Jednou z aktivit projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, byla tvorba online databanky materiálů formativního hodnocení. Ta je nyní volně k dispozici pro učitele jako jedinečný zdroj inspirace.
Formativní hodnocení je způsob pedagogické práce podporující učení žáků, který do své praxe začleňuje stále více českých učitelů. Bez ohledu na to, jak dlouho se tomuto tématu věnují, často se shodují na tom, že přenést postupy formativního hodnocení do praxe škol je náročné. Tipy, jak je možné jednotlivé techniky a nástroje ve výuce využít, ale také příklady slepých cest, kterým je vhodné se vyhnout, nabízí online databanka materiálů formativního hodnocení.
Databanka představuje pestrý sborník příkladů dobré praxe učitelů základních škol, kteří formativní hodnocení využívají ve své výuce. Materiály autenticky zachycují aplikaci jednotlivých postupů FH ve specifických podmínkách konkrétních tříd, a to jak na prvním, tak i na druhém stupni v kontextu různých předmětů. Podporu tvůrcům a garanci obsahové správnosti materiálů zajistil odborný tým PedF UK pod vedením Karla Starého, Veroniky Laufkové, Terezy Krčmářové a Petry Vallin.
Každý materiál zahrnuje ucelený balíček souborů, který se snaží co nejlépe prezentovat specifické pojetí formativního hodnocení tak, jak k němu autoři ve svých třídách přistoupili. Stěžejním souborem každého balíčku je Postup formativního hodnocení. Ten ukazuje, jakým způsobem učitel vybrané metody formativního hodnocení do své výuky začlenil, s jakým cílem a v jakém kontextu je použil a nedílnou součástí je i následná reflexe s případným doporučením k vylepšení. Doprovodné přílohy pak uživatelům databanky nabízí komplexní představu o tom, jak učitel se žáky pracoval, a také usnadňují aplikaci do vlastní praxe. Většina materiálů navíc obsahuje videoukázky, které zachycují aplikaci postupu přímo v hodině, případně reflexi postupu ze strany žáků.
Materiály jsou k dispozici pod licencí CC-BY-SA, takže jsou při citovaní zdrojů volně použitelné ve výuce. Uživatelé databanky si mohou soubory upravovat a přizpůsobit potřebám svých žáků.
Online databanka je bezplatně dostupná na webu www.formativne.cz v záložce DATABANA.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Formativní hodnocení poskytuje žákům relevantní informace pro pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, vzniklo na zapojených základních školách osmnáct skupin formativního hodnocení. Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo závěrečné setkání lídrů těchto skupin, kde zhodnotili své zapojení do projektu a představili výhled svého dalšího rozvoje v oblasti formativního hodnocení po ukončení projektu.
Závěrečného setkání se zúčastnili zástupci téměř všech zapojených škol. Cílem schůzky byla závěrečná reflexe celého projektu.
1. Co považujete za největší úspěch v oblasti zavádění formativního hodnocení (FH)?
– Sdílení mezi kolegy (inspirace)
– Vytvoření aktivních skupin
– Jednoduché zapracování nově příchozích kolegů
– Zaktivnění „spících formatiků“
– Vyvrácení některých mýtů
– Každý si vyzkoušel techniky ze setkání (ujaly se: semafor, propustky, vědomá práce s cíli a reflexí)
– Překvapivě si i učitelé 2. stupně sami vytvořili jednotný formulář pro čtvrtletní hodnocení v souladu s FH
– Chuť a vnitřní motivace k zapojení
– Snaha zavádět techniky formativního hodnocení i přes případné překážky
– dopad na žáky (sebehodnocení, vrstevnické hodnocení – po každé práci, popisným jazykem, sledování pokroku)
2. Jaké překážky bránily zavádění FH na vašich školách?
– Problémy spojené s COVID situací
– Online prostředí
– Časová náročnost
– Na začátku obavy ze sdílení, odkrytí karet ostatním kolegům, obavy ze změny, ztráty jistot
– Přepálený start, souběh mnoha výzev v souvislosti s distanční výukou – únava, nedostatek energie
– Nechuť kolegů se pouštět do něčeho nového
– Nesystémové zavádění na úrovni školy – chaos i pro žáky a rodiče
– Čas (dlouhý horizont, než se projeví výsledky)
– Naplněný ŠVP
3. Jaké klíčové momenty posunuly proces zavádění FH na vašich školách?
– Bezpečné prostředí skupiny
– Příklady dobré praxe / párová výuka
– Konzistentnost (neustálé opakování zásad a příkladů – postupně, po malých krůčcích)
– Vznik SFH
– Pravidelná setkávání
– AHA moment – co je a co není FH
– Pomohlo stínování, náslechy
– Tandemová výuka
– Ukázky technik FH
– Zjištění výhod používání technik
– Covidová situace nás posunula k FH (změně při hodnocení žáků)
4. Jaké máte plány v oblasti FH v následujícím období? (Jak s vašimi CKP, spoluprací mezi školami, kolegy apod.)?
– Budeme pokračovat (u sebe na školách i další spřátelené školy v rámci CKP)
– Sdílení na školách, v delším časovém horizontu
– Formální i neformální
– MAP Rakovnicko
– Rozšíření mezi kolegy
– Využívání databanky
– Ukázky z praxe, videa
– Sdílení, pravidelné, i mezi spřátelenými školami
„Projekt Zavádění formativního hodnocení za základních školách měl obrovský smysl. Jednak tři roky pracoval s učiteli přímo ve školách, jednak otevřel debatu ohledně formativního hodnocení a věřím, že se nám podařilo vysvětlit odborné a široké veřejnosti, o čem toho téma vlastně je. Jako inspiraci mohu učitelé využít databanku příkladů dobré praxe na www.formativne.cz,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Projekt Zavádění formativního hodnocení bude oficiálně úspěšně ukončen 31. 12. 2021.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Formativní hodnocení poskytuje žákům relevantní informace pro pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Někteří učitelé stále vnímají sumativní a formativní hodnocení jako dva samostatné a oddělené způsoby hodnocení výstupů svých žáků. Obě oblasti však mohou ve výuce velmi dobře fungovat ve vzájemné symbióze a mít na učení žáků pozitivní vliv. Například klasické sumativní testy (písemné práce, desetiminutovky, diktáty atd.) je možné využít formativním způsobem.
Tradiční způsob myšlení vede k představě, že sumativní test probíhá na konci učebního celku a učitel ho využívá k tomu, aby zhodnotil výkon žáků v dané oblasti. Stejný test je však možné aplikovat i v době, kdy se žáci látku ještě učí v podobě takzvaného pretestu (přípravného testu). Pretest není ohodnocen známkou a slouží žákům k tomu, aby si v bezpečném prostředí ověřili, do jaké míry si látku osvojili. Pretest také pomáhá identifikovat oblasti, na které je třeba se v dalším učení zaměřit a které byly zvládnuté s jistotou. Takový typ přípravy rovněž snižuje obavy z „ostrého“ testování.
Formativní využití sumativních testů
Když učitel plánuje formativní využití sumativních testů, je vhodné přizvat žáky, aby se na přípravě podíleli. Vytváří tak příležitost k tomu, aby žáci přejímali odpovědnost za vlastní učení. Jejich zapojení je možné již na prvním stupni základní školy.
Žáci mohou participovat na samotné tvorbě testových otázek, přičemž učitel předem poskytne seznam klíčových pojmů, na kterých má být test založen. Později mají žáci možnost vyjasnit si nejasná zadání či neznámé formulace.
Učitel má také příležitost test revidovat před samotnou aplikací. Často se v rámci přípravy odhalí problémové oblasti, na které může reagovat.
Žáci také dostanou šanci sestavit vlastní stupnici hodnocen a případně ji porovnají se stupnicí, kterou vytvoří učitel. Před testováním pak žáci odhadují svůj výkon, který následně porovnávají s výsledky testu a hodnotí efektivitu vlastního učení (sebehodnocení).
Tříbarevný test
Jedním z konkrétních nástrojů formativního hodnocení, který s pretestem pracuje, je tříbarevný test. Svůj název získal tím, že žáci při jeho vyplňování používají tři různé barvy. První barvou žák zapíše vlastní odpovědi, druhou barvou je napsáno, co se dozvěděl při spolupráci se spolužáky, třetí barva slouží k doplnění informací z dostupných zdrojů (např. sešit, učebnice, internet). Cílem žáka je vyplnit test co nejlépe. Tříbarevný test následně slouží jako studijní materiál, proto je vždy třeba, aby učitel uvedl správné řešení. Barvy v testu slouží k jednodušší orientaci v tom, co žák zvládá bez další pomoci a v čem potřeboval podporu. Tuto informací může při dalším plánování výuky využít i učitel například tak, že se vrátí k látce, ve které chybovala většina třídy. „Žáci zároveň uvádí, že při vyplňování tříbarevného testu se učí, hledají souvislosti, sdílí své poznatky se spolužáky, což prohlubuje potom jejich porozumění dané problematice,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Testování je nedílnou součástí jak školního prostředí, tak formativního hodnocení. Učitel potřebuje pravidelně zjišťovat, jak na tom žáci jsou a kde se právě vědomostně nachází, aby jim mohl pomoci v dalším učení. Nemůže vycházet pouze z toho, že si myslí, že žáci na dané úrovni již jsou. Nezřídka slýcháme doporučení, že by se nemělo testovat. S tím nemůžeme souhlasit, testování je v pořádku, jen po každém testu není potřeba dávat žákům známku.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Formativní hodnocení poskytuje žákům relevantní informace pro pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Prezentace (pracovní listy) z workshopů konference Učíme formativne.cz otevřete kliknutím na obrázek. U workshopu Tandemová výuka a komiks jako prostředek k hodnocení žáků je místo prezentace zveřejněn záznam.
Záznam přednášek a panelové diskuse můžete zhlédnout na www.ucimeformativne.cz.
Tandemová výuka a komiks jako prostředek k hodnocení žáků (Milan Khas, Josef Janoušek, ZŠ Staňkov)
Kritéria jako nástroj pedagogické diagnostiky aneb Bez cíle do cíle nedoběhneš (Anna Churáčková, Základní škola a gymnázium Navis)
Losovátka / špachtle na 1. a 2. stupni ZŠ (Eva Machová, Pavla Nawratová, ZŠ Zdice)
Formativní hodnocení z pohledu distanční výuky na 2. stupni ZŠ (Marie Horčičková, ZŠ Angel)
Práce s kritérii na 1. stupni ZŠ (Eva Luhanová, Lucie Třešňáková, ZáŠkola)
Metakognitivní strategie ve formativním hodnocení na 2. stupni a SŠ (Mária Ganajová, Ivana Sotáková, Andrea Lešková, UPJŠ v Košiciach)
Formativní hodnocení a Hejného matematika (Sylva Peclinovská, ZŠ Planá nad Lužnicí; Jan Chudík, ZŠ Hostivice)
Formativní hodnocení v českém jazyce na 2. stupni ZŠ (Pavla Štěpánová, ZŠ Květnového vítězství)
V pátek 12. listopadu jsme měli možnost sledovat online konferenci Učíme formativne.cz, která nabídla formativní hodnocení z pohledů učitelů, ředitelů, akademických pracovníků i zahraničního hosta. Zahraničním hostem byl Harry Fletcher-Wood, autor publikace Responzivní výuka.
Celodenní konference Učíme formativne.cz byla završením tříletého projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. V programu figurovala jména osobností, které se problematikou formativního hodnocení zabývají dlouhodobě.
Úvodního slova se ujal Karel Starý, odborný garant projektu, spoluautor knihy Formativní hodnocení ve výuce a přední český odborník na toto téma. Aby účastníkům konference přiblížil proces postupného zavádění formativního hodnocení do výuky, využil Karel Starý přirovnání celého procesu k putování hobita Bilba Pytlíka (žák) pod vedením čaroděje Gandalfa (učitel), známých postav z románů J. R. R. Tolkiena. „Konference dle mého názoru ukázala, že formativní hodnocení si už našlo cestu do mysli mnoha pedagogů a že je dobře kompatibilní s dalšími používanými pojmy jako kooperativní či badatelsky orientovaná výuka,“ řekl Starý a pokračoval: „Když učitel při přípravě výuky přemýšlí, jak se projeví, že žáci skutečně dosáhli očekávaných znalostí, dovedností a postojů, tak je schopen vhodně a tvůrčím způsobem používat postupy formativního hodnocení.“
Následovala očekávaná přednáška Harry Fletcher-Wooda na téma Responzivní výuka. Fletcher-Wood strávil deset let ve školách jako učitel, vedoucí odborného rozvoje a také jako vědecký pracovník či proděkan vzdělávací instituce Ambition Institute. Účastníci měli možnost přednášku sledovat s originálním zvukem, nebo se simultánním překladem.
Ve svém výstupu představil Fletcher-Wood responzivní výuku jako koncept pedagogické práce, ve kterém se učitel snaží co nejlépe reagovat na vzdělávací potřeby všech žáků. Zaměřil se při tom na hlavní stránky, jako je práce s cíli, efektivní plánování výuky, předvídání mylných představ žáků nebo například formulace klíčových otázek. V jeho prezentaci například zaznělo: „Využívejme klíčovou otázku jako nástroj rychlé zpětné vazby. Dobře položená klíčová otázky by měla vycházet z hlavních mylných představ, které žáci v dané oblasti mají.“
Třetím vystupujícím byl Jan Vepřek, ředitel základní školy a gymnázia Navis, jednoho z 9 center kolegiální podpory (CKP) fungujícího v rámci projektu. Účastníkům nabídl svůj racionální pohled na celoškolní zavádění formativního hodnocení z pohledu ředitele. Velký důraz přitom kladl na bezpečné prostředí, bez kterého by nemohlo k úspěšné aplikaci postupů formativního hodnocení dojít.
Na tyto myšlenky plynule navázala Dana Pražáková z České školní inspekce s přednáškou Formativní hodnocení a wellbeing. Na základě řady výzkumů a srovnávacích studií účastníkům ukázala úzké propojení mezi tím, jak se žáci ve škole cítí a jak to ovlivňuje jejich učení.
Přednáškovou část uzavřel Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Představil databanku příkladů dobré praxe, která v rámci projektu vznikla. Materiály do databanky vytvářeli učitelé základních škol pod odborným vedením obsahových garantů z Pedagogické fakulty UK. Jedná se o komplexní balíčky pracovních listů, prezentací, ukázek žákovských prací či videonahrávek z výuky, včetně jejich popisu, reflexe a doporučení tvůrců. Plnohodnotná verze databanky bude brzy zveřejněna na www.formativne.cz.
Odpolední část patřila panelové diskusi, kterou provázela Pavlína Loňková, učitelka ZŠ Labyrinth. Ta má několikaleté zkušenosti s formativním hodnocením, které se snaží ve své praxi využívat. Hosty panelové diskuse byli Veronika Laufková, vyučující na PedF UK, členka týmu projektu a odborná garantka vzdělávacího programu projektu, Jana Masařová, ředitelka ZŠ Tyršova v Rumburku a členka projektu, Vendula Homoky, učitelka na 1. stupni Základní školy Václava Havla a Pavel Bobek, učitel na ZŠ Solidarita.
Po společné části následoval prostor pro blok workshopů, který bohužel
ovlivnily technické problémy,
a neproběhly tak v plánovaném časovém rozsahu.
Na závěr konference vystoupil Jan Slavík, další z odborníků na hodnocení a kvalitu výuky s mnohaletými zkušenostmi. Ten ve svém závěrečném shrnutí konference mimo jiné řekl: „Měnit hodnocení k formativnímu mění i celý styl učitelské práce.“ Tento citát velmi dobře ukazuje, že formativní hodnocení je skutečně třeba vnímat jako komplexní přístup k výuce.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Formativní hodnocení poskytuje žákům relevantní informace pro pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.