Pětina českých učitelů mateřských a středních škol trpí syndromem vyhoření. Jak pracovat s psychohygienou pedagogů? Michal Orság, ředitel Edukační laboratoře, přichází s návrhem učitelského sabatiklu. Co to v praxi znamená, se dozvíte v rozhovoru pro Euro TV.
Orság také zastáncem formativního hodnocení žáků, které se už osvědčilo v anglosaských zemích. Proč jej zavést do českých škol? Čím se liší od klasického známkování či slovního hodnocení? A v čem to podpoří samotného žáka? Podívejte se na celý rozhovor.
Česká školní inspekce uspořádala v posledních letech (listopad 2017, březen 2018, duben 2019) tři odborné panely zaměřené na problematiku formativního hodnocení. Zatímco v mnoha zemích Evropy se tento způsob práce s žákem stal již integrální součástí národního pedagogického procesu, u nás si teprve hledá své místo na slunci.
Zdroj: Učitelské noviny
Projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř staví kmenové učitele zapojené projektu do nové role. Stanou se z nich lídři skupin pedagogů z okolních škol, kterým budou poskytovat kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.
Vedení lidí je jednou ze stěžejních kompetencí, kterou by měl mít rozvinutou každý dobrý učitel. Vize, schopnost zaujmout, kreativita, strategie, delegování, to je jen úzký výčet charakteristik lídra. Některé aspekty jsou lidem vrozené, částečně se tedy člověk lídrem rodí. Existuje ale celá škála dovedností, které se dají v průběhu života osvojit a skutečným lídrem se může člověk stát.
Přestože neexistuje univerzální a jednotně obecně uznávaná definice lídra, každý má představu, která se formuje během celého života. Buduje se prostřednictví významných osobností, které lidé na své životní cestě potkali. Přirozenými lídry jsou ti, které okolí vnímá jako vzor s idejemi vhodnými následování. A nejde pouze o formálně delegované pozice, protože s funkcí se lídr nerodí. Stavět pozici lídra pouze z podstaty získané funkce je představa zcela lichá. Naopak může být člověk pro ostatní lídrem, aniž by si toho byl vědom.
Lídři skupin formativního hodnocení byli v průběhu minulého školního roku dlouhodobě připravováni na svou roli. Ale i pro ostatní vyučující, kteří se do projektu zapojí čeká nezvyklá role, kdy již nebudou mít průběh zcela ve svých rukou. Čeká je vystoupení z komfortní zóny proto, aby se něco naučili. Začátky jsou náročné, plné ostychu a obav z neznámého, ale i ze sdílení vlastních neúspěchů, přičemž takové pocity jsou zcela normální a v pořádku. V těchto situacích učitelům nepomáhá utěšování a ujišťování, že vše bude v pořádku.
K budování jistoty dochází v průběhu setkání právě skrze lídra a ostatní učitele, kteří svým chováním opakovaně ujišťují učitele, že je v přátelském prostředí. Postupně pak dochází k získání důvěry a odbourání strachu. Přátelské prostředí je také důležité, pro přijetí zpětné vazby, kterou učitelé získají v průběhu každého setkání. Pouze od přítele může konstruktivní zpětná vazba učitele posouvat v jejich pedagogické praxi.
O projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních
příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů)
z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Prohlubování odborné kvalifikace, pravidelné setkávání s kolegy, sdílení zkušeností a vzájemná podpora, to jsou hlavní cíle učících se komunit učitelů. Tyto skupiny pomáhají učitelům s postupnými a trvalými změnami v jejich praxi. Jsou vhodné například při zavádění formativního hodnocení, ověřeného postupu k zefektivnění výuky.
V okamžiku, kdy se učitel rozhodne ve své práci něco změnit, čeká ho velmi obtížný úkol. V náročných povoláních, jakým učitelství bezesporu je, si totiž lidé vytváří návyky, které jim pomáhají práci zvládnout. Jedná se o rutinu vznikající mimovolně a zautomatizované procesy jsou pak zkušenostmi vyladěné tak, aby byly pro zaměstnance co nejprospěšnější s ohledem na činnosti, které musí často pod tlakem provádět. U učitelů se jedná například o způsob zadávání úkolů, hodnocení žáků, či kladení otázek.
Ve chvíli, kdy učitel zavádí do výuky nějakou inovaci, jeho dříve prospěšné návyky mu často mohou bránit právě proto, že jsou prováděny mimoděk a automaticky se vynořují v určitých typických situacích. Nové praktiky navíc často zpočátku nemají takový efekt, který vyučující předpokládal, a tak se po nějaké době vrací do známých a bezpečných kolejí své výuky. Jak ale říká Dylan Wiliam: „Abychom se mohli zlepšit, musíme se nejprve trochu zhoršit.“ Tím je myšleno, že je třeba počítat s obtížnými začátky, kdy vyučující ještě nemají vytvořenu rutinu, která by jim při změnách pomáhala, ještě neznají možná rizika, kterým je třeba se vyhnout, ani triky, které jim umožní techniku ještě vylepšit díky vlastním individuálním dovednostem.
Proto, aby učitelé vytrvali v bolestivé cestě k lepšímu učení může být velmi prospěšná komunita učitelů. Tato komunita nemusí bezpodmínečně fungovat mezi učiteli napříč různými školami, ale může velmi dobře probíhat i v rámci učitelského sboru jedné školy. Důležitou podmínkou pro úspěšné fungování je dobrovolnost. Je to stejné, jako se žáky. Motivovaný žák má větší snahu v tom, co dělá, lépe překonává překážky a přejímá odpovědnost za dosažení vytyčených cílů.
Aby setkání měla co největší efekt, je třeba, aby splňovala několik formálních náležitostí. Formalizace pomáhá obzvláště u interních skupin, kde se učitele znají a hrozí sklouznutí k určité neukázněnosti. V některých školách se osvědčilo i sepsání základních pravidel skupiny, která se účastníci zavázali dodržovat (chodit včas, naslouchat ostatním, přinášet ukázky z vlastní praxe a poskytnout je ostatním apod.)
V první řadě by se účastníci měli dohodnout na pevných termínech setkávání. Vyzkoušený rozestup je jeden měsíc. Kratší rozestupy neumožňují dostatečný prostor pro vyzkoušení nových technik, setkání po delší době naopak ztrácí na dynamice.
Dále by měli být vyučující ochotni investovat svůj čas a na každé setkání si vyhradit minimálně 60 minut. Rozsah jednoho setkání se také odvíjí od velikosti skupiny, čím větší skupina je, tím více času jednotlivá setkání zaberou, protože je třeba dát prostor všem účastníkům. Učitelé mohou začít setkávání ve dvojicích s osobou, se kterou jsou ochotni sdílet i případné neúspěchy a také přijmout kritiku. Skupina se pak může rozrůstat, ale při počtu vyšším než 10 pedagogů v jedné skupině se vytrácí efektivita.
Každé setkání má mít jasně danou strukturu a učitelé by měli být obeznámeni s tím, co se od nich očekává. Aby setkání měla smysl je bezpodmínečně nutné, aby byli účastnici ochotní sdílet s ostatními své vlastní materiály z praxe, jako jsou přípravy na hodinu, testy, poskytnuté zpětné vazby. Jedině prostřednictvím konkrétních příkladů si mohou učitelé vzájemně poskytovat formativní zpětnou vazbu a potřebnou podporu.
Součástí setkávání je také tvorba individuálního plánu aktivit na další měsíc pro každého učitele. Písemný plán a vědomí toho, že na dalším setkání budou s kolegy sdílet své zkušenosti účastníky motivuje věnovat čas změnám a brát je jako prioritu.
O projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních
příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů)
z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání populárně-naučných publikací, pořádání odborných konferencí a popularizaci učitelského povolání. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
Dovednosti lídra, formy kolegiální profesní podpory a tvorba akčního plánu vedení skupin formativního hodnocení, to jsou hlavní oblasti, kterým se bude v nadcházejícím období pod vedením odborníků věnovat 18 lídrů skupin formativního hodnocení při svých dalších setkáních. Vznik skupin formativního hodnocení je cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Do projektu je zapojeno 9 škol ze 4 krajů a na 30 učitelů.
Hlavním cílem projektu je pomoci základním školám v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Středočeském kraji při zavádění formativního hodnocení do výuky tak, aby docházelo ke zlepšení učení žáků. Za tímto účelem vznikne na zapojených školách síť Center kolegiální podpory, která budou sloužit jako místa k setkávání učitelů z okolních škol a svou činnost zahájí v říjnu tohoto roku.
Pedagogové jednotlivých škol, kteří na sebe vzali roli lídrů skupin formativního hodnocení, se v minulém školním roce při svých setkáních věnovali formativnímu hodnocení po stránce obsahové. Naučili se, na jakých principech, metodách a technikách formativní hodnocení stojí a pod vedením odborníků z PedF UK si získané vědomosti ověřovali i v praxi své výuky. Seznámili se s tím, co je a není formativní hodnocení, jak poskytovat efektivní zpětnou vazbu ve výuce nebo jak a proč pracovat s cíli učení.
V další etapě projektu se budou věnovat rozvoji dovedností, které už přímo souvisejí s rolí lídra a s praktickou realizací kolegiální podpory. „Být sám kvalitním učitelem neznamená automaticky dokázat potřebné dovednosti rozvíjet u jiných učitelů, tedy být dobrým lídrem pro své kolegy. Pro některé naše učitele je to role zcela nová, je proto důležité připravit je na její specifika,“ uvádí Tereza Krčmářová z PedF UK.
Úkolem lídrů Center kolegiální podpory bude vytvoření akčního plánu vedení skupin formativního hodnocení, na základě kterého bude proces zavádění formativního hodnocení na jednotlivých školách probíhat. Skupiny formativního hodnocení se budou pravidelně setkávat a vyučující budou společně sdílet své zkušenosti z výuky. Úkolem lídra bude tyto skupiny koordinovat, motivovat a inspirovat příklady vlastní praxe, podporovat a pomáhat jim překonávat případné nesnáze na cestě ke změně, kterou zavádění formativního hodnocení bezesporu je.
„Při zavádění formativního hodnocení nepřichází změna hned, ze dne na den. Je potřeba se tématu intenzivně věnovat a jde o obrovskou časovou investici. Zároveň by na sebe učitelé však neměli klást příliš velké nároky. Stačí malé krůčky, ale je důležité, aly změna byla trvalá,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
O projektu Zavádění
formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního
hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede
k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních
příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v
regionech. V současné době probíhá školení učitelů
(lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky
v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy.
Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.