Ve středu 31. března proběhlo první ze tří setkání v rámci 3. konference Formativne.cz. Jedná se o aktivitu v projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Po zkušenostech s druhou konferencí se organizátoři opět rozhodli pro přesunutí programu do bezpečného online prostředí. Stanovený rozsah celé akce byl rozdělen do tří odpoledních setkání tak, aby konference nekolidovala s online výukou učitelů. První setkání se uskutečnilo ve středu 31. března od 15 hodin. Zúčastnili se jí převážně učitelé, kteří jsou zapojeni do jedné z 18 skupin formativního hodnocení fungujících na 9 základních školách ve čtyřech krajích republiky (Karlovarský, Ústecký, Plzeňský a Středočeský). Většina účastníků tak již má s formativním hodnocením zkušenosti.

Cílem konference je sdílení příkladů dobré praxe z vybudovaných Center kolegiální podpory (CKP) a představení jednotlivých postupů formativního hodnocení, které zapojení učitelé při své práci využívají, včetně následné reflexe aplikace ve školním prostředí.

Setkání zahájil úvodním slovem odborný garant projektu Karel Starý (PedF UK). Účastníkům představil časový rámec jednotlivých částí konference a následně i program samotného setkání. Jako první bylo na řadě téma propustek, které nejprve prostřednictvím konkrétních ukázek přiblížila Květa Sulková, hlavní metodička vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Návštěvníci se tak mohli seznámit s nástrojem, který učiteli slouží pro rychlou zpětnou vazbu na konci hodiny. Propustky mohou vycházet ze sebehodnocení žáků (ukazují, jak jim látka přišla náročná, co se naučili nového, co jim připadalo zajímavé, zda jim vyhovovala práce ve skupině apod.), nebo ověřovat porozumění žáků, a přinášet tak důkazy o jejich učení.

Na úvodní vhled do problematiky navázaly Pavla Nawratová a Renata Klimešová ze ZŠ Zdice, které ve spolupráci s Veronikou Laufkovou (PedF UK) představily ukázku práce s propustkami ve svých vlastních hodinách. Součástí jejich prezentace byly videozáznamy z hodin či fotografie propustek vyplněných žáky v online prostředí. Účastníci byli tématem velmi zaujatí, o čemž svědčí i společná diskuze, která po prvním bloku následovala.

Po přestávce nabídl program workshop tria Olga Turnová, Anna Churáčková a Peter Zafka ze ZŠ Navis v Dobřejovicích. Ti sdíleli svou cestu ke slovnímu hodnocení, kterou v průběhu letošního roku procházeli i s ostatními kolegy z jejich školy. Velký úraz byl přitom kladen na promyšlené plánování, přípravu a jasně stanovené cíle a kritéria, na základě kterých má být hodnocení poskytnuto. V průběhu workshopu měli účastníci možnost zapojovat se do skupinových aktivit, například při posuzování konkrétních slovních hodnocení.

Závěrečná část nabídla možnost diskuse, kterou někteří návštěvníci využili buď v podobě přímých otázek, nebo otázek v chatu.

Druhé setkání proběhne ve středu 21. dubna opět od 15 hodin.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz. 

Lada Fejferová, lídr skupiny formativního hodnocení pro 1. stupeň v CKP fungujícím na ZŠ Chomutov, kde působí také jako speciální pedagog a výchovný poradce, k formativnímu hodnocení říká: „Některé techniky jsem používala, ale netušila jsem, že se jedná o formativní hodnocení. Účast v projektu mi dala teoretické i praktické znalosti v oblasti formativního hodnocení. Na mé zavedené techniky FH nyní koukám i z jiného pohledu – snažím se například více propracovat kritéria.“

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit?

Nabídka vedení školy zúčastnit se projektu a také zvědavost (usmívá se).

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH?

Není to jednoduché. Na setkání skupin FH je třeba se dobře připravit. Členy SFH nejvíce zajímají techniky – tedy praktické ukázky. Je také dobré kolegy podporovat, ukazovat jim, že techniky FH také používám s různým úspěchem.

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

Ne. Formativní hodnocení by mělo být součástí hodnocení na školách, ale nemělo by smysl nutit učitele povinně hodnotit žáky formativně. I z toho důvodu, že tento způsob hodnocení se velká část učitelů při vysokoškolském studiu neučila, tedy ho neumí používat. Cestu spatřuji v postupném proškolování pedagogů v oblasti FH.

Co si myslíte o známkování?

Myslím si, že pokud se žákovi dostane zpětné vazby a jsou jasně nastavená kritéria hodnocení, pak je používání známek v pořádku.

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 1. stupni ZŠ?

Na 1. stupni naší školy používá některé techniky formativního hodnocení velká část pedagogického sboru. Někteří proškolení kolegové začínají (dle jejich slov) nad FH více přemýšlet. Nyní se začínají s FH blíže seznamovat další členové SFH (skupina formativního hodnocení). Učitelé sami projevují zájem o práci ve skupinách FH.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?

Od rodičů, kteří se zajímají o školní výsledky vzdělávání svého dítěte, mám kladné reakce. Spolupracují např. při společném hodnocení dětí. Těmto rodičům přijde formativní hodnocení zajímavé, sdělují, že je to něco, co oni nepoznali.

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?

Nezaznamenala jsem od žádného nastupujícího kolegy nápady týkající se technik formativního hodnocení. Mladí kolegové na skupinách FH říkají, že pojem FH znali, ale dále s ním nepracovali.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?

Šance.

Pro žáka šance se zlepšovat, pracovat na sobě, dojít k svému cíli. Také si osvojit hodnocení sebe a druhých. Pro učitele šance se zamýšlet více nad cíli a kritérii pro různě nadané děti, šance pochopit každého žáka.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

Každý učitel se během výuky dostane do bodu, kdy učivo probral a zvažuje, jestli už je správný čas posunout se dál, nebo je nutné věnovat se látce o něco déle. Potřebuje, aby všichni žáci zvládli danou oblast, než s nimi pokročí k další. Jak ale ověřit, zda se že žáci naučili to, co zamýšlel, že se naučí?

Zdroj: Učitelský měsíčník 3/2021

České školství pořád ještě miluje známkování! Aniž by to zastaralé číselné hodnocení mělo reálný kladný dopad na (budoucí) životy našich dětí. Aniž by známky mohly samy o sobě dát objektivní zpětnou vazbu o tom, co se děti zvládly naučit. Aniž by se vůbec komukoliv kdy v životě známky k něčemu hodily. Pojďme to společně změnit.

Jana Potužníková

Zdroj: Maminka (březen 2021)

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Jedním z témat, kterému se učitelé věnují, je vrstevnické hodnocení.

Důvodů, proč využívat vrstevnické hodnocení ve výuce, je celá řada. Žáci zapojení do procesu hodnocení se sami naučí více, protože nad svým učením a učením spolužáků aktivně přemýšlí a hledají možnosti zlepšení. Hlavní myšlenkou vzájemného hodnocení je, že jeho cílem není ohodnotit práci spolužáka, ale pomoci mu v dalším učení. V tomto duchu by měl vyučující instruovat i své žáky a vést je při poskytování zpětné vazby.

Vzájemné hodnocení dokáže žáky motivovat k většímu úsilí a lepšímu výkonu. Vrstevnické hodnocení je pestré (jednu práci může hodnotit více spolužáků), nabízí různé úhly pohledu a je podáno jazykem, kterému žáci rozumí. Žák, který zpětnou vazbu poskytuje, rozvíjí své komunikativní kompetence, když se učí formulovat dobrou radu. Vrstevnické hodnocení je také často přijímáno lépe než hodnocení učitelem.

Tento způsob hodnocení je výhodný i pro učitele, protože díky němu může lépe odhalit, jak žáci přemýšlí a tím, že přenechává část odpovědnosti za hodnocení žákům, získá prostor pro jiné činnosti.

V souvislosti se vzájemným hodnocením je však také třeba počítat s možnými riziky, a to hlavně v době, kdy se žáci vzájemné hodnocení teprve učí. Jedním z nich je, že zpětná vazba nebude poskytnuta podle dohodnutých pravidel, nebo že žáci (často neúmyslně) poskytnou mylné či zavádějící údaje. Znění zpětné vazby a stejně tak i její přijetí může být ovlivněno vztahem mezi žáky. Typické je i to, že žáci se velmi často soustředí pouze na to, co je špatně.

Veďte žáky k tomu, aby jejich zpětná vazba byla komplexní, měla by tedy obsahovat nejen popis toho, co je v ní zahrnuto, ale i to, co v práci chybí. Na to žáci nezřídka zapomenou. Pomoci může jednoduchá otázka: Stačila by ti spolužákova práce jako podklad ke zkoušení? Nechybí něco?

Nejnáročnější je pro žáky veřejné hodnocení výstupů. Z počátku by měl vyučující vybírat práce vhodné k posouzení a zveřejňovat je pouze se souhlasem autora. Klíčovým bodem je okamžik, kdy žáci aktivně chtějí být mezi těmi, kdo získá zpětnou vazbu. To je signál, že u nich došlo k uvědomění významu zpětné vazby pro jejich učení a vybudování pozitivního vztahu ke konstruktivní kritice.

Připomínáme, že k vrstevnickému hodnocení, na které navazuje sebehodnocení, vede cesta přes neméně důležité strategie formativního hodnocení: tvorba cílů, kritérií a poskytování zpětné vazby učitelem.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.