V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

Lada Fejferová, lídr skupiny formativního hodnocení pro 1. stupeň v CKP fungujícím na ZŠ Chomutov, kde působí také jako speciální pedagog a výchovný poradce, k formativnímu hodnocení říká: „Některé techniky jsem používala, ale netušila jsem, že se jedná o formativní hodnocení. Účast v projektu mi dala teoretické i praktické znalosti v oblasti formativního hodnocení. Na mé zavedené techniky FH nyní koukám i z jiného pohledu – snažím se například více propracovat kritéria.“

Cestu spatřuje v postupném proškolování pedagogů v oblasti FH, ne v povinném zavedení: „Formativní hodnocení by mělo být součástí hodnocení na školách, ale nemělo by smysl nutit učitele povinně hodnotit žáky formativně. I z toho důvodu, že tento způsob hodnocení se velká část učitelů při vysokoškolském studiu neučila, tedy ho neumí používat,“ říká Fejferová.

To souvisí i se známkováním. „Myslím si, že pokud se žákovi dostane zpětné vazby a jsou jasně nastavená kritéria hodnocení, pak je používání známek v pořádku,“ popisuje Fejferová. A pokračuje v popisu práce s FH na ZŠ Chomutov: „Na 1. stupni naší školy používá některé techniky formativního hodnocení velká část pedagogického sboru. Někteří proškolení kolegové začínají nad FH více přemýšlet. Nyní se začínají s FH blíže seznamovat další učitelé – učitelé sami projevují zájem o práci ve skupinách FH.“

Důležitou roli hrají rodiče. „Od rodičů, kteří se zajímají o školní výsledky vzdělávání svého dítěte, mám kladné reakce. Spolupracují např. při společném hodnocení dětí. Těmto rodičům přijde formativní hodnocení zajímavé, sdělují, že je to něco, co oni nepoznali.“

O něco hůře vnímá situaci ohledně absolventů pedagogických fakult: „Nezaznamenala jsem od žádného nastupujícího kolegy nápady týkající se technik formativního hodnocení. Mladí kolegové na skupinách FH říkají, že pojem FH znali, ale dále s ním nepracovali,“ uvádí Lada Fejferová.

Ve formativním hodnocení však vidí šanci. „Pro žáka šance se zlepšovat, pracovat na sobě, dojít k svému cíli. Také si osvojit hodnocení sebe a druhých. Pro učitele šance se zamýšlet více nad cíli a kritérii pro různě nadané děti, šance pochopit každého žáka,“ uzavírá Fejferová.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Marcela Bláhová Blahutová vystudovala pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Čtyři roky působila jako třídní učitelka 1. stupně na ZŠ ve Starém Sedlišti, nyní učí pátým rokem na ZŠ v Boru. Říká, že měla vždy štěstí na chápavé a vstřícné ředitele a nápomocné kolegy a kolegyně. V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách zastává pozici lídra skupiny formativního hodnocení (SFH) pro 1. stupeň. Momentálně je na rodičovské dovolené.

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?

Během své učitelské profese (zatím nikterak dlouhé – 9 let) jsem již po nástupu do zaměstnání cítila, že známkování dětí, respektive jejich výsledků, mi nedělá vůbec dobře. Hledala jsem něco, kde bych mohla ocenit jejich dílčí kroky, chtěla jsem se zaměřit na žáka samotného a ne jen na výslednou známku pro rodiče. O tomto mém vnitřním boji věděl náš pan ředitel školy. Zkonzultoval se mnou tedy možnost zapojení se do projektu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ. Velice jsem to kvitovala a jsem moc šťastná, že se mohu vzdělávat v této oblasti a hlavně přenášet své zkušenosti dále mezi své kolegy.

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH?

Naše skupina FH pracuje nad míru dobře. Ostatní členové jsou velmi snaživí a rádi sdílejí své zkušenosti z této oblasti. Přestože se ne vždy věci daří, jsem ráda, že spolu sdílíme v rámci diskuzí i nepovedené pokusy o zavádění formativního hodnocení.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

Nemyslím si, že by mělo být formativní hodnocení povinné. Pořád jsem ale toho názoru, že minimálně nějaké prvky (metody, techniky…) FH by si každý měl osahat, vyzkoušet. Bylo by fajn, kdyby se tomu tak stalo již na pedagogických fakultách. Byla bych ráda, aby studenti měli možnost rozhodnout se, jakým směrem v rámci hodnocení se chtějí ubírat. Z mé zkušenosti vím, že je neustále větší procento pedagogů, kteří nechtějí od sumativního hodnocení upustit, ale rádi si z formativního hodnocení dvě, tři techniky osvojí a s těmi pracují i nadále.

Co si myslíte o známkování?

Jsem zastáncem zdravého způsobu známkování. Ráda kombinuji známkování se slovním hodnocením. Nemyslím si, že by mělo známkování zcela vymizet.

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 1. stupni ZŠ?

U nás na škole se považujeme pořád za začátečníky v rámci formativního hodnocení. Na prvním stupni se snažme co možná nejvíce si osvojovat techniky FH – ať již zjišťujeme aktuální porozumění žáka probíranému učivu, zaměřujeme se také na vrstevnické hodnocení, sebehodnocení (s tím většina z nás bojuje – nejlépe začít již v 1. ročníku) a poskytování písemné a ústní zpětné vazby. V poskytování ZV si myslím, že jsme dobří, přesto však se musíme ještě více zaměřit na její lepší formulaci a hlavně následné zjišťování, jak žák s poskytnutou ZV naložil, aby vůbec došlo k jejímu naplnění.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?

Většina z nich formativní hodnocení kvituje, přestože ze začátku jistě nějaké rozpaky ze stran rodičů byly. Najdou se ale i tací, kteří si i nadále (přes spokojenost jejich dítěte ve škole) myslí, že se „zdržujeme“ blbostmi místo toho, abychom dělali užitečnější věci.

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?

Nepřijde mi, že by byli studenti dostatečně připraveni. Jistě mají o formativním hodnocení více informací než před několika lety – například ze seminářů, ale přesto bych se v rámci fakult na FH zaměřila daleko více.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?

Znamená pro mě hlavně lepší atmosféru ve třídě, bližší kontakt s dětmi a spokojenost na všech stranách (žák, učitel a rodič).

Od doby, co jsem se začala FH více zabývat, jsou žáci otevřenější, dovedou vyjádřit své pocity, diskutovat se mnou nad jejich pracemi a rozhodně se prohloubil i vztah mezi žáky samotnými.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

Na porozumění cílům, jejich objasňování a sdílení je zaměřena první z pěti strategií formativního hodnocení. Pokud víme, jakých cílů mají žáci dosáhnout, nepřemýšlíme pouze o tom, co chceme UČIT, ale především, co chceme NAUČIT. Čím lépe plánujeme naši výuku, tím více uvažujeme nad učebními aktivitami směřujícími ke splnění cíle. Rozhodujeme o obsahu učiva, jeho rozsahu i uspořádání.

K přečtení na www.edukacnilaborator.cz

Zdroj: Učitelský měsíčník 2/2021

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

S Marcelou Bláhovou Blahutovou, lídrem skupiny formativního hodnocení pro 1. stupeň v CKP ZŠ Bor, jsme se zaměřili na téma formativního hodnocení, které dle ní „ve třídě pomáhá zajistit lepší atmosféru, bližší kontakt s dětmi a spokojenost na všech stranách (žák, učitel a rodič),“ říká a pokračuje: „Od doby, co jsem se začala formativním hodnocením více zabývat, jsou žáci otevřenější, dovedou vyjádřit své pocity, diskutovat se mnou nad jejich pracemi a rozhodně se prohloubil i vztah mezi žáky samotnými.“

Na školách se běžně používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně? „Nemyslím si, že by mělo být formativní hodnocení povinné. Pořád jsem ale toho názoru, že minimálně nějaké prvky (metody, techniky…) FH by si každý měl osahat, vyzkoušet. Bylo by fajn, kdyby se tomu tak stalo již na pedagogických fakultách. Byla bych ráda, aby studenti měli možnost rozhodnout se, jakým směrem v rámci hodnocení se chtějí ubírat. Z mé zkušenosti vím, že je neustále větší procento pedagogů, kteří nechtějí od sumativního hodnocení upustit, ale rádi si z formativního hodnocení dvě, tři techniky osvojí a s těmi pracují i nadále,“ říká Marcela Bláhová Blahutová. A ke známkování dodává: „Jsem zastáncem zdravého způsobu známkování. Ráda kombinuji známkování se slovním hodnocením. Nemyslím si, že by mělo známkování zcela vymizet.“

„U nás na škole se považujeme pořád za začátečníky v rámci formativního hodnocení. Na prvním stupni se snažme co možná nejvíce si osvojovat techniky FH – ať již zjišťujeme aktuální porozumění žáka probíranému učivu, zaměřujeme se také na vrstevnické hodnocení, sebehodnocení (s tím většina z nás bojuje – nejlépe začít již v 1. ročníku) a poskytování písemné a ústní zpětné vazby. V poskytování ZV si myslím, že jsme dobří, přesto však se musíme ještě více zaměřit na její lepší formulaci a hlavně následné zjišťování, jak žák s poskytnutou ZV naložil, aby vůbec došlo k jejímu naplnění,“ popisuje formativní hodnocení v praxi na ZŠ Bor.

V otázce připravenosti absolventů pedagogických fakult v rámci tématu formativního hodnocení není Bláhová Blahutová úplně pozitivní, ale vidí postupné zlepšení: „Nepřijde mi, že by byli studenti dostatečně připraveni. Jistě mají o formativním hodnocení více informací než před několika lety – například ze seminářů, ale přesto bych se v rámci fakult na formativní hodnocení zaměřila daleko více.“

Již byli zmíněni rodiče, kteří hrají důležitou roli, jak tedy na formativní hodnocení reagují rodiče? „Většina z nich formativní hodnocení kvituje, přestože ze začátku jistě nějaké rozpaky ze stran rodičů byly. Najdou se ale i tací, kteří si i nadále (přes spokojenost jejich dítěte ve škole) myslí, že se zdržujeme blbostmi místo toho, abychom dělali užitečnější věci,“ uzavírá Marcela Bláhová Blahutová.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Jedním z témat, kterým se skupiny zabývají, jsou zásady poskytování formativní zpětné vazby.

Předmětem hodnocení by měl být žákův výkon, nikoli jeho osobnost. Je tedy vhodné použít například Ve tvém portfoliu chybí u vytvořeného plakátu sebehodnocení – zajímalo by mě, co ses při jeho tvorbě naučila, ale měli bychom se vyhnout posouzení formou Jsi nedbalá.

Toto pravidlo platí i u pozitivní zpětné vazby. Výrok typu Reportáž se ti moc povedla, jsi rozený novinář. Jen tak dál. může působit jako motivující a podporující, je ale třeba si uvědomovat, že tím budujeme u příjemce zpětné vazby souvislost ve vnímání své práce a své osobnosti. Jestliže u žáků podporujeme vzorec má práce je dobrá, tedy i já jsem dobrý, pak při neúspěchu působí vzorec analogický, tedy má práce je špatná, já jsem špatný.

Pro formulaci zpětné vazby je vhodné používat popisný jazyk, kdy na základě toho, co vidíme a slyšíme, popisujeme žákův výkon. Příkladem popisné zpětné vazby mohou být výroky typu Tvá prezentace představuje…, Ve druhé odpovědi je uvedeno… či Ve tvém projevu nezaznělo… Zpětná vazba navíc musí být pro příjemce srozumitelná a bez termínů, kterým nerozumí (např. duplicitní).

„Pokud upozorňujeme na oblasti, které se žákovi povedly, je vhodné používat druhou osobu čísla jednotného, např. Výborně jsi poznamenala, že… nebo Když jsi uvedl příklad, pochopil jsem…, avšak pokud upozorňujeme na místa, která je potřeba ve výkonu žáka ještě zlepšit, doporučuje se používat třetí osoba plurálu, např. Každý se učí jinak. Zkusíme najít způsob, který vyhovuje tobě. Tím totiž dáváme žákovi najevo, že jsme v tom společně – a pokud by potřeboval pomoci, jsme tady pro něj. To může být pro učení žáků velmi motivující,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Citlivě přistupujte k hodnocení toho, co je smyslům skryté, tedy úsilí, prožívání či soustředěnost. Také pro jejich hodnocení je třeba mít důkazy, ze kterých budete při hodnocení vycházet. Tyto důkazy mohou být v podobě zapojení žáků v hodině, aktivní snahy o zlepšení předchozího výkonu či využívání konzultací. Jestliže důkazy nemáte, nehodnoťte, ale ptejte se a své domněnky si ověřujte.

Každé hodnocení by se mělo vztahovat k předem známým kritériím. Kritéria může stanovit učitel sám, nebo ve spolupráci se žáky. V takovém případě je vhodné využívat anonymní práce, na základě kterých žáci formulují charakteristiky požadovaného výkonu.

„Před samotným ověřováním učení je třeba zjišťovat, že žáci kritériím porozuměli. Mohou tedy například kritéria vysvětlovat vlastními slovy, použít je při hodnocení nanečisto nebo vzájemně vylepšovat poskytnuté hodnocení spolužáků,“ říká Květa Sulková, vedoucí metodička EDUkační LABoratoře.

Ve zpětné vazbě se snažte vyvážit ocenění a kritiku. V případě, že byl žákův výkon velmi slabý, není nutné hodnotit práci z hlediska všech kritérií, ale je efektivnější zaměřit jen na vybrané oblasti, které chcete vylepšit jako první. Komentář ke všemu, co se nepovedlo, by mohl negativně ovlivnit motivaci žáka k následující práci. Na druhou stranu, i když je žák ve svém výkonu bezchybný, může učitel jeho další učení vhodnou zpětnou vazbou podpořit.

Formativní zpětná vazba má za cíl pomoci žákovi současnou práci vylepšit, nebo ho podpořit takovým způsobem, aby byl v dalším učení úspěšnější. Důležité proto je dát mu příležitost, při které by mohl získaná doporučení využít. Doporučení je dobré formulovat formou otázky, nebo jiným způsobem podpořit další práci s hodnocenou prací.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že nemusíte hodnotit vše. Není to ani efektivní ve vztahu k učení žáků, kteří mohou být zpětnou vazbou přehlceni a přestávají na ni reagovat. Dylan Wiliam, odborník na formativní hodnocení, doporučuje takzvané čtyřčtvrtinové hodnocení. Jednu čtvrtinu výstupů žáků ohodnotí učitel pečlivě, jednu čtvrtinu jen zběžně projde, další čtvrtinu si ohodnotí žáci navzájem a poslední čtvrtinu si zhodnotí žák sám. Učitel tak není přetížený a hodnocení, které se žákům dostává, je pestřejší.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.