Rozhodne-li se učitel, potažmo celá škola, pro formativní hodnocení, nemusí to hned znamenat konec se známkováním. Známkování, tedy způsob sumativního hodnocení je možné použít k závěrečnému vyhodnocení toho, do jaké míry si žák osvojil požadované učivo.
Formativní hodnocení učitel využívá v okamžiku, kdy se žák ještě učí, tedy během procesu učení. Přiblížit bychom to mohli na jednoduchém příkladu hodiny výtvarné výchovy, kdy žák přichází za učitelem se svým výkresem. Učitel zhodnotí práci na základě stanovených kritérií, individuálně se žákem probere další možnosti, jak výkres ještě vylepšit a dá mu příležitost pro to, aby získanou zpětnou vazbu využil. Taková situace se může v průběhu hodiny několikrát opakovat. Na konci hodiny učitel výkresy oznámkuje. V průběhu hodiny učitel poskytoval hodnocení formativní, na konci žáky ohodnotil sumativně.
Hodnotit formativně ale neznamená pouze slovně, učitelé mohou využívat různé škály, diagramy či emotikony, vždy je však důležité, aby příjemce zpětné vazby zároveň obdržel informaci o tom, v jaké oblasti udělal chybu a jakým způsobem se může zlepšit. Ve chvíli, kdy takovou zpětnou vazbu učitel poskytne, měl by si později najít čas i na to, aby zjistil, jak na ni žák zareagoval a dát mu možnost prokázat vlastní posun.
Když učitel zadá test, který následně oznámkuje, získá informace o tom, kteří žáci se testovanou látku naučili, a kteří ne. Pokud kromě rozdání známek nenásleduje další zpětná vazba, má tento test čistě sumativní funkci. To neznamená nutně nic špatného. Existují rozsáhlé výzkumy, které ukazují, že pravidelné testování zvyšuje výkon žáků tím, že zlepšuje jejich schopnost vybavit si věci z paměti (P. C. Brown, Roediger & McDaniel, 2014) a že snižuje jejich strach (viz například Agarwal, D’Antonio, Roediger, McDermott & McDaniel, 2014).
Logicky nemůžeme tento proces nazvat formativním. Žáci se díky pravidelnému testování budou učit více, ale výsledky tohoto hodnocení by neformovaly budoucí směr jejich učení (výhody pravidelného testování se objevují i tehdy, není-li test oznámkován).
Známkování testů může učiteli ukázat, kteří žáci potřebují dodatečnou podporu. Na základě toho bude schopen pomoct těm studentům, kteří to potřebují nejvíce. Učitel bude moci lépe rozhodovat o rozdělení svého času a výsledky testů budou udávat směr učení žáků. Jestliže si učitel všimne, že chyby, které žák v testu udělal, byly způsobeny špatným pochopením látky, může hodnocením poskytnout žákovi konkrétnější zpětnou vazbu.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.
Jakákoliv změna v oblasti školství a vzdělávání by měla vycházet z postupů, které byly ověřeny výzkumy, pilotovány na reprezentativním vzorku škol a mají prokazatelný dopad na zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů, a jakkoliv je jeho zavedení časově náročné, jedná se o směr, kterým se i naše školství musí vydat.
Zdroj: Řízení školy 4/2020
Vhodným způsobem, jak zvýšit angažovanost žáků do výuky, je vytvářet podmínky, při kterých žáci formulují a prezentují své myšlenky. Ve chvíli, kdy si žák vytvoří nějaký názor, zajímají ho více názory ostatních a v případě, že existuje správné řešení, chce se s ním seznámit. Vést odbornou třídní diskuzi tak, aby bylo zapojeno co nejvíce žáků a nevznikl nežádoucí chaos, je náročné. Formativní hodnocení představuje několik postupů, které učiteli pomohou při vedení třídního dialogu a pomůže odhalit, jak žáci přemýšlí.
Žádné ruce nahoře
Jedním z obecných doporučení je přestat vyvolávat na základě hlášení žáků. Co totiž učitel zjistí, když žáky po položení otázky nechá hlásit se? Kolik žáků zná odpověď? Nikoli. Zjistí, kolik žáků si myslí, že ví odpověď na otázku, a navíc je ochotných s ním spolupracovat. Mohou mezi nimi být žáci, kteří odpověď nevědí, na druhou stranu se nemusejí hlásit ti, kteří ji skutečně znají. Náhodným vyvoláváním bez hlášení (například pomocí špachtlí se jmény) aktivujete většinu žáků a získáte mnohem zajímavější reakce. Zřejmě také častěji zazní špatné odpovědi, což je v pořádku, protože jako učitel odhalíte mezery v učení žáků a spolužáci se naučí, že špatná odpověď není hrozba, ale situace, se kterou se dále pracuje. Nespokojte se však s vyhýbavým já nevím. Každý vybraný žák musí vyvinout určité úsilí. Můžete mu dát na výběr z možných odpovědí. Pokud je to pro něj stále náročné, ať vybere aspoň tu, která je z jeho pohledu nejméně pravděpodobná. Případně se žák může „zeptat publika“. Zpočátku také nevadí, když žák odpověď pouze zopakuje. Důležité je, aby neproklouzl bez zapojení.
Čas na přemýšlení
Výzkumy ukazují, že učitelé často svým žákům neposkytují dostatek času na přemýšlení, požadují po žácích okamžitou odpověď a v některých případech začnou s hodnocením ještě předtím, než žák domluví. Když položíte otázku, dejte žákům prostor pro formulaci odpovědi, nejlépe tři až pět vteřin. Doba čekání kratší než tři vteřiny není dostatečná pro přípravu ucelené odpovědi, na druhou stranu navýšení doby čekání na více než pět vteřin způsobí ve třídě ztrátu tempa. Stejná pravidla platí i po zodpovězení otázky, tam nechávejte žákům čas na doplnění a případnou korekci.
Hromadné hlasování
Když potřebujeme zjistit míru porozumění celé třídy, použijme hromadné hlasování. Díky tomu dochází k aktivaci každého jednotlivého žáka. Hlasování by mělo probíhat najednou, aby bylo zajištěno, že hlasují skutečně všichni a nikdo neproklouzl bez účasti. Na začátku možná budou žáci „opisovat“, po čase ale přestanou, protože zjistí, že po špatné odpovědi nepřijde trest. Výhodou je také to, že hlasování nezabere tolik času.
Pro hlasování je možné využít hlasovací karty (např. položte otázku se čtyřmi možnostmi A, B, C, D a žáci najednou zvednou kartičku se svou odpovědí), prsty (jeden prst značí A, dva prsty B apod.), palec nahoru (souhlasím) a dolů (nesouhlasím), aplikace (Kahoot) či mazací tabulky (žáci napíšou nebo zakreslí řešení na tabulku). Je vhodné si otázky připravovat předem a plánovat navazující aktivity.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.
Poskytovat zpětnou vazbu je náročné, poskytovat ji při online výuce ještě náročnější. Definovali jsme doporučení, která učitelům mohou s hodnocením pomoci. Pokud se zpětnou vazbou na dálku učitelé začínají, není vhodné aplikovat všechny změny najednou, je potřeba postupovat s rozvahou.
Jednotlivé body naleznete níže a v přiložené infografice.
1. Neznámkujte: Používejte formativní zpětnou vazbu. Řekněte žákům, co mají udělat, aby se zlepšili.
2. Definujte jasné cíle: Když budete vědět, čeho mají žáci dosáhnout, víte, na jaké aktivity se zaměřit.
3. Vytvořte týdenní plán: Nechte žáky plnit úlohy dle zájmu a schopností, vlastního rozvržení, tempa či přístupu k internetu.
4. Oceňujte pokroky: Popište, co se žákům povedlo. Vyvažujte ocenění a kritiku.
5. Neporovnávejte žáky mezi sebou: Poskytujte zpětnou vazbu individuálně, průběžně a cíleně.
6. Kombinujte způsoby vyhodnocování: Využívejte automatické vyhodnocování online cvičení a doplňte svůj komentář.
7. Neopravujte všechny chyby: Zaměřte se na jednu chybu a k ní dejte doporučení. Na základě chyb žáků plánujte jejich další práci.
8. Ponechte čas na opravu: Dejte žákům čas na opravu a přepracování úkolů za pomoci vaší zpětné vazby.
9. Podporujte spolupráci: Nemusíte být u všeho, propojte žáky mezi sebou, aby si pomáhali s řešením úkolů.
10. Chtějte zpětnou vazbu Zajímejte se, jak žáci rozumí zadání úloh, hodnocení a kolik času nad vypracováním úkolů tráví.
11. Určete čas pro konzultace: Vymezte si dobu, kdy budete k dispozici, žákům, kolegům nebo rodičům.
12. Důvěřujte žákům: Nesnažte se kontrolovat úplně vše a přenechejte více zodpovědnosti žákům.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.
Učitel při své práci průběžně zvažuje, jestli nastal vhodný čas pokročit v učivu dál, nebo je potřeba probíranou látku více procvičit. Položí žákům otázku, která zkoumá jejich porozumění. Několik žáků se přihlásí, učitel jednoho vyvolá, dostane správnou odpověď, a na základě toho usoudí, že může pokračovat. Odpověď jednoho žáka je ale špatný podklad pro vytvoření úsudku učitele. Potřebuje lepší důkazy. Vhodnou pomůckou mu mohou být klíčové otázky.
Není nutné, aby učitelé kladli mnoho otázek, stačí jen ty, které mají smysl. V zásadě existují dva dobré důvody, proč ve třídě položit otázku, a to získat důkaz o učení žáků, nebo přimět žáky přemýšlet.
Klíčová otázka je typ diagnostické otázky, u které odpovědi dávají důkaz o míře porozumění žáků, pomáhají identifikovat jedince, kterým učivo není jasné a učiteli pomáhají v rozhodování, jak má dále postupovat. Její formulace se zaměřuje na podstatu probíraného učiva, tedy na oblast, jejíž pochopení je klíčové pro další učení žáků. Zařazování klíčových otázek pomáhá učitelům lépe reagovat na potřeby žáků, jejich výuka je více responzivní a žáci jsou více angažovaní. Klíčová otázka může být použita kdykoli v průběhu hodiny, ale neměla by narušovat její průběh.
Dobrá klíčová otázky musí splňovat několik kritérií. V první řadě nesmí být příliš složitá ani dlouhá. Učiteli by nemělo trvat více než 30 sekund její zadání a žáci by měli být schopni individuálně formulovat odpověď během jedné minuty. Odpověď žáci sdělují veřejně a všichni najednou pomocí mazacích tabulek, hlasovátek, prstů či online aplikací. Následné vyhodnocení a interpretace odpovědí učitelem by měla proběhnout rychle, tedy do 30 sekund.
Podoba klíčové otázky není rozhodující. Může to být otevřená otázka, kdy žáci zapisují své odpovědi na mazací tabulky (např. „Napište zlomek mezi jednou šestinou a jedinou sedminou“), nebo to může být otázka s výběrem odpovědí. V případě možnosti výběru pouze jedné správné odpovědi je potřeba otázku promyslet velmi pečlivě. Existuje totiž velká pravděpodobnost, že někteří žáci vyberou správnou odpověď na základě tipování. Ve chvíli, kdy však existuje více správných odpovědí, je pravděpodobnost náhodného výběru správné odpovědi výrazně nižší.
Klíčové otázky, stejně jako ostatní činnosti, které učitel během hodiny vykonává, vyžadují pečlivé plánování. Čím lépe plánujete vaši výuku, tím lépe učíte a tím lepší jsou výsledky žáků. Proto předem zvažujte nejen znění otázky, způsob, jakým budou žáci odpovídat či v jaké fázi výuky otázku aplikujete, ale i to, jak budete pokračovat ve chvíli, kdy žáci odpoví.
Je třeba promýšlet různé možnosti, jak budete po získání odpovědí postupovat. Vždy se připravte minimálně na tři varianty, tedy že většina žáků nebude znát správnou odpověď, že poměr správných a špatných odpovědí bude 50:50, nebo že jen několik žáků odpoví chybně. Pro některé situace je následně vhodná práce ve dvojicích, jindy mohou žáci, kteří odpověděli správně vysvětlit látku ostatním spolužákům. Učitel také může zadat samostatnou práci těm, kteří problematice rozumí a ostatním pomoci individuálně. Někdy je nejlepším řešením probrat učivo znovu a jiným způsobem. Důležité je počítat s různými situacemi a promyšleně na ně reagovat.
Potřeba je rovněž průběžná reflexe učitele. Zkoumejte, jakým způsobem kladete otázky, jaké získáváte odpovědi, jak vám to pomáhá lépe znát žáky a jejich potřeby. Jestliže důkazy, které shromažďujete, nijak neovlivní vaši další práci, nejedná se o formativní hodnocení.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.