Eva Machová již sedmnáctým rokem učím na 1. stupni ZŠ ve Zdicích. Předtím jsem léta učila na 1. stupni ZŠ v Berouně. Při své práci vychází ze svých zkušeností, ale také do ní aplikuje nové poznatky, kterými se snaží výuku zkvalitnit. V minulých letech také mentorovala začínající kolegyně. V současné době druhým rokem působí jako lídr FH pro ZŠ Zdice a okolní školy ve spolupráci s kolegyní Pavlou Nawratovou.

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?
O projektu jsem se dozvěděla od vedení naší školy a dostala jsem nabídku se přihlásit. Již předtím jsem ale prošla seminářem o FH, a protože mi zaujal, získávala jsem další informace samostudiem. Prvky formativního hodnocení jsem do své výuky zařazovala i dříve, ale systematičtěji jsem s ním začala pracovat, když jsem začala učit v 1. třídě, neboť na naší škole se v 1. a 2. ročníku hodnotí slovně a slovní hodnocení přímo vybízí k tomu, aby žáci v hodinách FH používali.

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci skupin formativního hodnocení (SFH)?
Se skupinami jsem začala pracovat po absolvování seminářů v rámci projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ. Měla jsem to štěstí, že na 1. stupni naší školy kolegyně o zařazení do SFH projevily zájem, neboť je FH zaujalo a viděly v něm prostředek k lepšímu rozvoji žáků. S takovou skupinou se potom pracuje velmi dobře.

Při vedení skupin jsme spolupracovaly s Pavlou Nawratovou, lídrem pro 2. stupeň, což mi velmi pomohlo. Vzájemně jsme se podporovaly, motivovaly a společně připravovaly a vedly jednotlivá setkání SFH.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?
Myslím si, že když člověk dostane něco povinně, nezaručí to správné a kvalitní vykonání zadaného úkolu. V používání formativního hodnocení vidím pozitivní vliv na rozvoj každého žáka. Žáci se učí vzájemně komunikovat, dodržovat pravidla komunikace, vyjádřit svůj názor. Každý žák dokáže zhodnotit svou práci, dokáže vyjádřit, co potřebuje, aby dosáhl stanovených cílů nebo se jim v rámci svých možností co nejvíce přiblížil. To je jen částečný výčet toho, jaký vliv má FH na žáky. Proto je důležité, aby tak FH vnímal i učitel, protože když nebude vnitřně přesvědčen o jeho pozitivním přínosu pro žáky, nebude ho používat cíleně a stane se pouze formálním.

Co si myslíte o známkování?
Pokud se při práci s žáky využívá FH, žáci sami vědí, jak si v učivu stojí, jak na tom jsou. Dokáží svou práci zhodnotit. Učitel jim podává zpětnou vazbu k jejich práci. Je to však dlouhodobý a náročný proces, než žáci techniky FH začnou správně používat.  S tím musí učitel počítat.

Aby učitel mohl žáky v pololetí a na konci roku objektivně hodnotit, je to pro něj velmi časově náročné. Znám to z vlastní zkušenosti, když chci zhodnotit podle aktuálního stavu, jak se žákům povedlo posunout, přiblížit k naplnění cíle, musím do poslední chvíle čekat a dávat jim příležitosti, abych to zjistila. Trochu bych viděla problém v tom, když učitel měsíc před vysvědčením dlouhodobě onemocní.

V 1. a 2. třídě bych se určitě přikláněla k tomu, aby žáci byli hodnoceni slovně, nebyli stresováni známkami a naučili se vnímat proces svého učení.

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 2. stupni?
Záleží na učiteli. Jsou kolegové, kteří s FH pracují, zařazují ho do svých hodin, ale na druhé straně jsou i takoví, kteří o jeho použití pochybují. Pozitivem je, že těch, kteří ho nepoužívají, je stále méně.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?
Jak jsem se již zmínila systematicky jsem FH začala používat, když „moje děti“ byly v 1. třídě. Nyní jsme v 5. a mohu říct, že je pro ně přirozené. Musely se ho naučit používat. Podobně je to i s rodiči. Než učitel začne FH používat, měl by vysvětlit rodičům vliv FH na vývoj jejich dětí. Důležitá je tedy těsná spolupráce s rodiči, aby pochopili i oni, že žáci nemusí být hodnoceni známkou, aby viděli, jak na tom jsou. Když rodiče tuto skutečnost pochopí, začnou vnímat FH jako cestu, která dětem pomůže v tom, že budou přesvědčeny, že nechodí do školy, aby byly hodnoceny, ale proto, abychom jim zde pomohli ve vzdělávání, proto aby se něčemu naučily.

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?
Záleží na pedagogické fakultě. Z některých fakulty přichází uchazeči připraveni, ale jsou i takové, které absolventy v tomto směru nepřipraví. Ne vždy ale záleží jen na škole, hodně záleží i na tom, zda se absolventi setkali s lidmi, kteří se FH zabývají.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?
Je to vlastně každé učení, které přináší informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka.  Jeho používáním bude žák vědět, kde se právě v učení nachází a co má dělat, aby se něčemu dalšímu naučil. FH slouží žákům k tomu, aby se lépe učili a více se toho naučili.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.