Prospěšnost využívání formativního hodnocení potvrzují mnohé zahraniční výzkumy. Podle výzkumů PISA a TIMSS má formativní hodnocení prokazatelně pozitivní vliv na učení žáků. Tito žáci dosahují v průměru lepších výsledků než žáci, kteří byli hodnoceni převážně sumativně, tedy známkováním, procenty či body.
O tom, že téma formativního hodnocení přesahuje nejen hranice států, ale i oblast samotného školství, svědčí to, že v letech 20002–2004 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD iniciovala projekt What Works: Formative Assessment, realizovaný Centrem pro výzkum a inovace ve vzdělávání CERI v programu Schooling for Tomorrow. Země jako Spojené království, Austrálie, Finsko, Švýcarsko a další se rozhodly dokonce politicky podpořit zavádění formativního hodnocení v praxi a dokázali pomoci učitelům v systematické implementaci tohoto způsobu hodnocení do výuky.
Například ve Francii už v roce 2014 doporučila Vysoká rada pro vzdělávací programy, která je poradním orgánem francouzského ministerstva školství, podstatné omezení známkování v celém vzdělávacím systému a jeho nahrazení jinými formami hodnocení. To vše z důvodu konstatování, že hodnocení pomocí známek není objektivní ani neutrální a neposkytuje informace o tom, co se žák naučil.
„Hodnocení by totiž mělo být integrální součástí učení, bezprostředně reagovat na žákovy výkony a poskytovat mu různými způsoby kvalitní informaci o vědomostech a dovednostech, ale také o způsobu jeho myšlení, a zjištěným potřebám přizpůsobovat výuku,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Některé zahraniční, ale i české výzkumy poukazují na to, že učitelé vnímají formativní hodnocení jako konkurenta učení – projevuje se to v tom, když říkají, že jim hodnocení ubírá čas na učení. Ale pokud učitelé metody a techniky formativní hodnocení využívají správně a dlouhodobě, v konečném důsledku formativní hodnocení čas šetří a navíc se toho každý žák více naučí – nejen v oblasti znalostí, ale také dovedností a kompetencí.
Jako pozitivní je třeba vnímat to, že ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 se Česká republika zavázala modernizovat systém hodnocení včetně důrazu na formativní hodnocení a sledování individuálního pokroku žáků. Česká školní inspekce pořádá pravidelná setkávání Odborného panelu Hodnocení, které bylo již třikrát věnováno tématu formativního hodnocení a obecně rozvoji kultury hodnocení v rámci českého vzdělávacího systému. „Jedním z cílů tohoto panelu je i navrhnout opatření, která by umožnila využít Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) k podpoře formativního hodnocení ve školách, třeba formou šablon. Již z prvních setkání je patrné, že všichni účastníci v něm vidí velký potenciál pro zlepšování výsledků vzdělávání dětí, žáků i studentů,“ doplnila Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních
školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění formativního
hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti
školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a
metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou
síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a
inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi
pedagogy v regionech.
Formativní
hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Školní hodnocení by mělo mít pozitivní dopad na proces učení žáků a mělo by být založeno na respektující komunikaci. Přesvědčit rodiče žáků, aby nelpěli na strohém známkování, ale bude náročné.
Hlavním rozdílem formativního hodnocení, tedy zpětné vazby pro zlepšení učení, a sumativního hodnocení, tedy hodnocení výsledků učení, je úloha žáka v procesu učení a hodnocení. Díky využívání metod formativního hodnocení se z žáka stává aktivní účastník procesu svého učení. Ovšem proniknout do zákonitostí formativního hodnocení není pro vyučující snadné.
Sumativní hodnocení podává informaci pouze o úrovni znalostí a potažmo dělí žáky do výkonnostních kategorií, opakovaně je může stavět na stejnou startovní čáru. „Zatímco sumativní hodnocení vyjádřené nejčastěji známkami vyjadřuje konečnost procesu, formativní hodnocení je spojeno s procesem, průběhem výuky. V sumativním hodnocení dáváme žákovi jen najevo, zda ví či rozumí. Ale ve formativním hodnocení mu pomáháme identifikovat jeho vzdělávací potřeby a těm přizpůsobujeme výuku tak, aby každý žák dosáhl lepších učebních výsledků,” upřesnila Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Hodnocení je především nástrojem zpětné vazby, která by ovšem měla být efektivní. Měla by podporovat žákovo učení a rozvíjet interakci mezi učitelem a žákem i žáky navzájem,“ říká Michal Orság, ředitel organizace EDUkační LABoratoř. Formativní hodnocení má potenciál vést žáky na cestě ke vzdělání, informuje je o tom, v čem se mohou zlepšil a jak mají postupovat, aby byli v procesu učení úspěšní. Pomáhá a dává možnost volby, tedy přivádí žáky k zodpovědnosti a nabádá k aktivitě.
Vědomí toho, že učitel různými způsoby hodnotí v podstatě po celou dobu své přítomnosti ve třídě, je pro změnu pohledu na proces hodnocení nejpodstatnější. Respektující přístup, tedy verbální a stejnou měrou důležitá i nonverbální komunikace se žáky, dává základ pozitivní motivaci a zájmu o učení. Pomůže-li učitel svým způsobem hodnocení žákům přijmout učení za své, jako něco, co dokáží ovlivňovat, udělá pro jejich budoucnost maximum.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách (r. č.: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212) je podpora základních škol v zavádění formativního hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Zavádění formativního hodnocení na základních školách je název tříletého projektu financovaného z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Projekt od ledna 2019 realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Hlavním cílem projektu je podpora základních škol ve vybraných krajích při zavádění formativního hodnocení, které vede k rozvoji a úspěchu každého žáka.
V rámci projektu vznikne na devíti základních školách síť center kolegiální podpory, kde se budou učitelé pod vedením proškolených metodiků pravidelně scházet, sdílet své zkušenosti se zaváděním metod formativního hodnocení do výuky a poskytovat si vzájemnou podporu. Pedagogové se budou podílet na vytvoření databanky příkladů dobré praxe s videonahrávkami své praxe a metodickými materiály, která bude volně dostupná profesní komunitě i veřejnosti na stránkách projektu www.formativne.cz.
Podle řady výzkumů je kvalita hodnocení v českých školách neuspokojivá převážně proto, že je založena na sumativním hodnocení, tedy na známkování a srovnávání žáků mezi sebou. Naproti tomu hodnocení formativní je zaměřeno na průběžnou práci žáků v průběhu vyučování a učení, na správné nastavení vzdělávacích cílů, monitorování pokroku a individuální rozvoj každého žáka. Zpráva OECD z roku 2013 potvrdila, že metody hodnocení, které by účinně podporovaly učení žáků, nebyly v českých školách systematicky využívány. Malý důraz byl podle odborníků kladen na poskytování individuální zpětné vazby žákům a na rozvíjení interakce mezi učitelem a žákem, která napomáhá učení. Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách se snaží podporovat a posilovat učitelské kompetence v poskytování efektivní zpětné vazby a uplatňování principů formativního hodnocení v celé jejich šíři.
„Formativní hodnocení je pro mnoho pedagogů stále pojem neznámý, ačkoliv ve svých hodinách jeho prvky často využívají. Pokud chceme, aby byla zpětná vazba co nejefektivnější, je důležité nové techniky aplikovat a interpretovat správným způsobem. Naším cílem je zavádět změny do praxe postupně tak, aby byly koncepční a učitelům pomohly žáky vhodně motivovat v další práci. Je důležité si uvědomit, že nad zpětnou vazbou by měl více času strávit její příjemce, nikoliv ten, který ji poskytuje. Jednou z cest je například také vzájemné hodnocení a sebehodnocení žáků, to je však nejprve potřeba žáky důkladně naučit,“ uvedl Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Do projektu se zapojily základní školy ze čtyř krajů (Karlovarský, Ústecký, Plzeňský, Středočeský), jejichž pedagogové se stanou lídry formativního hodnocení ve svém regionu. V první fázi projektu se lídři na seminářích vedených předními odborníky seznámí se širokou škálou metod, nástrojů a technik formativního hodnocení a leadershipu. V další fázi pak budou v centrech kolegiální podpory, která na jejich kmenových školách vzniknou, své zkušenosti a poznatky předávat svým kolegům. Formou síťování, tedy propojování škol a jejich pedagogů v regionech, pak bude během následujících tří let docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů s poskytováním popisné konstruktivní zpětné vazby, technikami a nástroji formativního hodnocení pedagogům z dalších zapojených škol.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference.
Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.