Mluvme spolu i na dovolené

Odjezd na rodinnou dovolenou je situace náročná nejen logisticky, ale především komunikačně a emocionálně. Její náročnost se zvyšuje přímo úměrně s počtem dětí a nepřímo úměrně s úrovní komunikačních dovedností jednotlivých členů rodiny. Čím více dětí, tím náročnější je logistika a čím vyšší úroveň rodinné komunikace, tím méně je emocionálně vypjatých situací.

Komunikace rodičů a dětí se o prázdninách znatelně proměňuje. Na tom, aby se proměnila pouze obsahově, což je v pořádku, je ovšem nutné soustavně a vědomě pracovat. Škola jako komunikační téma mezi rodiči a dětmi většinou ustupuje do pozadí, či úplně mizí a nahradit ji tématy souvisejícími se společně prožívaným časem by nemělo být nic složitého.

Rodinná komunikace je mnohdy bohužel zbytečně blokována komunikačními překážkami, pramenícími ze zažitých výchovných stereotypů. Také jako děti slýchali „To mi snad děláš schválně! Dej pokoj! Podívej se na Janičku, jak je hodná! …“, jenomže už zapomněli, že vyčítání, srovnávání, rozkazování, udílení nevyžádaných rad a řada dalších generačně předávaných výchovných metod nikam, kromě zastavení komunikace, nevede.

Způsob komunikace je jednou za základních dovedností, které děti přebírají od svých rodičů. Přirozenou metodou nápodoby pak ověřují jeho funkčnost v praxi a nejbližším objektem těchto pokusů je samozřejmě rodina, protože jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Pokud rodič s dítětem komunikuje otevřeně a s respektem, což napomáhá rozvoji, a především udržení kvalitní vzájemné emoční vazby, může očekávat stejný způsob od svých dětí směrem k sobě a naopak. Rodinná dovolená je proto ideálním časem, kdy by si rodiče na komunikaci s vlastními dětmi měli umět najít čas a rozvíjet ji.

Projev zájmu je základní rovinou, na které komunikace roste. Společná dovolená je specifickým časem, kdy by každý měl na jednu stranu mít právo užívat část času podle svého a na druhou stranu má i povinnost podílet se na budování funkčních rodinných vazeb sdílením společných aktivit a vzájemnou vstřícnou a otevřenou komunikací. Rodina se díky tomu stává pro její členy bezpečným místem, kde není žádné téma tabu.

Prevencí konfliktů pramenících z ponorkových dovolenkových nemocí, které jsou vyvolány těsným soužitím, na které nejsou dnešní rodiny zvyklé, je předchozí společné nastavení pravidel. Poměr času tráveného podle přání rodičů by měl s věkem dětí postupně přecházet do vyváženého poměru s přáním dětí a u společných aktivit do kompromisu a hledání vzájemně akceptovatelných plánů. Děti si tak přirozeně osvojují techniky konstruktivního dialogu, vyjednávání, obhajování názoru a potažmo si budují vlastní mechanismy komunikace ve skupině, a to jak v pozitivním, tak v negativním kontextu.

Přirozený přechod komunikace do volnočasového nastavení je odměnou za úsilí, které rodiče komunikaci s vlastními dětmi věnují kontinuálně. Komunikace v rodině je křehký ekosystém, k jehož růstu a rozvoji přispívá každý její člen. Je v pořádku otevřeně mluvit o svých pocitech, co se komu líbí a nelíbí, co očekává od druhých i od sebe a proč, na co si myslí, že má svá práva a jak vnímá své povinnosti, jaké má touhy a jaká přání a co je pro jejich naplnění ochoten udělat. Komunikace je dovednost jako každá jiná a na jejím rozvoji je nutné pracovat.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.

Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Administrator

Leave a comment

Please enter comment.
Please enter your name.
Please enter your email address.
Please enter a valid email address.