Petr Zafka vystudoval pedagogiku pro 2. a 3. stupeň vzdělávání (matematika – náboženská výchova) na Katolické univerzitě v Ružomberku na Slovensku. Po ukončení studia učil na církevním osmiletém gymnáziu a církevní ZŠ v Rajci (Slovensko) devět let. Od svého nástupu do školství vyučuje kromě své aprobace informatiku a po přestěhování do Prahy k tomu přibyla fyzika. Učil tři roky na státní ZŠ v Modřanech v Praze. Od roku 2011 učím na soukromé ZŠ Navis. Kromě vyučování vedl kroužky programování a robotiky zejména pro menší děti, poslední roky zastává funkci zástupce ředitele.

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?
Byli jsme osloveni s kolegyní Olgou (Olga Turnová, pozn. red.) panem ředitelem, jestli bychom do toho nešli. Už dřív před zapojením do projektu jsem se potkal s knihou D. Wiliama (Zavádění formativního hodnocení), která se k nám dostala do školy a přišla mi zajímavá. Uvědomil jsem si, že formativní hodnocení je něco, co nám krásně zapadá do konceptu naší školy. A i když se mi nakonec na kurz nechtělo, postupně jsem čím dál víc chápal, jak je to důležité.

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH?
Zkušenost mám velmi dobrou. Od začátku jsme nastavili spolupráci napříč oběma stupni a ve spolupráci s Olgou vedli jednotlivá setkání. Minulý rok, na jaře jsme dokonce zintenzívnili setkávání a v rámci on-line jsme měli workshopy každé dva týdny. Obdivuji své kolegy, kteří se s nasazením těchto setkání účastnili. Dá se říct, že ve formativním hodnocení je zapojený celý pedagogický sbor a není neobvyklé, že se našich setkání účastní i asistentky pedagoga nebo naše speciální pedagožka. Mnozí učitelé se do FH pustili s vervou a je vidět, že se chtějí nestále v tom zlepšovat. Velmi mne to těší a jsem nesmírně hrdý na náš tým.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

Určitě ne. Myslím, že by to nebylo správné. Je potřeba být v tomto ohledu trpělivý a vysvětlovat, proč je formativní hodnocení správná cesta. Ke změně ale nevede žádná zkratka, je to dlouhý proces, dá se říct, že nikdy nekončící. Nestačí napsat: hodnoťte formativně. Jako tomu bylo na jaře minulého roku. Pak vznikla infografika EDUkační LABoratoře ve spolupráci s PedF UK a byly k dispozici různé webináře na téma FH. Ale domnívám se, že to nestačilo k tomu, aby se učitelé začali uvažovat jinak o hodnocení.

Co si myslíte o známkování?
Známkování je součástí našeho vzdělávacího sytému dlouhou dobu. Zapustil nejenom v sytému, ale i v učitelích, rodičích a žácích silné kořeny. Dlouhou dobu jsem neznal nic jiného, resp. jsem si neuvědomoval jiné formy hodnocení. Byl jsme rád, když jsem se v projektu dozvěděl, že formativní hodnocení nejde o to zrušit známkování. Silně jsem však vnímal v době uzavření škol, že známky přeceňujeme a že nemají takovou vypovídající hodnotu, jakou jim často připisujeme. A opět mám na mysli jak nás, učitele, tak i žáky a rodiče. Teď po zkušenostech bych si dokonce uměl představit neznámkovat. Že mám k dispozici nástroje, jak hodnotit a posouvat své žáky dál. Uvědomuji si však, že prostě zdát známku je často mnohem rychlejší než napsat např. slovní hodnocení (obzvlášť pokud má být formativní).

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 2. stupni?
Je to postupný proces. Je vidět, že žáci nejsou na to zvyklí a často chtějí jenom známku (samozřejmě jedničku). Já osobně si slibuji lepší odezvu žáků na 2. stupni tehdy, když nám přijdou děti s „průpravou“ z 1. stupně. V každém případě je vidět snahu učitelů o aktivní zapojení FH do vyučování. Mnozí zlepšili práci s cíli, kritérii, hodně jsme pracovali na závěrečných písemných hodnoceních, nakolik jsou součástí oficiálního hodnocení v pololetí a na konci školního roku. Někdo se zaměřil na jednotlivé techniky, zlepšení podávání zpětné vazby.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?
Myslím, že pozitivně, i když asi nevnímají ten pojem. A asi víc na 1. stupni, kde jsme dál. Na druhém stupni to nedokážu posoudit. Nějaké pozitivní ohlasy jsou, např. když nám učitelům jde zejména o pokrok žáka a ne primárně jenom o to dát nějakou známku. Ale o to jsme se snažili i před zaváděním formativního hodnocení, jenom teď je to regulérním prvkem systému naší školy skrze FH.

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?
Ze svých zkušeností můžu říct, že ne. Ale otázkou je, jestli jsou vůbec absolventi dostatečně připraveni na to, co je ve škole čeká…

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?
Postupy, které nejsou laciné a fungují. Příležitost dát možnost růst žákům v bezpečném a podnětném prostředí. Pro mne osobně kurz lídrů, to byl začátek hlubšího přemýšlení, jak učím. Nikdy jsem se tolik nezamýšlel nad tím, jak učím. Ale už před kontaktem s FH jsem vnímal, že se chci zlepšit. A najednou tu bylo FH a spousta podnětů, inspirací, metod a technik podepřených výzkumem. Postupně jsem objevoval myšlenky dalších skvělých pedagogů jako je můj oblíbený Craig Barton nebo Doug Lemov, Carl Hendrick, Daisy Christodoulou, Shirley Clarke a mnoho dalších. Děkuji za to.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.