Vrcholí období stresu a strachu. Klasifikační půlroční maraton se na většině českých škol blíží do cílové rovinky a na učitele se valí prosby o ještě jedno přezkoušení, které má moc zvrátit osud. Ze zoufalého propadlíka udělá úspěšného absolventa ročníku a za jedničku dají babička s dědou víc než za dvojku. Pro někoho je cílem jednička, pro jiného čtyřka a přitom děti ze všech stran slyší, že by se měly učit pro sebe a ne kvůli známkám.
Vzdělání je základním právem vyplývajícím z Listiny základních práv a svobod. Je k zamyšlení, proč jej tedy žáci a studenti dlouhodobě cítí veskrze jako nepříjemnou povinnost. Rodiče si dávají stále více záležet na výběru školy, které svěří ke vzdělávání své děti. Zajímají se o počty dětí ve třídách, o prostředí školy, o věk a odbornost učitelů a čím dál tím častěji také o způsob a obsah výuky a někdy také o způsob hodnocení, který škola využívá.
Klasické klasifikaci dává přednost stále ještě valná většina českých škol. Důvodem je mnohdy právě tlak ze strany rodičů. Rodiče mají systém známkování zažitý ze svých školních let, označují jej za tradiční a mají pocit, že zprávě o úrovni vzdělání svého dítěte ve formě známky rozumějí. Rodiče chtějí od svého dítěte dobré známky, protože jsou pro ně synonymem úspěchu. Podprahově tak v dětech umrtvují smysl učení se pro sebe a svou budoucnost a naopak posilují učení se pro známky. Strach z těch špatných je už pouze nevyhnutelným následkem tohoto přístupu.
Způsob hodnocení má na úroveň a především na efektivitu vzdělávacího procesu zásadní vliv. Jako nejefektivnější se podle řady výzkumů jeví hodnocení formativní, které si v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách osvojují lídři center kolegiální podpory, které na jejich kmenových školách vzniknou v příštím školním roce. Ve středu 29. května se v Praze sešli již po páté.
O zkušenosti, jak je možné rodiče získat pro podporu formativního hodnocení, se s kolegy podělila Lada Fejferová ze ZŠ Chomutov: „Zveme rodiče na náslechy do školy, aby viděli způsob výuky a hodnocení a mohli je porovnat se zkušenostmi svými a často se diví!“ Žáci mají, podle jejích zkušeností, k formativnímu hodnocení na rozdíl od rodičů většinou pozitivní postoj bez ohledu na to, jak jsou v procesu učení úspěšní.
V případě formativního hodnocení mají žáci mnohem větší vliv na své učení i na výsledné ohodnocení, a tudíž i silnější vnitřní motivaci k učení. Toto hodnocení vychází z míry splnění předem jasně formulovaných kritérií, na základě nichž žáci při práci postupují. Žáci tedy mohou proces svého učení řídit a přebírají za něj také zodpovědnost.
„Navíc je podle žáků hodnocení založené na předem stanovených a nejlépe ještě společně vydiskutovaných kritériích spravedlivé a tím, že jejich výkon není porovnáván s výkony ostatních žáků, ale vzhledem k předem známému kritériu, je pro žáky motivující. Učitelům hodnocení na základě kritérií pomáhá promyslet cíle a metody učení, slouží ke konkretizaci žákova výkonu a sledování jeho pokroku,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách si neklade za cíl změnit filozofii vzdělávání, jeho cílem je vrátit škole význam dílny lidskosti a vyvrátit vžitý mýtus o známce jako o jediné možné motivaci žáků k učení.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních
příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Při hodnocení úspěšnosti vzdělávacího procesu, tedy pro míru dosahování vzdělávacích cílů, by měla být zodpovědnost za úspěch žáka v procesu učení přiměřeně rozdělena mezi něj a učitele. Zodpovědností učitele je stanovit cíle a kritéria úspěchu a v návaznosti na ně zvolit správný vzdělávací obsah a nabídnout rozmanité aktivity, díky nimž bude mít žák možnost daného cíle dosáhnout. „Dle teorie mastery learning, která stavěla na schopnosti rozvíjet každého jedince v souladu s jeho možnostmi a stála na počátku formativního hodnocení, předpokládáme, že všichni žáci se mohou učit a dosáhnout cíle, jestliže jim je poskytnuto dostatek času, který k tomuto osvojení potřebují, a další vhodné podmínky, jako je adekvátní pomoc učitele či spolužáků nebo způsob výuky ušitý jim na míru,“ doplnila Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Právě práci s cíli vzdělávání, jako jedné ze zásadních metod formativního hodnocení, se věnovali na svém čtvrtém setkání také lídři skupin formativního hodnocení v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, které proběhlo 15. května v Praze.
Výchovně-vzdělávací cíle by měly být vnímány především jako cíle pro žáky, a ne jako cíle pro učitele. Učitelé se shodli, že jasné stanovení cílů vzdělávání a jejich sdílení se žáky se v krátkodobém i dlouhodobém horizontu vyplácí oběma stranám. Navíc pokud se s cíli učení pracuje v kontextu formativního hodnocení a jsou se s žáky sdíleny srozumitelnou formou a podpořeny průběžnou zpětnou vazbou při jejich dosahování, vytrácí se problém s motivací žáků k učení. Žáci totiž vědí, proč tu kterou učební činnost dělají a k čemu jim v budoucnu bude užitečné to, co se díky ní naučí. Takto postavená výuka zásadně mění vnější motivaci v daleko efektivnější motivaci vnitřní.
„Stává se, že učitelé chtějí žákům sdělit cíl hodiny, avšak místo toho oznámí téma. Je otázkou, zda je žákům potřeba sdělovat cíl každé výukové jednotky, či je lepší uvádět cíle dlouhodobé. V neposlední řadě má také učitel možnost cíl hodiny žákům nesdělit a na konci si ověřit, jaký cíl žáci ve výuce viděli,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na
základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora
základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého
žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém,
Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra
kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání
zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do
výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
„Zahraniční experti z OECD, kteří v roce 2011 navštívili Českou republiku, ve své analýze českého vzdělávacího systému konstatují, že hodnocení, které podporuje učení žáků, tedy formativní hodnocení, není v českých školách systematicky využíváno. Malý důraz je kladen na poskytování zpětné vazby žákům a na rozvíjení interakce mezi učitelem a žákem, která napomáhá učení,“ uvádí Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Odborníci ve zprávě dochází k závěrům, že formativní hodnocení prováděné učiteli na českých školách je nedostatečně rozvinuté v důsledku toho, že důraz je příliš kladen na známky a práci ve třídě, která je stále velmi tradiční, vedena z velké míry frontálně, bez většího zapojení žáků.
Od roku 2011 se řada věcí v českých školách změnila k lepšímu. Rozvíjejí a rozšiřují se snahy pedagogů o moderní pojetí výuky v souladu s potřebami současných žáků a s ním ruku v ruce pomalu přicházejí i jiné formy hodnocení, než je prosté hodnocení známkami. Učitelé stále více, i díky lepší dostupnosti výstupů z výzkumů v oblasti neurověd, přemýšlejí o učení žáků a začínají opravdu učit jinak. Jako logický důsledek proměny našeho školního prostředí přichází nyní i potřeba jinak hodnotit. Nikoliv jako požadavek či příkaz shora, ale z vlastního přesvědčení učitelů, což je pro jeho úspěšné zavedení ten nejlepší možný scénář.
Učitelé i žáci se v novém pojetí výuky, využívající prvky formativního hodnocení a založeném na spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání, učí v první řadě vzájemné důvěře. Žáci se učí věřit, že se díky spolupráci s pedagogem i se spolužáky mohou zlepšovat a pedagogové se učí oceňovat průběžné úsilí, což je mnohdy více motivující než konečné ocenění úspěchu, tedy hodnocení známkami.
Úkolem učitelů je nejen osvojit si příslušné techniky a nástroje formativního hodnocení, ale také vysvětlit žákům a jejich rodičům, že přínos těchto postupů je přímo závislý na vzájemné spolupráci všech zainteresovaných, tedy žáka, učitele a rodičů. Ideální je společně vytčený cíl a tím by mělo být zlepšení učení žáka.
„Zpětná vazba ve škole hraje obrovskou roli, buduje vztah mezi učitelem a žákem či žáky navzájem. Bohužel jsme se však dostali do situace, kdy si myslíme, že zpětná vazba a známkování je totéž. Mohu vás ujistit, že tomu tak zcela určitě není,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Zatímco známka nám pouze sdělí informaci o tom, zda žák ví nebo umí, zpětná vazba konkretizuje, kde se žák nachází na cestě cíli (například kde se po cestě ztratil) a co vše by mohl udělat proto, aby se do cíle dostal. Jedná se tak o konkrétní informaci, která mu pomůže dojít k pro něj dosažitelnému cíli.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních
školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na
základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých
škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Život v sociální skupině, kterou školní třída je, generuje zpětnovazební procesy v podstatě neustále, ať už jde o jednoduché signály nonverbální, jako jsou pohledy, gesta či doteky nebo o projevy verbální, mnohdy založené na momentálních emocích. Tyto procesy probíhají na modelu spontánní akce a reakce mezi učitelem a žáky a zároveň mezi žáky navzájem. Zpětná vazba je informace, kterou žák vnímá jako reakci na svůj výkon. Svou formativní funkci dostává až v momentě, kdy je poskytnuta správně, tudíž umožňuje žákovi výkon či dovednosti s ním spojené v čase zlepšovat.
Hlavním cílem formativní zpětné vazby je dosáhnout pozitivní změny ve výsledcích žáka. Základními otázkami, na které by měla odpovídat, jsou: Jaký má žák cíl? Kde se na své cestě k cíli nachází? Jaké má další možnosti postupu směrem k cíli? Poskytovat i přijímat takovouto formu zpětné vazby se učitelé, žáci i jejich rodiče díky projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách učí.
Techniky okamžité zpětné vazby pomáhají učiteli zjišťovat aktuální stav porozumění žáků a zároveň rozvíjejí jejich komunikační i sociální dovednosti. Obligátní otázka „Všichni rozuměli?“, kdy někteří žáci kývou, nemá v procesu formativního hodnocení místo. Učitel žáky vybízí ke kladení otázek k tématu, ke sdílení svých názorů se spolužáky, k obhajobě svých postojů v rámci skupin, ke spolupráci formou dělených úkolů, kdy dochází k efektivnímu vrstevnickému učení a následně k sebehodnocení a také k hodnocení vrstevnickému. „Žáci jsou díky technikám formativního hodnocení aktivněji zapojeni do výuky,“ říká Renata Klimešová ze Základní školy Zdice a Jana Masařová ze ZŠ Tyršova v Rumburku dodává, že podpora dovednosti sebehodnocení u žáků účinně rozvíjí také kritické myšlení.
Jedním z příkladů technik, jak zjistit úroveň porozumění žáků, je technika „žádné ruce nahoře“, která spočívá v tom, je žákům po položení otázky umožněno prodiskutovat zamýšlenou odpověď se spolužákem a až na výzvu, kdy učitel náhodně losem (tzv. špachtličkami) vybírá jednoho ze žáků, následuje připravená odpověď před celou třídou. Znamená to tedy, že otázkou jsou aktivizováni všichni žáci, všichni si musí být připraveni odpovědět a nikdo se neschovává za ty žáky, kteří se v klasických hodinách na základě položené otázky hlásí, protože si myslí, že znají odpověď. Pro rychlé ověření orientace v tématu je možné využít techniku kartiček ANO/NE, kdy má učitel připraveny průběžné otázky, zjišťující pochopení žáků, hromadným hlasováním ověřuje porozumění a detekuje jedince, kteří se na cestě k pochopení ztrácejí. Bezprostředně jim tak může poskytnout účinnou podporu, aby se svým spolužákům v pochopení nevzdálili příliš a aby i oni došli ke svému cíli.
Na otázku proč má smysl techniky formativního hodnocení do výuky zařazovat, odpovídá Pavla Nawratová ze ZŠ Zdice takto: „Techniky formativního hodnocení dávají žákům pocit, že učit se má cenu a dodávají vyučovacím hodinám dynamiku.“
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních
školách
Cílem projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění formativního hodnocení,
které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách
ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Změna pohledu na způsob a funkci hodnocení žáků byla hlavním tématem prvního setkání lídrů skupin formativního hodnocení v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách. Od září povedou lídři centra kolegiální podpory na svých školách a budou předávat know-how a zkušenosti nejen svým kolegům ve škole, ale také ostatním pedagogům v kraji.
Cílem prvního ze série workshopů, které tvoří ucelený vzdělávací modul k první fázi zavádění formativního hodnocení, a který dvacet čtyři lídrů z devíti škol postupně absolvuje, bylo především vyjasnění chápání pojmu hodnocení a jeho vztahu k pojetí výuky. Všichni lídři prezentovali svůj vztah k hodnocení a shodli se, že známka jako jediná zpětná vazba se dlouhodobě jeví jako nedostatečná. Pedagogové hledají jiné způsoby hodnocení. Chtějí hodnotit tak, aby informace obsažená v hodnocení byla žákům užitečná. Proto se rozhodli zapojit do projektu. Všichni velmi kladně hodnotili, že projekt školám nabízí nejen vzdělávací program v oblasti jiných forem hodnocení, ale především dlouhodobou metodickou podporu při jejich zavádění ve své praxi.
Některé ze zapojených škol dlouhodobě využívají například na vysvědčení formu slovního hodnocení, ale vyučující jsou si vědomi nedostatků a limitů této formy hodnocení a shodují se, že i tento způsob má své odpůrce z řad učitelů, žáků i rodičů. Hlavním účelem hodnocení ve formativní funkci je však průběžné poskytování zpětné vazby žákovi během celého procesu učení, které mu napomáhá dosahovat efektivněji učebních cílů. Učitelům potom umožňuje dělat smysluplná rozhodnutí při plánování a realizaci výuky a žákům dává pocit sounáležitosti s vlastním procesem učení.
Zavedení formativního hodnocení do praxe vyžaduje hlubokou znalost technik a porozumění tomu, kdy, jak a proč je využívat. Realizátoři projektu sestavili vzdělávací program tak, aby workshopy byly především praktické. Velký důraz kladou na reflexi příkladů z reálné výuky, kdy na praktických příkladech ukazují metody tak, aby si je účastníci kurzu zažili sami na sobě a mohli reflektovat jejich využití ve své praxi.
„Za sebe mohu říci, že jsem o zapojení do projektu nepřemýšlel ani minutu. O formativní hodnocení se zajímám již delší čas, přesto se mi zdá, že jsem stále na začátku. Jsem rád, že se mohu díky projektu posunout a předávat v budoucnu získané zkušenosti i ostatním učitelům ze škol v okolí. Hodnocení ve formativní funkci je přesně to, v čem vidím ve svých hodinách smysl. Vnáší do výuky nejen systém a strukturu, ale vede také žáky k samostatnosti a převzetí odpovědnosti za jejich učení,” říká Milan Khas ze ZŠ Staňkov.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol
v zavádění formativního hodnocení, které povede k rozvoji každého
žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém,
Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra
kolegiální podpory v oblasti formativního hodnocení. Formou síťování škol bude
docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním
formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.