V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

S Terezou Krčmářovou z Katedry preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK, která se věnuje především profesnímu a osobnostnímu rozvoji učitelů, problematice přípravy učitelů na práci s nadanými dětmi a tématu individualizace ve výuce obecně, jsme se podívali na téma formativního hodnocení ve spojitosti s 1. stupněm, žákovskými portfolii či známkováním.

Důležitou součástí formativního hodnocení jsou žákovská portfolia, co si po tím představit? „Portfolio chápeme jako uspořádaný a komentovaný soubor produktů práce žáka za určité období. Práce s vlastním portfoliem rozvíjí u žáků dovednost hodnotit vlastní práci, stanovovat si cíle svého učení, uvědomovat si své silné a slabé stránky. Může být funkčním nástrojem pro komunikaci o učení žáka mezi žákem samotným, jeho učiteli a rodiči. Ze své podstaty je velmi individuální a umožňuje nám uvidět osobnost a pokrok žáka, přinést důkazy o jeho učení. To je současně cílem formativní hodnocení. I tady však platí, musí se to umět a pracovat s těmito portfolii systematicky a dlouhodobě,“ říká Tereza Krčmářová.

Zapojení rodičů do chodu školy je klíčové, neměli by se svých dětí pouze ptát jakou známku jsi dostal/a, ale co ses dnes naučil/a.„Přibývá poučených angažovaných rodičů, kteří vědí, jaké vzdělávání chtějí pro své děti, a podle toho volí školu nebo učitele. Formativní hodnocení je pro ně jedním ze znaků kvalitní výuky. U těch ostatních se domnívám, že velmi záleží na tom, jak je jim problematika hodnocení komunikována ze strany vedení škol a učitelů. Nemůžeme chtít, aby rodiče byli odborníky na vzdělávání, je naším úkolem s nimi spolupracovat, vysvětlovat a odpovídat na jejich dotazy tak, aby tomu mohli rozumět. Pokud má rodič v učitele svého dítěte důvěru, zvládne přijmout i věci, které na sobě třeba sám jako žák nezažil,“ upřesňuje Krčmářová.

Otázkou zůstává, zdali do formativního hodnocení paří známkování.„Myslím, že známkování může za určitých podmínek být součástí formativního hodnocení, ale v praxi je to spíše výjimečné. Ve většině případů známkování spíše nahrává orientaci na výsledek a ne proces učení, stejně jako svádí spíše k hodnocení na základě srovnání výkonu žáka s výkonem spolužáků. Lze tedy říci, že spíše zužuje možné funkce hodnocení a často vysloveně podporuje vnější motivaci pro učení místo převzetí zodpovědnosti žáků za vlastní učení. Efektivně formativně hodnotit je náročná a komplexní profesní dovednost,“ popisuje Krčmářová.

Jak jsou na tom budoucí učitelé? Seznamují se s tématem dostatečně?„Mohu mluvit zodpovědně pouze o přípravě budoucích učitelů 1. stupně ZŠ na PedF UK. Tam se domnívám, že ano. Minimálně se o to snažíme již mnoho let,“ vysvětluje Krčmářová a pokračuje vysvětlením toho, jak se vlastně liší formativní hodnocení na 1. stupni od toho na 2. stupni: „Principiálně úplně stejně jako na vyšších stupních. Liší se pouze formou, která musí odpovídat věkovým možnostem žáků.“

V rámci projektu Formativne.cz se Tereza Krčmářová jako odborný garant pro problematiku 1. stupně ZŠ podílí na vzdělávání lídrů skupin formativního hodnocení a procesu posuzování materiálů vytvořených učiteli pro databanku projektu.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.