětné vazby obnáší, není ale třeba, aby se učitel takovýmto způsobem vyjadřoval ke všemu, co žák odevzdá. Dokonce to není ani vhodné, protože by to jednak znamenalo pro učitele enormní objem práce, ale i žák by mohl být přehlcen a je riziko, že přestane mít o zpětnou vazbu zájem. „Je vhodné se zaměřit na hlavní chyby a k nim dát žákům doporučení. Vyplatí se také důvěřovat žákům, přenechat jim více zodpovědnosti, věnovat jim prostor pro poskytování vrstevnické zpětné vazby nebo je propojit mezi sebou, aby si vzájemně pomáhali a do procesu učení vstupovat jen na vyžádání nebo tehdy, doporučuje-li někdo chybné řešení. Je však žádoucí, aby na každou zpětnou vazbu reagovala odezva ze strany žáků – tedy aby jim bylo zřejmé, že se s chybou bude ještě dále pracovat a k jakému cíli společně směřujeme,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.