Osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky, fungují v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

Formativní hodnocení je způsob plánování, realizace a reflexe výuky, který má za cíl pomáhat žákům v procesu učení. Učitelé, kteří ve své práci naplňují principy formativního hodnocení, získali v okamžiku uzavření škol výhodu oproti kolegům, kteří tento způsob práce doposud nepoužívali. Mohli totiž stavět na zažitých procesech, které si žáci osvojili ještě za běžného provozu škol.

Jednou z podmínek, která je pro aplikaci formativního hodnocení potřebná, je přenechání větší odpovědnosti žákům. Je zřejmé, že žáci, kteří byli zvyklí pracovat nezávisle na přítomnosti učitele, byli pro nečekanou situaci lépe vybaveni a připraveni převzít spoluodpovědnost za své učení. „To se mohlo projevit i tak, že učitelé plánovali úkoly ve střednědobém horizontu a zamýšleli se více než kdy jindy nad jejich kvalitou a smysluplností. S tímto plánem poté seznámili žáky a nechali na nich rozvržení práce na úkolech podle jejich individuálního tempa nebo třeba přístupu k internetu nebo počítači,“ dodává Karel Starý z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Další principy formativního hodnocení jsou: napomáhat žákům v procesu učení, sledovat individuální pokrok a neporovnávat s ostatními. V tomto ohledu mohli učitelé využít online výuku velmi prospěšně, protože bylo často pouze na nich, jakou informaci nechají mezi žáky sdílet. Učitel tak mohl ponechat žákům jen minimální možnost pro to, aby se mezi sebou nějakým způsobem srovnávali, a podporovat žáky individuálně bez nutnosti sdělovat, jak jsou na tom ostatní.

Mezi doporučeními k distanční výuce, která učitelům poskytlo MŠMT, mimo jiné patřilo upřednostňování opakování učiva před probíráním nové látky. Učitelé tak měli více prostoru pro práci s chybou žáků, odhalování její příčiny a možnosti odstranění. Což je další z principů formativního hodnocení.

Jedním z doporučení bylo také využívání formativní zpětné vazby při hodnocení žáků. Jakkoli je idea tohoto doporučení správná, je třeba si uvědomit, že formativní hodnocení se pedagogové učí postupně a dlouhodobě. „Pro učitele mohla být online výuka vhodný podnět, díky kterému se o jiné formy hodnocení začali více zajímat, a ti, kteří s formativním hodnocením začali již dříve, mohli v rámci distanční výuky nabyté zkušenosti ověřovat a prohlubovat,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Mezi tyto učitele, kteří se formativnímu hodnocení intenzivně a dlouhodobě věnují, patří i členové skupin formativního hodnocení, které fungují v rámci center kolegiální podpory projektu formativne.cz. Jednou ze zapojených škol je ZŠ Navis v Dobřejovicích.

„Pro nás v ZŠ Navis bylo velikým štěstím, že jsme součástí projektu Formativního hodnocení. Velmi nám to pomohlo zejména v době koronakrize a jako škola jsme mohli postupovat i v rámci formativního hodnocení v digitálním prostoru. Nemuseli začínat s tímto hodnocením na zelené louce a zbytečně jsme netápali,“ uvedl Peter Zafka, lídr formativního hodnocení pro druhý stupeň.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.

Se zásadami poskytování písemné a ústní zpětné vazby a dalšími postupy formativního hodnocení se seznamují členové osmnácti skupin formativního hodnocení, které fungují v rámci devíti center kolegiální podpory ve čtyřech krajích České republiky. Centra fungují v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

„Ve chvíli, kdy učitel nechce k ohodnocení výkonu žáka použít známky, může využít řadu jiných nástrojů, jako jsou procenta, škály, diagramy či emotikony. Pokud chce ale žákovi předat informaci o tom, kde chyboval a jak pracovat lépe, nejčastěji přistoupí k hodnocení slovnímu. Často se pak učitelé zamýšlí nad tím, jestli má na přijetí zpětné vazby a učení žáků lepší účinek hodnocení ústní nebo písemné,“ uvádí Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Ústní zpětná vazba může být poskytnuta bezprostředně po výkonu žáka a dává možnost příjemci zareagovat, diskutovat nebo se v případě nejasností doptat. Některé výzkumy ale ukazují, že okamžitá zpětná vazba není vždy nejprospěšnější pro žákovo učení. Například vysokoškolští studenti technických oborů upřednostňují okamžitou zpětnou vazbu, ale ve skutečnosti se naučí více, obdrží-li zpětnou vazbu až s týdenním zpožděním (Mullet, Butler, Verdin, von Borries & Marsh, 2014).

Nespornou výhodou je pro poskytovatele rychlost, se kterou může své ústní hodnocení předat. Na druhou stranu ale tento způsob nedává dostatek času na promýšlení formulací a navíc je zpětná vazba doprovázena neverbálními a paraverbálními projevy. To může být v některých případech žádoucí, kupříkladu pro snadnější pochopení zpětné vazby příjemcem, ale i nežádoucí, například pokud poskytovatel neumí skrýt emoce, které nechce dát příjemci najevo.

Učitelé spatřují nevýhodu také v tom, že ústní zpětná vazba není nikde zaznamenána. Není tedy možné se k ní vrátit, připomenout a ani s odstupem času ověřit, zda byla žákovi v jeho učení prospěšná. Rovněž je ze stejného důvodu snadné ji při parafrázování zkreslit, změnit význam, ať už vědomě či nevědomě.

I písemná zpětná vazba má svá pro a proti. Učitelé ji rádi využívají právě kvůli její trvalosti. Učitel může pracovat s konkrétními pasážemi žákovské práce a formulace hodnocení nezabírá čas v hodině.

Ve spojitosti s písemnou zpětnou vazbou mají mnozí pedagogové obavu z velké časové náročnosti. Určitý čas zformulování a sepsání zpětné vazby obnáší, není ale třeba, aby se učitel takovýmto způsobem vyjadřoval ke všemu, co žák odevzdá. Dokonce to není ani vhodné, protože by to jednak znamenalo pro učitele enormní objem práce, ale i žák by mohl být přehlcen a je riziko, že přestane mít o zpětnou vazbu zájem. „Je vhodné se zaměřit na hlavní chyby a k nim dát žákům doporučení. Vyplatí se také důvěřovat žákům, přenechat jim více zodpovědnosti, věnovat jim prostor pro poskytování vrstevnické zpětné vazby nebo je propojit mezi sebou, aby si vzájemně pomáhali a do procesu učení vstupovat jen na vyžádání nebo tehdy, doporučuje-li někdo chybné řešení. Je však žádoucí, aby na každou zpětnou vazbu reagovala odezva ze strany žáků – tedy aby jim bylo zřejmé, že se s chybou bude ještě dále pracovat a k jakému cíli společně směřujeme,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe, a to i v současném režimu omezeného provozu škol.

První setkání skupin formativního hodnocení se začala na zapojených školách realizovat v prosinci 2019. Přestože se podmínky pro setkání v průběhu března s ohledem na plošné uzavření základních škol ztížily, fungování skupin pokračovalo dál. Každá škola, na které jsou vždy dvě skupiny formativního hodnocení (jedna pro první a jedna pro druhý stupeň), přistoupila k řešení nelehké situace po svém. A často ve formátu, který byl pro mnohé pedagogy zcela nový. Začali se setkávat online.

Pro učitele bylo setkání online výzvou. Například v chomutovské základní škole, Školní 1480, která je jedním z center kolegiální podpory (CKP), neměli lídři s podobným způsobem komunikace žádné předchozí zkušenosti. Lada Fejferová, která je na chomutovské škole lídrem za první stupeň, popsala své zkušenosti z online setkání takto: „Tím, že jsme začali tímto způsobem ve škole vyučovat, tak se všechny kolegyně, které jsou ve skupině formativního hodnocení, bez problémů přihlásily a krásně nám to fungovalo.“ Ačkoliv v současné době již není tolik rizikový osobní kontakt, pozitivní zkušenost z virtuální podoby setkání rozhodl, že i následující setkání proběhne v Chomutově online.

Přestože distanční výuka ze dne na den dostala učitele do nečekané situace, se kterými se museli popasovat a investovat do vlastního rozvoje mnoho hodin, na základní škole Navis, která je CKP v Dobřejovicích, cítili potřebu setkání s dalšími učiteli ještě intenzivněji. Důvod byl, dle slov tamního lídra za druhý stupeň Petera Zafky, jasný, nutnost pomoci členům skupiny rozvíjet své kompetence v oblasti formativního hodnocení právě během distanční výuky. „Jsme moc rádi, že jsme se do projektu zapojili. Zvláště nyní v naší škole cítíme, jak je důležité věnovat se tématu formativního hodnocení,“ řekl.

Všechny své zkušenosti s vedením skupin měli možnost lídři sdílet při prvním online setkání lídrů skupin formativního hodnocení, které proběhlo ve druhé polovině května. Bylo to vůbec poprvé, co měli možnost sdílet své zkušenosti s vedením svých skupin s ostatními lídry, jejichž školy jsou v různých koutech republiky.

Formát distanční výuky byl nový nejen pro učitele, ale i žáky a rodiče, všichni se s touto situací museli vypořádat v krátkém čase. Učitelé často pomáhali rodičům s něčím, co se teprve sami učili. Důraz na efektivní a podporující zpětnou vazbu je pro žáky, nejen ze sociálně znevýhodněného prostředí, zcela klíčový pro jejich další rozvoj.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.

Prohlubování odborné kvalifikace, pravidelné setkávání s kolegy, sdílení zkušeností a vzájemná podpora, to jsou hlavní cíle učících se komunit učitelů. Tyto skupiny pomáhají pedagogům se změnami, které mají potenciál býti trvalými. Důraz je kladen na pozvolné zavádění formativního hodnocení a jeho pevné začleňování do již existujících rutinních postupů.

Zdroj: Řízení školy (5/2020)

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe. Ale co vlastně hodnocení je?

Dle Slavíka jde o všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují výuku nebo o ní vypovídají. Hodnocení by mělo být objektivní a přiměřené, ideálně s ohledem na předem dané cíle učení a kritéria. Načasování je individuální dle aktuálních podmínek. není dáno, že okamžitá zpětná vazba je lepší než opožděná. Různé výzkumy se ve výsledcích rozchází.

Legislativně, dle školského zákona, hodnotíme prospěch prostřednictvím klasifikace, slovního hodnocení nebo kombinací předchozích dvou. Oba první dva jmenované způsoby hodnocení mají svá specifika.

Klasifikace se používá pro sumativní hodnocení, tedy zhodnocení žákova výkonu. Klasifikaci učitel použije, když chce ohodnotit výsledek žákova učení. Mnoho učitelů se však shoduje v názoru, že pětistupňová škála je nedostatečná a každý stupeň v sobě zahrnuje rozdílnou kvalitu v práci žáků. Přestože je jakékoli hodnocení časově náročné, je známkování ve srovnání s hodnocením slovním výrazně časově úspornější. Na druhou stranu má známka pro příjemce malou vypovídající hodnotu o tom, není jasné v čem konkrétně žák chyboval, jaká je příčina chyby či možnost nápravy.

Jestliže je klasifikace primárně spojena se sumativním hodnocením, u slovního hodnocení to takto jednoznačně definovat nelze. Slovní hodnocení totiž může být použito v sumativní i formativní funkci. Jestliže je např. slovní hodnocení použito na vysvědčení, má z podstaty smyslu vysvědčení sumativní charakter.

Slovní hodnocení pro poskytovatele časově náročnější, ale ve srovnání se známkami má větší potenciál pomáhat žákům v učení. Učiteli umožňuje formulovat slabé a silné stránky, položit otázky k zamyšlení, navrhnout další postup v učení každého žáka.

Slovní hodnocení ale také klade nároky na schopnosti pedagogů. Je třeba používat popisný jazyk (nikoli posuzující) a znát žáky individuálně proto, aby měla zpětná vazba co největší dopad na učení žáků. Ne vždy je totiž reakce na zpětnou vazbu taková, jakou učitel očekává a je třeba, aby učitel zjišťoval, jestli čas a energie investovaný do formulace zpětné vazby měla prokazatelný efekt na učení žáka a ověřovat, jestli postupy, které využívá, jsou efektivní.

Dylan Wiliam doporučuje, aby učitelé ohodnotili jen čtvrtinu prací, druhou čtvrtinu aby si navzájem ohodnotili žáci (vrstevnické hodnocení), čtvrtinu aby ohodnotil sám žák (sebehodnocení) a jednu čtvrtinu učitel nehodnotil, pouze žákovské práce zběžně projel.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.