Život v sociální skupině, kterou školní třída je, generuje zpětnovazební procesy v podstatě neustále, ať už jde o jednoduché signály nonverbální, jako jsou pohledy, gesta či doteky nebo o projevy verbální, mnohdy založené na momentálních emocích. Tyto procesy probíhají na modelu spontánní akce a reakce mezi učitelem a žáky a zároveň mezi žáky navzájem. Zpětná vazba je informace, kterou žák vnímá jako reakci na svůj výkon. Svou formativní funkci dostává až v momentě, kdy je poskytnuta správně, tudíž umožňuje žákovi výkon či dovednosti s ním spojené v čase zlepšovat.
Hlavním cílem formativní zpětné vazby je dosáhnout pozitivní změny ve výsledcích žáka. Základními otázkami, na které by měla odpovídat, jsou: Jaký má žák cíl? Kde se na své cestě k cíli nachází? Jaké má další možnosti postupu směrem k cíli? Poskytovat i přijímat takovouto formu zpětné vazby se učitelé, žáci i jejich rodiče díky projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách učí.
Techniky okamžité zpětné vazby pomáhají učiteli zjišťovat aktuální stav porozumění žáků a zároveň rozvíjejí jejich komunikační i sociální dovednosti. Obligátní otázka „Všichni rozuměli?“, kdy někteří žáci kývou, nemá v procesu formativního hodnocení místo. Učitel žáky vybízí ke kladení otázek k tématu, ke sdílení svých názorů se spolužáky, k obhajobě svých postojů v rámci skupin, ke spolupráci formou dělených úkolů, kdy dochází k efektivnímu vrstevnickému učení a následně k sebehodnocení a také k hodnocení vrstevnickému. „Žáci jsou díky technikám formativního hodnocení aktivněji zapojeni do výuky,“ říká Renata Klimešová ze Základní školy Zdice a Jana Masařová ze ZŠ Tyršova v Rumburku dodává, že podpora dovednosti sebehodnocení u žáků účinně rozvíjí také kritické myšlení.
Jedním z příkladů technik, jak zjistit úroveň porozumění žáků, je technika „žádné ruce nahoře“, která spočívá v tom, je žákům po položení otázky umožněno prodiskutovat zamýšlenou odpověď se spolužákem a až na výzvu, kdy učitel náhodně losem (tzv. špachtličkami) vybírá jednoho ze žáků, následuje připravená odpověď před celou třídou. Znamená to tedy, že otázkou jsou aktivizováni všichni žáci, všichni si musí být připraveni odpovědět a nikdo se neschovává za ty žáky, kteří se v klasických hodinách na základě položené otázky hlásí, protože si myslí, že znají odpověď. Pro rychlé ověření orientace v tématu je možné využít techniku kartiček ANO/NE, kdy má učitel připraveny průběžné otázky, zjišťující pochopení žáků, hromadným hlasováním ověřuje porozumění a detekuje jedince, kteří se na cestě k pochopení ztrácejí. Bezprostředně jim tak může poskytnout účinnou podporu, aby se svým spolužákům v pochopení nevzdálili příliš a aby i oni došli ke svému cíli.
Na otázku proč má smysl techniky formativního hodnocení do výuky zařazovat, odpovídá Pavla Nawratová ze ZŠ Zdice takto: „Techniky formativního hodnocení dávají žákům pocit, že učit se má cenu a dodávají vyučovacím hodinám dynamiku.“
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních
školách
Cílem projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění formativního hodnocení,
které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách
ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.