Formativní hodnocení? Jde o smysluplnou investici

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe. Názory učitelů představujeme v pravidelných tiskových zprávách.

Josef Janoušek učí anglický jazyk a dějepis na ZŠ ve Staňkově. „Má cesta k formativnímu hodnocení byla dvojí. K myšlence jako takové mě přivedla má didaktička anglického jazyka. Jelikož ve mně principy formativního hodnocení silně rezonovaly, ihned jsem věděl, že chci hodnotit právě v duchu formativního hodnocení,“ říká na úvod Janoušek.

„V mých hodinách zejména tak, že děti pracují s vlastní chybou. Opravují práce, aktivně se společně připravujeme na testy. Využívají své práce v aktivitách k získání lepších výsledků. Učíme se hodnotit, vyhledávat kritická místa, hodnotit se navzájem, respektovat názory ostatních, aktivně naslouchat, pracovat na základě kritérií. Je toho velká spousta a každá skupina má specifické potřeby i možnosti,“ popisuje Janoušek formativní hodnocení v praxi na 2. stupni.

Povinnost zavádět formativní hodnocení vidí Janoušek jasně: Osobně si myslím, že by to dětem při učení moc pomohlo, ale zároveň se obávám dopadu jakéhokoliv nařizování. Myslím, že současný trend podpory formativního vzdělávání pro zájemce, je mnohem přínosnější. Učitelé se zájmem o formativní hodnocení mají možnost ho zavést a mají podporu, zarytí odpůrci nejsou nuceni. Sám jsem školil jednu skupinu zarytých odpůrců. Myslím, že jsme s kolegou zbořili několik mýtů, ale formativně hodnotit zřejmě od příštího roku nezačnou. Je to běh na dlouhou trať.“ A pokračuje odpovědí na otázku ohledně známek: „Já osobně jsem k němu neutrální. Osobně bych ho nejraději nepoužíval, ale naprosto chápu, že vzhledem k objemu dětí je nutné používat nějaké zkratky ke komunikaci s rodiči. Je to pro rodiče jasně čitelné (ať již známka znamená cokoliv) a nezabere to čas. Děti jsou na známky v drtivé míře nastavené také. Bohužel.“

V rámci školy fungují tzv. Skupiny formativního hodnocení, jejich fungování popisuje Janoušek následovně: Práce lídra pro mě byla novým zážitkem. Osobně jsem si vyzkoušel spoustu nových věcí ohledně školení dospělých. Super bylo sledovat, jak spousta lidí používá velkou spoustu formativních prvků, aniž by o tom věděla. Mentalita a nastavení učitele v zavádění formativního hodnocení hraje obrovskou roli.“

Při zavádění formativního hodnocení je také důležitá spolupráce s rodiči. „Na základě zpětné vazby od některých rodičů vím, že minimálně část dětí hodiny baví a zmiňují to přímo doma. Po distanční výuce se mi dokonce dostalo několika pochval od rodičů, kterým se líbilo, že dětem vytvářím spoustu možností a rozvíjíme nejen vědomosti, ale i dovednosti a kreativitu. Druhá strana mince je, že spousta rodičů považuje školu za jakési odkladiště dětí. V lepším případě se pak ptají po známkách, ale metody nebo aktivity jsou jim ukradené,“ popisuje Janoušek.

Jak jsou na tom studenti či absolventi pedagogických fakult? „Sám jsem v podstatě čerstvým absolventem. Z osobní zkušenosti vím, že ne. Já jsem měl nepředstavitelné štěstí, že jsem na didaktiku anglického jazyka měl Mgr. Gabrielu Klečkovou, Ph.D. Ostatní katedry dosti pokulhávají, minimálně vzhledem k formativnímu hodnocení.“

Závěrem Janoušek k formativnímu hodnocení dodává: „Jde o zaměření na rozvoj dítěte. Učitelskou a osobní filosofii. Pomalé, ale stabilní výsledky. Smysluplnou investici.“

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Administrator