Podpora v oblasti integrace postupů formativního hodnocení do edukačního procesu, praktické ověřování konkrétních technik a nástrojů formativního hodnocení, jejich propojování s klasickými postupy v prostředí základních škol a především sdílení nabytých zkušeností, to je posláním devíti center kolegiální podpory (CKP), která od ledna 2020 slouží jako místa setkávání učitelů z okolních škol.

Síť center kolegiální podpory vznikla v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Cílem projektu je pomoci základním školám v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Středočeském kraji při aplikaci formativního hodnocení do praxe tak, aby docházelo ke zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení podporuje zodpovědnost žáků za vlastní proces učení, má pozitivní efekt na jejich sebevědomí a posiluje jejich vnitřní motivaci k učení. Využívání formativního hodnocení má, podle zahraničních výzkumů, největší potenciál působit pozitivní změny u žáků s nejslabšími výsledky, ale jeho uplatňování umožňuje i těm nejlepším ukazovat nové horizonty.

K hlavním činnostem CKP patří pravidelná setkání učitelů, kteří tvoří tzv. skupiny formativního hodnocení (SFH). Skupiny fungují zvlášť pro pedagogy prvního a druhého stupně a vedou je lídři formativního hodnocení, kteří na CKP sami vyučují.  Učitelé zapojení do SFH jsou systematicky vedeni k zavádění nových postupů do vlastní výuky. Tento koncept kontinuální podpory pomáhá učitelům při aplikaci změn a podporuje jejich dlouhodobou udržitelnost. Aby změny byly trvalé, je potřeba zavádět je do praxe postupně, systematicky, promyšleně a zvolna.

Do konce června 2020 proběhne v CKP šest setkání. Rozestupy kratší, než jeden měsíc totiž neumožňují dostatečný prostor pro vyzkoušení nových technik v praxi. Setkání má jasně danou strukturu včetně časové dotace jednotlivých aktivit a učitelé jsou již předem obeznámeni s tím, co se od nich očekává. Základem smysluplných setkání je ochota sdílet s ostatními své vlastní materiály z praxe, jako jsou přípravy na hodinu, testy nebo zpětné vazby, které poskytli žákům. Jedině prostřednictvím konkrétních příkladů z praxe si mohou učitelé vzájemně poskytovat konstruktivní reflexi a tím se inspirovat, podporovat a rozvíjet.

Součástí každého setkání je tvorba individuálního plánu aktivit na další měsíc pro každého učitele. Písemný plán a vědomí toho, že na dalším setkání budou s kolegy sdílet své zkušenosti je motivuje věnovat čas změnám a brát je jako prioritu.

Seznam center kolegiální podpory:

ZŠ Bor (Plzeňský kraj)
ZŠ a MŠ Lubná (Středočeský kraj)
ZŠ Karlovy Vary, Truhlářská 19 (Karlovarský kraj)
ZŠ Navis (Středočeský kraj)
ZŠ Chomutov, Školní 1480 (Ústecký kraj)
ZŠ Rumburk, Tyršova ulice 1066/2 (Ústecký kraj)
ZŠ Zdice (Středočeský kraj)
3. ZŠ Cheb, Malé náměstí 3 (Karlovarský kraj)
ZŠ Staňkov (Plzeňský kraj)

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Vzdělávání lídrů skupin formativního hodnocení (SFH) bylo hlavní téma prvního roku projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Celkem osm celodenních setkání absolvovalo 24 učitelů během letošního roku v prostorách PedF UK. Část setkávání byla věnovaná principům leadershipu a vedení skupin dospělých. Hlavním tématem ale byly teoretické a praktické základy v oblasti formativního hodnocení.

Projekt si od samého začátku klade za cíl iniciovat a podporovat proměnu školního hodnocení na základních školách. „Ukazuje se, že počáteční entuziasmus a nadšení, se kterým děti do školy nastupují, se časem ztrácí a postupně se proměňuje v nudu, nezájem a někdy i odpor. Jsme přesvědčeni, že k tomu přispívají i přežívající formy hodnocení vzniklé před staletími a nekompatibilní se současným světem,“ říká odborný garant projektu Karel Starý z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Lídři skupin formativního hodnocení (SFH) mají naplánována první setkání s pedagogy, se kterými se budou pravidelně scházet a vytvoří tak společně učící se komunitu učitelů. Do konce školního roku 2019/2020 se skupiny maximálně 10 učitelů setkají minimálně šestkrát na dvě hodiny.

Každá z 9 zapojených škol zřizuje dvě skupiny, jednu pro 1. stupeň a druhou pro 2. stupeň a cílem je porozumění základním principům formativního hodnocení u všech členů skupiny. Lídři povedou učitele k aktivnímu zavádění formativního hodnocení do své výuky a individuálně se budou každému členovi věnovat. Mohou členy pozvat do výuky, vyzkoušet společně tandemovou výuku nebo naopak mohou členy skupiny navštívit v jejich hodině a nabídnout tak hospitaci a následnou reflexi.

Učitelé budou shromažďovat a dokumentovat úspěchy členů SFH a povedou si vlastní portfolio, kam budou postupně ukládat všechny materiály spojené se zaváděním formativního hodnocení. Elektronické výstupy portfolia budou publikovány v online databance projektu, která bude obsahovat náměty na zavádění formativního hodnocení do praxe škol, konkrétní příklady dobré praxe či videonahrávky z hodin.

Po celou dobu projektu mají učitelé k dispozici metodickou podporu jak od PedF UK, tak od partnera projektu vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

„Dlouhodobá a kontinuální podpora je základem úspěchu. Učitelé mají k dispozici celý odborný tým projektu a může proběhnout metodická návštěva, konzultace k průběhu setkávání s učiteli či k vzniklým materiálům a dokumentům,“ říká Michal Orság, ředitel EDUkační LABoratoře.

V rámci projektu proběhla také 1. konference Formativne.cz. Na 70 zájemců o formativní hodnocení se 27. listopadu sešlo v Centru robotiky, aby se seznámili s trendy v oblasti formativního hodnocení. Konference byla rozdělena do dvou bloků, kdy první byl zaměřen na odborné přednášky a druhý na praktické workshopy, které vedli jak lídři formativního hodnocení a učitelé, tak vzdělavatelé z řad akademické či neziskové sféry.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř: EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Stanovování cílů učení je jedním z okruhů, kterému se věnuje projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Pokud víme, čeho chceme dosáhnout, dáváme našim aktivitám jasný směr. Dobře definovaný cíl pomáhá pedagogům v plánování učebních aktivit směřujících ke splnění cíle, u žáků pak zvyšuje pravděpodobnost jejich úspěchu.

Vzdělávací cíl je to, co doufáme, že se žáci naučí, když se zapojí do konkrétního sledu aktivit. Pohybují se od obecných, například „žák vyjádří své potřeby a svá očekávání “, po konkrétní „žák sestrojí graf přímé úměrnosti“. V okamžiku, kdy však učitel zvolí aktivity, které promyšleně nevedou ke stanovenému cíli, je mnohem menší pravděpodobnost, že se žáci naučí to, co se naučit mají. Z toho důvodu je vhodné začít plánovat od konce, kdy začínáme jasně formulovaným cílem, který je ideálně směřován na žáka (jedná se o tzv. plánování pozpátku).

Dobře definovaný cíl by měl splňovat několik kritérií. Základem je jeho zhodnotitelnost. Vždy bychom měli být schopni ověřit, zda žák daného cíle dosáhl, nebo je ještě na cestě učení. Proto při formulaci volíme náležitá aktivitní slovesa, která svým zněním vypovídají o náročnosti pro žáka a také o tom, jaké aktivity je vhodné zvolit pro jeho ověření.

Druhým kritériem je dosažitelnost. Cíle by pro žáky neměly být nepřiměřeně obtížné, ale ani příliš snadné. Adekvátní náročnost je klíčová pro motivaci žáků v průběhu učení. V heterogenních třídách jsou však mezi žáky pochopitelně rozdíly, které mohou stanovení cílů komplikovat. Existují ale možnosti, jak si s touto výzvou poradit. Jednou z nich je takzvaná metoda MMM (musí, měl by, může), která umožňuje i nejslabším žákům uspět a talentovaným žákům dává možnost růstu. Další cestou je hodnocení na základě kritérií úspěchu, která pomohou cíl diferencovat do několika dílčích oblastí. „V ideálním případě učitel stanovuje cíle individuálně pro každého žáka, to však v praxi není moc reálné. V tom případě navrhujeme cíl pro všechny stejný a u každého žáka individuálně modifikujeme kritéria. K tomu lze využít metodu MMM (musí, měl by, může), která je některým učitelům známá pod anglickým originálem MUST, SHOULD, COULD,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Dalším měřítkem dobrého cíle je jeho relevantnost pro žáka. Ten by měl vždy rozumět tomu, proč je osvojení konkrétních znalostí a dovedností důležité.

Cíle by také měly být časově vymezené. Učitelům, ale často i žákům, by mělo být jasné, zda se očekává naplnění cíle na konci hodiny, tematického celku či ročníku.

„Kromě toho, že cíle jsou důležité pro učení žáků, pomáhají také učitelům – ti si totiž nekladou jen otázku, co se budou žáci učit, ale zejména, co se mají naučit. Cíle tak mají potenciál posouvat učitele k hlubšímu přemýšlení o obsahu, rozsahu a uspořádání učiva, pomáhají zefektivnit a zkvalitnit podávání zpětné vazby a plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách hovoříme s Veronikou Laufkovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Říkáte, že studijní úspěchy žáků souvisí se způsobem jejich hodnocení. Jak konkrétně spolu souvisí úspěch a hodnocení v praxi?
Formativní hodnocení je potřeba vnímat jako integrální součást vyučování a učení. Tedy jako takové hodnocení, které žákům poskytuje zpětnou vazbu o jejich slabých i silných stránkách a jehož základním cílem je zlepšit jejich učení. Učitelům potom pomáhá porozumět žákovu učení, sestavit „obraz“ o jeho pokroku a usnadňuje rozhodování o dalších krocích ve vyučovacím procesu. Žáci proto dosahují lepších výsledků, tj. formativní hodnocení přispívá ke zlepšení výkonu žáků a celkové kvalitě vzdělávání. Již první výzkumy Paula Blacka a Dylana Wiliama ukázaly, že pokud je hodnocení integrální součást učení, tedy formativní hodnocení využívané pravidelně a systematicky, výrazně se zlepšují výsledky žáků. Zvyšuje se kvalita i rychlost jejich učení. A ten rozdíl činí až 30 procent. Zvláště účinné se ukazuje formativní hodnocení pro žáky s horšími studijními výsledky, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, čímž se snižuje nerovnost ve výsledcích žáků. Tím, že je zaměřeno zejména na individuální posouzení výkonu a sledování pokroku žáka, je vhodné i vzhledem k současným trendům ve vzdělávání, jako je vnitřní diferenciace nebo inkluzivní přístupy. Podporuje spravedlivý přístup ke vzdělání, každému žákovi poskytuje šanci, aby v rámci svých možností dosáhl maximálního rozvoje.

Celý rozhovor je dostupný na webu Týdeník ŠKOLSTVÍ.

Cílem příspěvku je podnítit společné přemýšlení o tom, jak propojovat formativní hodnocení s porozuměním žáků vzdělávacímu obsahu na cestě k cílům výuky. Opřeme se o ukázky vybraných učebních úloh, abychom je spolu prozkoumali a rozpoznali nebezpečí, která pro výuku hrozí, když se uvedené propojení nedaří. Povšimneme si dvou hlavních hrozeb, tzv. „odcizeného poznávání“ a zejména „utajeného poznávání“, které formativnímu hodnocení škodí.

Prezentace je přístupná kliknutím na Formativní hodnocení a vzdělávací obsah v souvislostech.

doc. Jan Slavík