Dle kognitivní psychologie má paměť obrovský vliv na učení. Školní úspěch do značné míry závisí nejen na schopnosti žáků uchovávat si v paměti důležité informace, ale také na schopnosti si tyto informace vybavit a použít je v rozmanitých kontextech tak, aby si utvářeli nová spojení a významy.
MICHAL ORSÁG, KVĚTA SULKOVÁ
Zdroj: Učitelský měsíčník 1/2021
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.
Ke kvalitnímu slovnímu hodnocení na vysvědčení vede dlouhá cesta a celý proces vyžaduje plánování. Je časově náročné a ne příliš praktické hodnotit v průběhu pouze známkami a poté převést půlroční klasifikaci do textu. Pro souhrnné slovní hodnocení potřebujete průběžně shromažďovat kvalitní podklady založené na důkazech o učení žáků.
Neexistuje ideální postup, ale se začátkem nového pololetí je vhodné naplánovat si předem konkrétní kroky. Níže jsme připravili doporučení za nás.
Použití jednotlivých způsobů hodnocení:
A) Formativní hodnocení v průběhu tematického celku
Když se žák učí, poskytujte mu formativní zpětnou vazbu. Vybírejte, které výstupy budete hodnotit – není nutné hodnotit vše. Do hodnocení zapojte žáky.
B) Sumativní hodnocení na konci tematického celku
Na konci tematického celku ohodnoťte žáky sumativně slovně. Zohledňujte vzdělávací a osobnostní předpoklady žáka i souvislosti, které ovlivňují jeho výkon. Používejte formulace, kterým žáci a rodiče rozumí.
C) Slovní hodnocení na vysvědčení
Sumativní slovní hodnocení poskytnuté v průběhu pololetí použijte při tvorbě vysvědčení, kde shrnete míru osvojení učiva. Můžete popsat přístup žáka k učení nebo poskytnout doporučení obecnějšího charakteru.
Zásady a doporučení
1) Plánujte tematické celky
Pomůže vám to lépe strukturovat a vzájemně provázat učivo, vypořádat se s mylnými představami žáků a plánovat jednotlivé hodiny.
2) Stanovte SMART cíle
Vycházejte z očekávaných výstupů ŠVP a formulujte je tak, aby jim žáci rozuměli. Do stanovování cílů je zapojujte.
3) Vyberte názorné ukázky
Co nejpřesněji si stanovte, jak vypadá požadovaný výstup (např. ukázky konkrétních prací, vzorové příklady, charakteristiky dobré odpovědi).
4) Formulujte kritéria
Popište všechny složky očekávaného výkonu žáka na různých úrovních. Zapojte žáky a nehodnoťte oblasti, které nejsou v kritériích zahrnuty.
5) Naplánujte ověřování
Kdy a jak budete ověřovat učení žáků – získávat důkazy o učení? Prostřednictvím testu, pojmové mapy, klíčové otázky, ústní prezentace či jinak?
6) Zapojte žáky do hodnocení
Používejte vzájemné hodnocení a sebehodnocení, ale nevyužívejte ho jako podklad pro sumativní hodnocení, nýbrž jako prostředek ke zlepšení učení.
7) Připravte si reakce na důkazy
Plánujte, jak na získané důkazy o učení zareagujete a jak povedete další výuku. Připravte si různé varianty pro různé výsledky či výkony žáků.
8) Zaveďte žákovská portfolia
Rozvíjí dovednost hodnotit vlastní práci, stanovovat si cíle, uvědomovat si své silné a slabé stránky. Do portfolia zařazujte i méně povedené práce.
Infografiku naleznete na www.edukacnilaborator.cz/souhrnne-hodnoceni.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která
podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů,
vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského
povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.
Miloslav Khas, lídr skupiny formativního hodnocení pro 2. stupeň v CKP ZŠ Staňkov, učí informatiku a hudebku. Na škole působí jako metodik ICT a věnuje se integraci informačních technologií do vzdělávání napříč předměty. Společně se žáky sbírá zkušenosti v mezinárodních eTwinnigových projektech, je aktivním členem Google Edu Group Učte s námi. Od roku 2019 vede DIGI centrum ELIXÍRU na ZČU v Plzni, kde také působí jako lektor oddělení CZV. Ve Staňkově každoročně pořádá celostátní setkání pro učitele nazvané EDU Staňkov.
Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?
O formativním hodnocení jsem poprvé více slyšel díky zapojení naší školy do projektu nadace manželů Kellnerových „Pomáháme školám k úspěchu“. Měl jsem to štěstí, že jsem se hned na začátku setkal s lidmi, jako je např. Hanka Košťálová a ti mě dokázali „přesvědčit“, že formativní hodnocení (nebo chcete-li hodnocení ve formativní funkci) může být ta správná cesta ke skutečnému hodnocení a větší odpovědnosti žáků za své učení.
Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH*?
Do práce našeho CKP** při základní škole ve Staňkově bohužel velmi zasáhla situace kolem distanční výuky. I přesto, že se scházíme pravidelně (v podstatě v nezměněné sestavě), je zatím veškeré dění v naší skupině spíše na našich lídrovských bedrech. Rádi bychom postupně docílili toho, aby při setkání bylo prezentováno více ukázek dobré praxe především z řad našich členů, abychom se více zamýšleli nad jejich radostmi a starostmi spojenými s formativním hodnocením. Celkově ale hodnotím naše setkání jako vzájemně obohacující. Obecně je vždy sdílení mezi učiteli nejen přínosné, ale také velmi potřebné a nutné.
Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?
Určitě bych podobné nastavení uvítal. Jedním dechem ale musím říct, že si to nedovedu v praxi dost dobře představit. Zejména během letošního roku na učitele termín formativního hodnocení vykoukl ze všech novin, sociálních sítí, televizí, rádií… Přesto je stále mnoho učitelů, pro které je třeba sázení známek v průběhu učícího procesu něco, bez čeho se neobejdou. Formativní hodnocení se tak vlastně nedá plošně nařídit. Pokud není učitel pro formativní hodnocení vnitřně nastaven, není přesvědčený o jeho pozitivním dopadu, který přináší jak učiteli, tak žákovi, nemá smysl jej do ničeho nutit. Napáchá to více škody než užitku. Vnímám to podobně jako u Hejného metody. Osobně jsem její až ortodoxní zastánce, ale také znám případy z jiných škol, kdy učitel dostal příkaz od vedení, že musí učit Hejného metodou, aniž by jí věřil. A to je myslím cesta do pekel…
Co si myslíte o známkování?
Proti známkování vůbec nic nemám. Mám ale spoustu výhrad proti známkovačům, kteří známkují (záměrně nepoužívám slovo hodnotí, protože se o hodnocení nejedná) snad vše, co se v průběhu procesu vzdělávání známkovat dá. Dokonce jsem už zaslechl i termín „motivační pětka“. Za kvalitně odvedenou práci dát žákovi jedničku? Proč ne! Stejně tak na konci tématu, při souhrnu hodnotit sumativně? Proč ne! Když následuje i nějaká další zpětná vazba, aby žák opravdu věděl, jak si vede? Proč ne! Ale dávat žákovi neustále za 4, za 5, když se učí něco nového? Myslím, že tím lásku k předmětu a vzdělávání nezíská.
Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 2. stupni?
V současné době, kdy se učí distančně, mně hodně pomáhá Google Classroom, kde mohu zadat cíl hodiny, kritéria úspěšné práce, komentovat práce žáků, dávat neustálou, rychlou, popisnou a pozitivní slovní zpětnou vazbu. Pokud se mi ale podaří stanovit správně cíl, nastavit přesně kritéria, nemusím práce žáků ani hodnotit já. Mnoho žáků už si dokáže svoji práci ohodnotit samo. Včetně toho, v čem jsou si jistí a toho, kde mají ještě rezervu. Obecně ale mohu říci, že je velmi poznat, s jakým vkladem přijdou žáci vybaveni z prvního stupně. Jaké mají návyky, zda pro ně vzdělání není jen honba za známkami apod.
Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?
Troufnu si odhadnout, že je to asi podobné jako jinde. Mám v tomto směru štěstí, že učím informatiku a hudebku. Tím pádem mě neuhání rodiče ke sběru známek. Mohu si tedy v klidu hodnotit formativně a známkovat pouze na škále 1–3. Naprosto ale chápu, že učitelé „hlavních“ předmětů jsou pod mnohem větším tlakem, zejména pak kvůli přijímacím zkouškám na střední školu. Navíc mnoho rodičů očekává stejný typ vzdělávání a stejnou školu, jakou sami kdysi prošli.
Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni? Mohu situaci hodnotit pouze z pohledu školy, na které působím a bývám příjemně překvapený. Nejen, že jsou připraveni z pohledu formativního hodnocení, ale jsou také velmi aktivní co se dalšího vzdělávání a sebezdokonalování týká. Myslím si, že za posledních pár let v tomto směru udělaly fakulty velký posun.
Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?
Možná to bude znít jako fráze, ale pro mě tento pojem neznamená jen jistý druh hodnocení, ale doslova životní filozofii. Také je to pro mě proces, který asi nikdy neskončí. Stále mám pochyby, zda stanovuji správně cíl, zda jsou jasná a zřetelná kritéria, zda zpětná vazba, kterou žáci dostanou, je může někam posunout a stále mám vlastně více otázek než odpovědí. Ale to je asi v pořádku. Vlastně bych ani nechtěl dospět do situace, kdybych si řekl, že teď už vím vše…
*Skupina formativního hodnocení
**Centrum kolegiální podpory
Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.
Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.
S Milanem Khasem, lídrem skupiny formativního hodnocení pro 2. stupeň v CKP ZŠ Staňkov, kde učí informatiku a hudební výchovu, jsme se zaměřili na téma formativního hodnocení.
Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně? „Určitě bych podobné nastavení uvítal. Jedním dechem ale musím říct, že si to nedovedu v praxi dost dobře představit,“ popisuje Milan Khas a pokračuje: „Něco takového se podle mě nedá plošně nařídit. Pokud není učitel pro formativní hodnocení vnitřně nastaven, není přesvědčený o jeho pozitivním dopadu, který přináší jak učiteli, tak žákovi, nemá smysl jej do ničeho nutit. Napáchá to více škody než užitku.“
„V současné době, kdy se učí distančně, mně hodně pomáhá Google Classroom, kde mohu zadat cíl hodiny, kritéria úspěšné práce, komentovat práce žáků, dávat neustálou, rychlou, popisnou a pozitivní slovní zpětnou vazbu,“ popisuje Khas formativní hodnocení v praxi na 2. stupni ZŠ. „Pokud se mi ale podaří stanovit správně cíl, nastavit přesně kritéria, nemusím práce žáků ani hodnotit já. Mnoho žáků už si dokáže svoji práci ohodnotit samo. Včetně toho, v čem jsou si jistí a toho, kde mají ještě rezervu. Obecně ale mohu říci, že je velmi poznat, s jakým vkladem přijdou žáci vybaveni z prvního stupně. Jaké mají návyky, zda pro ně vzdělání není jen honba za známkami,“ dodává.
Známky jsou samostatné téma. „Proti známkování vůbec nic nemám,“ říká Khas. Avšak pokračuje s vysvětlením dále: „Mám ale spoustu výhrad proti známkovačům, kteří známkují (záměrně nepoužívám slovo hodnotí, protože se o hodnocení nejedná) snad vše, co se v průběhu procesu vzdělávání známkovat dá. Dokonce jsem už zaslechl i termín motivační pětka. Za kvalitně odvedenou práci dát žákovi jedničku? Proč ne! Stejně tak na konci tématu, při souhrnu hodnotit sumativně? Proč ne! Když následuje i nějaká další zpětná vazba, aby žák opravdu věděl, jak si vede? Proč ne! Ale dávat žákovi neustále za 4, za 5, když se učí něco nového? Myslím, že tím lásku k předmětu a vzdělávání nezíská.“
V otázce připravenosti absolventů pedagogických fakult v rámci tématu formativního hodnocení je Khas pozitivní: „Mohu situaci hodnotit pouze z pohledu školy, na které působím a bývám příjemně překvapený. Nejen, že jsou připraveni z pohledu formativního hodnocení, ale jsou také velmi aktivní co se dalšího vzdělávání a sebezdokonalování týká. Myslím si, že za posledních pár let v tomto směru udělaly fakulty velký posun.“
Podle Khase je formativní hodnocení nikdy nekončící proces: „Stále mám pochyby, zda stanovuji správně cíl, zda jsou jasná a zřetelná kritéria, zda zpětná vazba, kterou žáci dostanou, je může někam posunout a stále mám vlastně více otázek než odpovědí. Ale to je asi v pořádku. Vlastně bych ani nechtěl dospět do situace, kdybych si řekl, že teď už vím vše.“
O projektu
Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora
základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého
žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém,
Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra
kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání
zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do
výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní
hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci
EDUkační LABoratoř:
EDUkační
LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem
výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací,
formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací
politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.
Květa Sulková vystudovala Pedagogickou fakultu Karlovy v oboru matematika-biologie se zaměřením na učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ. Několik let učila na pražské základní škole a od roku 2015 je součástí týmu vzdělávací organizaci EDUkační LABoratoř, kde zastává pozici vedoucí metodičky.
Formativní hodnocení je v poslední době velmi populární termín. O co vlastně jde?
Pokud bych měla popsat formativní hodnocení co nejstručněji, tak se jedná o koncept plánování, realizace a reflexe výuky, který probíhá v bezpečném prostředí a s použitím respektující komunikace. Je to způsob pedagogické práce, která má za cíl maximálně podpořit každého žáka v jeho učení.
Z mého popisu je asi zřejmé, že se nejedná pouze o hodnocení výstupů žáků. Proto používám raději spojení formativní či responzivní výuka, které tento přístup lépe vystihuje.
Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?
Dnes vím, že jsem se s ním setkala už jako žákyně na základní škole, protože mnoho učitelů používalo (a i dnes používá) prvky formativního hodnocení zcela intuitivně. Tehdy jsem jednotlivé postupy samozřejmě nedokázala pojmenovat, a to ani o několik let později, když jsem se ocitla na druhé straně katedry jako učitelka. Obrovský posun a komplexnější vhled do tématu mi přinesla kniha Dylana Wiliama Zavádění formativního hodnocení, kterou jsme s kolegy vydali pro české učitele. Můžu říct, že předurčila kroky mého dalšího profesního rozvoje a směřování aktivit naší organizace.
Realizujete projet Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit?
Šlo vlastně o přirozenou genezi našich pracovních záměrů a šťastnou náhodu. Publikaci Zavádění formativního hodnocení jsme shodou okolností vydali ve stejné době, jako vyšla kniha Formativní hodnocení na základních školách z pera Karla Starého a Veroniky Laufkové. S autory jsme se spojili, uspořádali seminář na téma hodnocení, a když se objevila možnost zapojit se společně do projektu formativne.cz, neváhali jsme.
Když se učitelé chtějí o formativním hodnocení dozvědět více, jaké mají možnosti? Kde se mohou inspirovat?
Jistě bych doporučila výše zmíněné publikace, které vnímám jako základní literaturu. V době pandemie se také objevilo nesčetně různých webinářů a online přednášek na toto téma, pro nezkušeného posluchače je ale obtížné rozlišit, který zdroj přináší kvalitní, a hlavně nezkreslený obsah. Učitelé mohou dále navštívit různé vzdělávací programy v rámci DVPP, i tady jsou však mezi jednotlivými nabídkami značné rozdíly. Osobně můžu doporučit jen to, co znám, a to jsou naše kurzy, za jejichž kvalitou si stojím.
Myslím, že také velmi dobře fungují různé facebookové skupiny zaměřené na formativní hodnocení, kde uživatelé sdílejí užitečné zdroje, své zkušenosti a mají zde prostor pro konzultaci konkrétních otázek či obtíží, které ve své praxi řeší.
Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, jaký je zde rozdíl? A mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?
Někdy slýchám, že sumativní hodnocení je opak formativního. Tak to není. Je to prostě jiný způsob hodnocení, používaný za jiným účelem a v odlišné fázi učení. Sumativní hodnocení použiji na konci probrání nějakého logického celku, když chci zhodnotit, nakolik si žák učivo osvojil. Míru porozumění můžu vyjádřit například známkou, body, procenty nebo slovně. Hodnotit formativně oproti tomu znamená poskytovat žákovi v průběhu učení zpětnou vazbu, která mu pomáhá se zlepšovat.
S povinným plošným nastavením nesouhlasím. Zavádění by ze strany MŠMT mělo probíhat formou podpory v podobě vzdělávání, odborné literatury, možnosti sdílení, síťování škol či mentoringu.
Co si myslíte o známkování?
Dle mého názoru do škol patří, ne však v takové míře, jako nyní. Umím si představit jednu známku za celý tematický celek.
Jak dlouho vlastně trvá, než se učitel naučí hodnotit formativně?
Cesta k formativnímu hodnocení je u každého učitele individuální. Někdo tímto způsobem přemýšlí přirozeně, jiný se to musí naučit. Neexistuje dané minimum, které musíte znát pro to, abyste s formativním hodnocením mohli začít. Stejně tak ale neexistuje hranice, ke které je možné dojít a říct si, že už víte vše. Responzivní učitel se učí a pracuje na sobě celý profesní život.
Je formativní hodnocení vhodné pro všechny žáky?
Určitě. A čím dříve se s ním žáci setkají, tím lépe na něj reagují a tím větší má pro ně přínos.
Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?
Když škola s rodiči komunikuje otevřeně, představí jim koncept formativního hodnocení, vysvětlí jeho výhody i možné problémy a je schopna zodpovědět případné dotazy, pak rodiče většinou reagují dobře.
Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.