Ve chvíli, kdy se v oblasti vzdělávání rozhodneme pro změnu, měla by vycházet z postupů, které byly ověřeny výzkumy, pilotovány na reprezentativním vzorku škol a mají prokazatelný dopad na zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení, které je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů, ukazuje cestu, která je sice obtížná, ale správná. Jeho pozitivní efekt se projevuje jak v oblasti učení žáků a jejich vnitřní motivace, tak i v rovině vztahů mezi žákem a učitelem i mezi žáky navzájem.

Zdroj: Školní poradenství v praxi (02/2020)

Dylan Wiliam, pedagogická celebrita a guru formativního hodnocení, popisuje současný stav ve školách pomocí parafráze výroku rakousko-britského filosofa Karla Poppera jako „sérii nechtěných odpovědí na nevyřčené otázky“. Učitelé, kteří to mohou změnit, jsou ti, již chtějí být lepšími učiteli. Nikoliv proto, že by nebyli dost dobří, ale proto, že mohou být ještě lepší. Pokud mají učitelé pocit, že nic nemůžou zlepšit, žádná zpětná vazba či další vzdělávání jim k ničemu nepomůže.

Zdroj: Řízení školy (únor 2020)

Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, se zaměřuje na praktické využití formativního hodnocení.

Jakákoliv změna, a to nejen v oblasti školství a vzdělávání, by měla vycházet z postupů, které byly ověřeny výzkumy, pilotované na reprezentativním vzorku škol a mají prokazatelný dopad na zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů a jakkoliv je jeho zavedení časově náročné, jedná se o směr, kterým se i naše školství musí vydat.  

U formativního hodnocení totiž nejde pouze o zpětnou vazbu, ale o celkovou koncepci pedagogické práce, kterou v základu můžeme rozdělit do pěti strategií: cíle učení a kritéria úspěchu, třídní diskuse a důkazy o učení, poskytování zpětné vazby, vzájemné hodnocení žáků a sebehodnocení žáků.

Každá strategie obsahuje množství konkrétních nástrojů, ze kterých učitel volí ty nejvhodnější do své praxe. Neexistuje však zaručený návod, jak na to, ačkoliv se s podobným požadavkem se ze strany učitelů setkáváme poměrně často. Kdo někdy učil, ví, že do procesu vzdělávání vstupuje nespočet proměnných a fakt, že jste měli s konkrétní aktivitou úspěch v jedné třídě, neznamená, že ho budete mít v jiné třídě znovu. S tím zcela zásadně souvisí porozumění tomu, jakým způsobem na žáky techniky působí, v čem jsou formativní a kdy a proč je aplikovat. Bez toho nemůže formativní hodnocení ve škole fungovat.

Učitelé ve své praxi využívají při hodnocení škály, diagramy či emotikony v domnění, že jde o formativní hodnocení. Vždy je však důležité připojit také kvalitativní složku zpětné vazby, aby příjemce zároveň obdržel informaci o tom, v jaké oblasti udělal chybu a jakým způsobem se může zlepšit. Když učitel takovou zpětnou vazbu poskytne, musí si později najít čas na to, aby zjistil, jak na ni žák zareagoval, a dal mu možnost prokázat vlastní posun.

Implementovat nové postupy do výuky není jednoduché, také proto je realizován projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách. Zaměřuje se zejména na praktické podněty, které učiteli usnadní integraci nových postupů do praxe, kde se následně stávají její přirozenou součástí. Důležité je pro nás praktické ověřování konkrétních technik a nástrojů formativního hodnocení učiteli, propojování s klasickými postupy a především sdílení nabytých zkušeností.

Důraz je kladen na komunikaci nejen mezi učiteli či učitelem a žákem, ale i žáky navzájem. Pedagog si s jednotlivými žáky stanoví cíle a kritéria a pravidelně v krátkých intervalech jim poskytuje zpětnou vazbu a společně vyhodnocují, co se podařilo, na co je potřeba se v budoucnu zaměřit a jak konkrétně postupovat. Formativní hodnocení primárně nesrovnává žáky mezi sebou, ale soustředí se na dosahování cílů u jednotlivců. 

Charakter vzdělávání se mění zároveň se světem. V ideálním případě přichází se změnou samotný učitel, který hledá nové metody a možnosti výuky. Původcem změny však může být i škola měnící vzdělávací systém prostřednictvím vzdělávacích programů nebo projektů. Je potřeba změnit způsob hodnocení u učitelů a zapojení žáků do procesu hodnocení jako „vlastníků“ svého učení.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Kritéria úspěchu slouží jako měřítko k posouzení toho, do jaké míry žák splnil stanovený výchovně-vzdělávací cíl. Dobře formulovaná kritéria pomáhají učiteli při hodnocení žákova výkonu, jsou solidní oporou při vrstevnickém hodnocení a sebehodnocení žáků a vnáší do procesu hodnocení prvek transparentnosti a spravedlnosti. Žáci na základě stanovených kritérií lépe chápou, jaký výkon se od nich očekává a jsou úspěšnější při dosahování cílů. 

Kritéria se vyskytují v různých podobách od jednoduchých piktogramů po několikastránkové elaboráty. Pedagogové s nimi mohou pracovat už v mateřských školách. Pravidla a povinnosti dětí vyjádřené v podobě obrázků či schémat chápou i předškoláci. Vyobrazení by zde měla být jednoduchá a intuitivní, aby jasně vystihovala svou podstatu a děti bez problémů rozuměly tomu, co se od nich očekává.

Při formulaci kritérií je vždy nutné objasnit žákům, co se pod jednotlivými požadavky konkrétně skrývá. Vhodným způsobem je nechat žáky, aby klíčové znaky pojmenovali sami. K tomu je příhodné použít anonymní práce, na základě kterých jsou žáci schopni lépe identifikovat to, co je na nich dobré a co nevyhovující a chápou tak lépe požadavky, které by mělo splňovat jejich vlastní dílo. 

Důležité je použít práce skutečně anonymní, tím není myšlena práce žáka dané třídy, na které učitel pouze zakryje autorovo jméno. Může použít starší výtvory žáků z vyšších ročníků, nebo vytvoří vlastní práci, kterou představí jako žákovskou.

Při této činnosti je třeba poskytnout žákům minimálně dvě práce s výrazným rozdílem v kvalitě. Porovnáváním odlišných výstupů jsou žáci schopni mnohem lépe definovat vlastnosti dobré a špatné práce. Další výhodou je, že žáci odhalí chybu v cizí práci snadněji, než ve své vlastní a pokud se jim to podaří, je mnohem menší pravděpodobnost, že ji pak sami zopakují.

V další fázi učitel předloží žákům práce s menšími rozdíly v kvalitě, aby se naučili identifikovat drobné odlišnosti, které ovlivňují kvalitu výstupu a potažmo i jeho hodnocení. Takových prací je možné použít několik, nechat žáky, aby je seřadili od nejlepší po nejhorší a uvedli argumenty, proč postupovali daným způsobem.

Ve chvíli, kdy již žáci již rozumí stanoveným kritériím, seznámí je učitel s pracemi, které jsou hodnoceny výborně, ale jedna je lepší než druhá. V té chvíli si žáci tříbí cit pro kvalitu a odhalují vlastnosti excelentní práce.

Je asi zřejmé, že výše zmíněný postup je časově náročný, je ale třeba si uvědomit, že není potřeba takto postupovat pokaždé, když chce učitel s kritérii pracovat. Často stačí, když si žáci s učitelem kritéria objasní prostřednictvím vedené třídní diskuse. Ať se učitel rozhodne pro jakýkoli způsob zavedení kritérií, vždy by se měl ujistit, že ve třídě není nikdo, kdo by jejich podobě nerozuměl.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.

Formulace výchovně-vzdělávacích cílů je jednou z oblastí, které se věnuje projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Dobře formulovaný cíl by měl splňovat několik náležitostí, jako je hodnotitelnost, časová vymezenost či dosažitelnost. Důležitou a často opomíjenou podmínkou je také oddělenost cíle od kontextu učení.

Když žáky učíme, jak něco dělat, většinou nechceme, aby se naučili pouze danou věc, ale aby díky ní pochopili nějaký princip, nebo si osvojili určitou dovednost. Učíme-li například žáky sečíst čísla 278 a 345, děláme to proto, abychom je naučili sčítat. Pokud by díky danému příkladu naučili sečíst pouze 278 a 345, mnoho by se tím nenaučili. Jediné přínosné učení je takové, které žáci umí aplikovat i mimo daný kontext učení.

Kontext učení je při studiu samozřejmě potřebný a lidské učení usnadňuje. Žáci v druhé třídě se nebudou učit sčítat pod sebou prostřednictvím výkladu algoritmu, ale vyzkouší si spočítat konkrétní příklady, na kterých pravidla pochopí. Důležité je, aby si učitel uvědomoval, co je cílem učení a co je kontext, který učení umožňuje. Pokud totiž tyto dvě složky dokáže oddělit, je schopný žákům poskytnout jiné kontexty, díky kterým může dojít u žáků ke zobecnění. To usnadňuje jim vidět, že to, co se učí, je přenositelné, a také je pro učitele jednodušší posoudit, zda se žáci naučili to, co bylo zamýšleno.

„U vzdělávacího cíle žák samostatně napíše charakteristiku kamaráda se mísí skutečný vzdělávací cíl s kontextem učení. Jejich oddělením je zřejmé, že vzdělávacím cílem je naučit žáky psát charakteristiku, a že kontextem učení je konkrétní kamarád. Poté můžeme zhodnotit učení žáků tak, že ověříme, jestli umí aplikovat to, co se naučili, v jiném kontextu. Například zda umí napsat charakteristiku zvířete či filmové postavy,“ uvádí Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Další příklad je z matematiky. Pokud je cíl formulovaný tak, že žák sestrojí ve volném rovnoběžném promítání obraz dané krychle, je opět vzdělávací cíl provázaný s kontextem učení. Skutečný vzdělávací cíl je žák sestrojí obraz tělesa v rovnoběžném promítání, kontextem učení jsou krychle. Schopnost žáků aplikovat získané znalosti ověříme tak, že je necháme sestrojit obraz kvádru.

Ukazuje se, že naše mozky nejsou příliš dobré v oddělování kontextu učení od učení samotného. V dospělosti zřídkakdy používáme to, co jsme se ve škole naučili, abychom vyřešili problémy „reálného světa“. Nunes, Carraher a Schliemann (1993) například zjistili, že brazilští obchodníci rybáři, stavební mistři, tesaři a farmáři jsou schopni vyřešit nejrůznější matematické problémy mnohem lépe než žáci s vyšším vzděláním. Oni však k řešení nepoužívají formální metody vyučované ve škole.

Výsledky dalšího experimentu například dokazují, že potápěči, kteří se učili na souši, si pamatovali o 55 % více toho, co se naučili, když byli testováni na souši, než když byli testováni pod vodou. Když se však učili věci pod vodou, pamatovali si o 35 % více, když byli testováni pod vodou, než když byli testováni na souši (Godden & Baddeley, 1975).

Je proto důležité střídat učební aktivity a umožnit žákům procvičovat učivo v rozmanitých situacích. Více se tím naučí a budou schopni aplikovat získané znalosti bez ohledu na kontext, ve kterém se nachází.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.