Ve středu 4. listopadu proběhlo druhé ze tří setkání v rámci 2. konference Formativne.cz. Jedná se o aktivitu v projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Program druhého setkání byl rozdělen do tří částí – společný úvod, workshop a závěrečná diskuse. V úvodní části s účastníky sdíleli členové organizačního týmu vlastní zkušenosti s distanční výukou na vysoké škole.

Jako první si vzal slovo odborný garant projektu Karel Starý (PedF UK), který zprvu hovořil o možnostech online výuky početnějších skupin, čítajících i dvě stě studentů a následně i o poskytování průběžné zpětné vazby (ZV). Z jeho zkušeností vyplývá, že v takto velkých skupinách nelze poskytovat individuální zpětnou vazbu všem studentům. Vytvořil proto diskusní fórum, kde si žáci například stanovují vlastní cíle, ale také stanovují cíle pro dva své kolegy a vzájemně komentují práce spolužáků. V případě, že některá ZV není úplně jasná, tak se přirozeně zapojí ostatní studenti, komentář upravují a společně ZV vylepšují. Studenti měli také možnost okamžitě reagovat na komentáře, které dostali na svou práci.

Druhým mluvčím byla Tereza Krčmářová, garantka vzdělávání lídrů (PedF UK), která prozradila, že po období, kdy poskytovala ZV individuálně všem studentům, našla systém rozložení zodpovědnosti za vzdělávání mezi vyučující a studenty. Aktuálně je její výuka zorganizována tak, že studenti ví, že z odevzdaných úkolů si vybere reprezentativní vzorek, který ohodnotí a píše individuální ZV, ke zbytku se vyjádří obecně. Vybere to zajímavé, to, co se opakovalo, nebo to, co bylo jedinečné a s tím pracuje s celou skupinou. „Na začátku jsem měla pocit, že musím já konkrétně všem poskytnout ZV. Už si to opravdu nemyslím. Zdá se mi, že přenesení odpovědnosti na ně, tedy že to nedělají proto, abych já viděla, že ten úkol je splněný, ale že to dělají pro sebe, se podařilo,“ říká Krčmářová.

Hodnocení vyučujícím Krčmářová kombinuje se vzájemným hodnocením prací studentů. K tomu je zapotřebí předem dobře promýšlet kritéria i celkovou formu hodnocení. „Někdy je vymýšlíme se studenty společně, jindy zadávám já,“ vysvětluje.

Tereza vede své studenty také k tomu, aby na závěr semestru zhodnotili všechny své průběžné úkoly, které dělali. Jako kdyby to bylo jakési portfolio, u kterého se žáci i s vyučující ohlíží společně za tím, jakého řešení si nejvíc cení či co je nejvíc posunulo. Tímto způsobem se může znovu dostat do hry úkol, ke kterému učitel nedal ZV, ale pro studenty byl tento konkrétní úkol důležitý a něco se na něm naučili.

„Více promýšlím úkol, jaký dávám studentům a rovnou promýšlím také to, jak ho budu hodnotit a jakým způsobem budu poskytovat zpětnou vazbu,“ shrnula.

Veronika Laufková, odborná garantka vzdělávacího programu (PedF UK), doplnila své zkušenosti s distanční výukou a uzavřela tak úvodní část. Studentům dává na výběr, které úkoly chtějí plnit (minimum jsou 4 úkoly). Když je to možné, nabízí různé formy úkolů – některé jsou více psavé, jiné více kreativní, kdy žáci například fotí v exteriérech a pak fotografie komentují.

V druhé části setkání proběhl workshop s názvem Příště budeme chytřejší, kolego!, ve kterém Josef Janoušek za podpory kolegy Milana Khase (ZŠ Staňkov) představoval možnosti využití videozáznamu k reflexi a zlepšování hodin.

V úvodu se účastníci seznámili se základními informacemi týkající se hodiny – předmět, třída, cíle hodiny a například i fakt, že se jednalo o první vedení hodiny v tandemu.

Při rozboru je složité všimnout si bez nahrávky všech drobností, proto si autoři nahrávky eště před natáčením si stanovili, co by měla nahrávka sledovat. Je dobré také instruovat člověka, který natáčí, na co se má zaměřit.

V průběhu workshopu byli účastníci několikrát rozděleni do skupin, kdy po zhlédnutí krátké videoukázky diskutovali nad zadanými otázkami. V rámci první skupinové aktivity se měli účastníci zaměřit na pozornost žáků v úvodu hodiny, druhá aktivita se věnovala spolupráci žáků v rámci skupinové aktivity. Třetí ukázka zachytila průběh opakování na konci hodiny a účastníci diskutovali nad tím, jak zajistit, aby byli zapojeni všichni žáci. Na základě ukázky závěrečné aktivity pak měli účastníci zhodnotit, jestli byly naplněny cíle hodiny.

Během závěrečné diskuse se účastníci shodli, že videorozbor, jako nástroj reflexe hodiny, je velmi přínosný. A to i v případě, že představenou hodnu Josef s Milanem představili, jako nepovedenou.

Třetí setkání proběhne ve středu 2. ledna opět od 15 hodin.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.