V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Jedním z témat, kterému se učitelé věnují, je vrstevnické hodnocení.

Důvodů, proč využívat vrstevnické hodnocení ve výuce, je celá řada. Žáci zapojení do procesu hodnocení se sami naučí více, protože nad svým učením a učením spolužáků aktivně přemýšlí a hledají možnosti zlepšení. Hlavní myšlenkou vzájemného hodnocení je, že jeho cílem není ohodnotit práci spolužáka, ale pomoci mu v dalším učení. V tomto duchu by měl vyučující instruovat i své žáky a vést je při poskytování zpětné vazby.

Vzájemné hodnocení dokáže žáky motivovat k většímu úsilí a lepšímu výkonu. Vrstevnické hodnocení je pestré (jednu práci může hodnotit více spolužáků), nabízí různé úhly pohledu a je podáno jazykem, kterému žáci rozumí. Žák, který zpětnou vazbu poskytuje, rozvíjí své komunikativní kompetence, když se učí formulovat dobrou radu. Vrstevnické hodnocení je také často přijímáno lépe než hodnocení učitelem.

Tento způsob hodnocení je výhodný i pro učitele, protože díky němu může lépe odhalit, jak žáci přemýšlí a tím, že přenechává část odpovědnosti za hodnocení žákům, získá prostor pro jiné činnosti.

V souvislosti se vzájemným hodnocením je však také třeba počítat s možnými riziky, a to hlavně v době, kdy se žáci vzájemné hodnocení teprve učí. Jedním z nich je, že zpětná vazba nebude poskytnuta podle dohodnutých pravidel, nebo že žáci (často neúmyslně) poskytnou mylné či zavádějící údaje. Znění zpětné vazby a stejně tak i její přijetí může být ovlivněno vztahem mezi žáky. Typické je i to, že žáci se velmi často soustředí pouze na to, co je špatně.

Veďte žáky k tomu, aby jejich zpětná vazba byla komplexní, měla by tedy obsahovat nejen popis toho, co je v ní zahrnuto, ale i to, co v práci chybí. Na to žáci nezřídka zapomenou. Pomoci může jednoduchá otázka: Stačila by ti spolužákova práce jako podklad ke zkoušení? Nechybí něco?

Nejnáročnější je pro žáky veřejné hodnocení výstupů. Z počátku by měl vyučující vybírat práce vhodné k posouzení a zveřejňovat je pouze se souhlasem autora. Klíčovým bodem je okamžik, kdy žáci aktivně chtějí být mezi těmi, kdo získá zpětnou vazbu. To je signál, že u nich došlo k uvědomění významu zpětné vazby pro jejich učení a vybudování pozitivního vztahu ke konstruktivní kritice.

Připomínáme, že k vrstevnickému hodnocení, na které navazuje sebehodnocení, vede cesta přes neméně důležité strategie formativního hodnocení: tvorba cílů, kritérií a poskytování zpětné vazby učitelem.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.