Stanovování cílů učení je jedním z okruhů, kterému se věnuje projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Pokud víme, čeho chceme dosáhnout, dáváme našim aktivitám jasný směr. Dobře definovaný cíl pomáhá pedagogům v plánování učebních aktivit směřujících ke splnění cíle, u žáků pak zvyšuje pravděpodobnost jejich úspěchu.

Vzdělávací cíl je to, co doufáme, že se žáci naučí, když se zapojí do konkrétního sledu aktivit. Pohybují se od obecných, například „žák vyjádří své potřeby a svá očekávání “, po konkrétní „žák sestrojí graf přímé úměrnosti“. V okamžiku, kdy však učitel zvolí aktivity, které promyšleně nevedou ke stanovenému cíli, je mnohem menší pravděpodobnost, že se žáci naučí to, co se naučit mají. Z toho důvodu je vhodné začít plánovat od konce, kdy začínáme jasně formulovaným cílem, který je ideálně směřován na žáka (jedná se o tzv. plánování pozpátku).

Dobře definovaný cíl by měl splňovat několik kritérií. Základem je jeho zhodnotitelnost. Vždy bychom měli být schopni ověřit, zda žák daného cíle dosáhl, nebo je ještě na cestě učení. Proto při formulaci volíme náležitá aktivitní slovesa, která svým zněním vypovídají o náročnosti pro žáka a také o tom, jaké aktivity je vhodné zvolit pro jeho ověření.

Druhým kritériem je dosažitelnost. Cíle by pro žáky neměly být nepřiměřeně obtížné, ale ani příliš snadné. Adekvátní náročnost je klíčová pro motivaci žáků v průběhu učení. V heterogenních třídách jsou však mezi žáky pochopitelně rozdíly, které mohou stanovení cílů komplikovat. Existují ale možnosti, jak si s touto výzvou poradit. Jednou z nich je takzvaná metoda MMM (musí, měl by, může), která umožňuje i nejslabším žákům uspět a talentovaným žákům dává možnost růstu. Další cestou je hodnocení na základě kritérií úspěchu, která pomohou cíl diferencovat do několika dílčích oblastí. „V ideálním případě učitel stanovuje cíle individuálně pro každého žáka, to však v praxi není moc reálné. V tom případě navrhujeme cíl pro všechny stejný a u každého žáka individuálně modifikujeme kritéria. K tomu lze využít metodu MMM (musí, měl by, může), která je některým učitelům známá pod anglickým originálem MUST, SHOULD, COULD,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Dalším měřítkem dobrého cíle je jeho relevantnost pro žáka. Ten by měl vždy rozumět tomu, proč je osvojení konkrétních znalostí a dovedností důležité.

Cíle by také měly být časově vymezené. Učitelům, ale často i žákům, by mělo být jasné, zda se očekává naplnění cíle na konci hodiny, tematického celku či ročníku.

„Kromě toho, že cíle jsou důležité pro učení žáků, pomáhají také učitelům – ti si totiž nekladou jen otázku, co se budou žáci učit, ale zejména, co se mají naučit. Cíle tak mají potenciál posouvat učitele k hlubšímu přemýšlení o obsahu, rozsahu a uspořádání učiva, pomáhají zefektivnit a zkvalitnit podávání zpětné vazby a plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.