Ve středu 27. listopadu proběhla v plzeňském Centru robotiky celodenní 1. konference Formativne.cz. Jedná se o aktivitu v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Na 70 zájemců o formativní hodnocení se sešlo v Centru robotiky, aby se seznámili s trendy v oblasti formativního hodnocení. Konference byla rozdělena do dvou bloků, kdy první byl zaměřen na odborné přednášky a druhý na praktické workshopy, které vedli jak lídři formativního hodnocení a učitelé, tak vzdělavatelé z řad akademické či neziskové sféry.
Dopolední blok přednášek zahájili Karel Starý z PedF UK a Michal Orság ze vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Řeč byla o koncepci projektu, aktivitách center kolegiální podpory (CKP), vznikající databance digitálních materiálů dobré praxe a učících se komunitách učitelů.
První keynote příspěvek Formativní hodnocení a vzdělávací obsah v souvislostech byl od Jana Slavíka z pedagogické fakulty ZČU. Na reálných ukázkách ze základních škol demonstroval, jaký má formativní hodnocení význam na učení, porozumění a motivaci žáků. Následoval ředitel Základní školy Chýně Jaroslav Novák, který ve své přednášce Lezec nebo běžec představil konkrétní zkušenosti s využitím formativního hodnocení v jejich novém vzdělávacím programu.
Během odpoledních workshopů si učitelé mnohé postupy vyzkoušeli prakticky. Účastníci měli možnost vybrat si vybrat ze seznamu odborných seminářů a absolvovali celkově dva hodinové workshopy ve skupinách po maximálně 15 lidech.
1. Jak se vyhnout genderovým stereotypům v hodnocení (Anna Babanová, Škola Můj Projekt – základní škola Praha). Workshop představil téma formativního hodnocení z perspektivy genderu a byl zaměřen na otázku individualizace hodnocení a poskytování efektivní zpětné vazby, která podporuje učení.
2. Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení na 1. stupni ZŠ (Tereza Krčmářová, PedF UK). Workshop přiblížil možnosti využití záznamů pro písemné sebehodnocení a vzájemné vrstevnické hodnocení žáků (konkrétní příklady z praxe).
3. Stanovování cílů při plánování výuky na 1. stupni ZŠ (Tereza Krčmářová, PedF UK). V rámci workshopu byl představen doporučený postup při plánování vyučovací hodiny.
4. Sebehodnocení v dějepisu na 2. stupni ZŠ (Karel Starý, PedF UK). Na konkrétních příkladech z výuky dějepisu na dvou různých základních školách účastníci viděli, jaké jsou možnosti a limity sebehodnocení a vrstevnického hodnocení žáků.
5. Využití hodnoticích kritérií pro výuku Aj na 2. stupni ZŠ (Jana Mužíková, PedF UK). Na příkladech z praxe učitelů anglického jazyka byly demonstrovány možnosti využití sad kritérií/checklistů pro hodnocení úspěchu žáků.
6. Vybrané postupy formativního hodnocení (Květa Sulková, EDUkační LABoratoř). Workshop byl zaměřen na fixní a růstové nastavení mysli a jak růstové nastavení u žáků identifikovat a podporovat.
7. Aplikace, které žáky baví (Miloslav Khas, ZŠ Staňkov). Učitelé se seznámili s jednoduchými on-line aplikacemi, které mohou ihned použít pro vedení a zpestření své výuky.
Zpětná vazba se prolínala kontinuálně celou konferencí, na konci setkání byl navíc prostor pro závěrečnou reflexi a diskusi.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Ve středu 27. listopadu se uskuteční 1. konferenci Formativne.cz. Akce proběhne v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Formativní hodnocení je jedním z účinných a ověřených postupů, který pomáhá žákům v učení. Konference má za cíl představit konkrétní praktické způsoby, jak formativní hodnocení ve výuce používat, které si mohu účastníci sami vyzkoušet během odpoledních workshopů.
Termín: středa 27. listopadu 2019
Čas: 09.00–17.00
Místo: Centrum robotiky, Cukrovarská 23, 301 00 Plzeň
Bezplatná registrace: www.dvpp.edukacnilaborator.cz/1-konference-formativne-cz
Konference je primárně určena učitelům z Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Středočeského kraje, kteří se budou chtít aktivně zapojit do projektu a pravidelně se setkávat v centrech kolegiální podpory (CKP). Seznam CKP a více informací o projektu naleznete na www.formativne.cz.
V případě otázek kontaktujte info@edukacnilaborator.cz nebo +420 212 245 509.
Růstové nastavení mysli je jedním z témat v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Psycholožka Carol Dwecková, která se zaměřuje na studium motivace, osobnosti a rozvoje, definuje dva druhy myšlení, a to buď fixní, nebo růstové nastavení mysli (fixed vs. growth mindset). Učitelé by měli vědět, jakým způsobem jejich žáci přemýšlí, jak to ovlivňuje jejich učení a i to, že mohou přístup žáků k učení změnit.
Někteří lidé věří, že úspěch je založen na vrozených schopnostech a tíhnou k fixnímu nastavení mysli. Jiní věří, že úspěch je založen na tvrdé práci, učení, tréninku a trpělivosti, a mají růstové nastavení mysli. Lidé, kteří mají fixní nastavení mysli, se vyhýbají výzvám, snadno se vzdávají, úsilí vnímají jako zbytečné, negativní zpětnou vazbu nepřijímají a nemají dobrý pocit, když vidí úspěch ostatních. Zatímco lidé s růstovým nastavením mysli výzvy přijímají, učí se z chyb, vytrvají, když přijdou překážky a poučí se z nich, věří, že k dosažení úspěchu je potřeba úsilí, kritiku přijímají a v úspěchu ostatních vidí inspiraci.
Podobnému tématu se v 60. letech věnovali ve své studii s názvem Pygmalion in the Classroom Robert Rosenthal a Lenore Jacobson.
V 18 třídách základní školy dostali žáci test studijních předpokladů. Dvojice Rosenthal/Jacobson následně informovala učitele, že 20 % žáků má vysoký potenciál a je u nich očekáváno další velké zlepšení. Co učitelé nevěděli, je, že tito studenti byli vybráni náhodně bez jakékoliv spojitosti s proběhlým testem.
O osm měsíců později byl test opakován. Výsledkem bylo, že ze skupiny náhodně vybraných studentů se zlepšilo 47 %, zatímco jen 18 % těch, o kterých učitelé dopředu neměli žádné (pozitivní) informace. Co to znamená? Učitelé k vybraným studentům přistupovali jinak, pozitivně a podpůrně, a zvyšovali tak jejich motivaci a sebedůvěru.
Pokud tedy ke svým žákům učitelé přistupují s přesvědčením, že toho moc nezvládnou, mohou mít tendenci učit je jednoduché věci. Dávají přednost drilu, diktování poznámek, zadávání jednoduchých úkolů a celkově se spokojí s prostými odpověďmi.
Na odborné konferenci, která proběhne 27. listopadu v Plzni, povede Květa Sulková workshop zaměřený na téma růstového nastavení mysli. Konference bude rozdělena do dvou bloků, kdy první nabídne odborné přednášky a druhý několik praktických workshopů, které povedou jak lídři formativního hodnocení a učitelé, tak vzdělavatelé z řad akademické či neziskové sféry.
O projektu
Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora
základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého
žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém,
Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra
kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání
zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do
výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Osmým setkáním bylo úspěšně dovršeno vzdělávání lídrů skupin formativního hodnocení v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. V následujících měsících se aktivita přesouvá přímo do škol, kde se v průběhu prosince oficiálně otevřou Centra kolegiální podpory (CKP) pro ostatní učitele z kraje.
Lídři skupin formativního hodnocení byli od ledna letošního roku systematickým vzděláváním připravováni na svou novou roli. Vzdělávání bylo zaměřeno na formativní hodnocení a lídrovství, tedy dvě oblasti, které budou pro práci lídra CKP následující dvou letech stěžejní. Díky pravidelnému setkávání a vzájemnému sdílení vlastních zkušeností v oblasti praktického zavádění formativního hodnocení, mohli lídři reagovat na konkrétní situace, se kterými se potkávali jejich kolegové a předem se na ně připravit.
Vyhodnocení vzdělávacího programu, který učitelé absolvovali, je stejně důležité jako samotný obsah. Zpětná vazba se prolínala kontinuálně celým vzdělávacím programem, na konci posledního setkání navíc proběhla závěrečná reflexe.
Závěrečná reflexe programu byla rozdělena do tří částí. V první části byly znovu zmíněny záměry a cíle vzdělavatelů. Ty by se daly shrnout do 7 bodů, které kurz definují: praktický, autentický, sdílející, volitelný, reflektivní, modelový a online podporovaný. Lídři se v reflexi věnovali všem sedmi záměrům a u každého zvlášť hodnotili do jaké míry se podařilo tento záměr naplnit. Žádný z cílů nebyl naplněn nedostatečně a nejlépe byly oceněny záměry praktický, reflektivní, modelový, sdílející a autentický.
Ve třetí části byla položena otevřená otázka Zformulujte prosím 3 nejdůležitější věci/myšlenky, které si z programu pro sebe odnášíte. Mezi nejčastěji zmiňované věci či myšlenky patří: Vydefinovaný pojem formativní hodnocení a jeho aplikace do praxe, Praktické zkušenosti a sdílení, podpora a zpětná vazba, Je třeba šířit dále, Vysoká profesionalita lektorů, Celé školení mě postupně více a více „nutí“ přemýšlet nad tím, jak učit a hodnotit jinak, Musím si najít dostatek času na počáteční přípravu, Je vždy nutné promyslet cíl a nastavit kritéria, Nehodnotit nahodile, udělat si systém, Nástroje, se kterými změnu můžu provést a hlavně důvody, proč zavést formativní hodnocení.
Koncept následného setkávání lídrů se mění, další příležitost nabízí odborná konference, která proběhne 27. listopadu v Plzni. Konference bude rozdělena do dvou bloků, kdy první bude zaměřen na odborné přednášky a druhý na praktické workshopy, které povedou jak lídři formativního hodnocení, tak vzdělavatelé z řad akademické sféry.
O projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních
příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, klade důraz na to, aby změny, které učitelé ve svých hodinách zavádí, probíhaly postupně. Aby totiž změny byly trvalé, musí je učitel pevně začlenit do již existujících rutinních postupů, a to vyžaduje čas.
Snaží-li se pedagogové ve své praxi změnit více než dvě nebo tři věci najednou, častým výsledkem je, že nedojde k očekávanému efektu. Nezřídka se v některých ohledech, jako je dynamika, tempo hodiny či plynulost aktivit naopak zhorší a oni se následně vrátí zpět k těm postupům, které mají zažité a ověřené. A dokonce i ve chvíli, kdy učitel přijde s novými nápady, které mu ve třídě dobře fungují, nedokáže je udržet ve své praxi dlouhodobě.
Učitelé, kteří se seznamují s prvky formativního hodnocení, chtějí, aby jakékoliv změny měly pozitivní efekt co nejdříve. Na druhou stranu výzkumy ukazují, že učitelé mění svou třídní praxi jen pomalu. Pro některé učitele je dokonce změna téměř nemožná, protože výraznou transformaci vlastních profesních zvyklostí vnímají jako ohrožení své profesní identity.
Mnohem častějším důvodem pomalosti učitelovy změny je to, že taková změna je skutečně obtížná, protože vysoký výkon v tak komplexní oblasti, jakou je učení, vyžaduje automatizaci velkého množství věcí, které učitel dělá.
Učitel do profese vstupuje s řadou „scénářů“ pojednávajících o tom, jak by třída měla fungovat, a tyto scénáře jsou v jeho mysli pevně zabudovány již od dob, kdy on sám byl žákem. A jak se zmiňuje Berliner (1994) „automatičnost těchto opakujících se operací, které jsou zapotřebí k dosažení jejich cílů“, také znamená, že jakmile jsou jednou vytvořeny, je velice těžké je změnit. Pokud například vyučující za dvacet dva let učitelské praxe položí ve třídě celkem asi půl milionu otázek stále stejným způsobem, je skutečně velice těžké začít to dělat jinak.
Proto musíme komukoli, kdo se snaží změnit něco, v čem se již stal odborníkem, umožnit, aby postupoval malými krůčky a je potřeba učitelům pomoct upravit jejich třídní návyky.
Učitelé jsou bombardováni novými myšlenkami a jsou přesvědčováni, aby je vyzkoušeli v praxi, ale než tyto nové myšlenky stihnou v praxi upevnit, objeví se zase další nové. Ovšemže učitelé potřebují nové myšlenky, ale většina z nich již zná více dobrých myšlenek, než bude kdy schopna zahrnout do své výuky. Učitelé potřebují pomoct ve vytváření nových návyků, což představuje výzvu ve všech oblastech lidského úsilí.
Chceme-li učitelům pomoct změnit jejich třídní návyky, musíme se smířit s tím, že to bude velice náročný úkol.
O projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních
příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.