V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, je jedním z výstupů databanka příkladů dobré praxe.
Databanka příkladů dobré praxe jednotlivých metod, nástrojů a technik formativního hodnocení (FH). Databanka mimo zmíněné příklady dobré praxe obsahuje návrhy postupu v zavádění modelu formativní školy na 1. a 2. stupni ZŠ a videonahrávky z hodin. Zjednodušeně se jedná o soubor materiálů v digitální podobě, které jsou využitelné a přenositelné pro využití dalšími učiteli. Jde například o výukové materiály, prezentace, studijní texty, studijní opory, vzory a příklady portfolií žáků a pedagogů či seznamy doporučené literatury.
Databanka nabídne mimo jiné videonahrávky z hodin (z prezenční i online výuky), pracovní listy, prezentace či fotografie výstupů žáků. Všechny materiály jsou doplněny komentářem učitele, který popisuje, jakým způsobem postup FH realizoval a zasazuje jednotlivé přílohy do jednotného kontextu. V závěrečné reflexi uvádí možná vylepšení a doporučení, jak s materiály pracovat.
Materiály databanky tvoří učitelé pod odborným vedením Karla Starého, Veroniky Laufkové, Terezy Krčmářové a Petry Vallin.
„Databanka materiálů formativního hodnocení je specifická svou rozmanitostí – a to jak v rovině obsahové a pokrytím široké oblasti vzdělávacích oblastí a stupňů vzdělávání (1. stupeň / 2.stupeň), tak v rovině zavádění široké škály postupů formativního hodnocení, které zkvalitňují učení žáků. Mnohé z materiálů, i když prezentují jen dílčí úsek z práce učitele, poukazují na to, že formativní hodnocení je komplexní proces a jeho zavádění je závislé na provázanosti a funkčnosti všech metod formativního hodnocení. Až tehdy může mít pozitivní dopad na učení žáků, které doprovází radost z učení na straně žáků i radost z vyučování na straně učitelů,“ popisuje garantka materiálů pro 2. stupeň ZŠ Veronika Laufková z PedF UK.
„Databanka obsahuje autentické materiály, které vznikly v praxi škol a pro praxi škol jsou určené. Jak víme, realita není vždy dokonalá. Ani materiály, které učitelé vytvořily nejsou a nemají být. Jsou pravdivé. Neukazují jednu jedinou správnou cestu a vzor. Odrážejí přemýšlení a zkušenosti a hledání konkrétních učitelů, kteří jsou ochotni sdílet a jít tzv. s kůží na trh. To je nesmírně cenné. Jejich hledání cest, jak podpořit učení žáků, se odehrává ve specifickém kontextu a jedinečných podmínkách jejich třídy. Uživatelé databanky se mohou inspirovat, nápady tvořivě upravit a přizpůsobit sobě a svým podmínkám. Mohou sebe a své žáky ušetřit některých slepých cest tím, že se poučí ze zkušenosti autorů materiálů,“ říká garantka materiálů pro 1. stupeň ZŠ Tereza Krčmářová z PedF UK.
Věříme, že databanka bude inspirací všem učitelům (nejen) v České republice. K dispozici bude bezplatně na webu www.formativne.cz.
Projekt Zavádění formativního hodnocení má naplánovanou závěrečnou aktivitu na 12. listopadu 2021 od 9.00, kdy proběhne online konference Učíme formativne.cz. Účast na konferenci je bezplatná, program a registraci najdete na www.formativne.cz/konference.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, pořádáme v pátek 12. listopadu 2021 závěrečnou online konferenci zaměřenou na rozvoj dovedností v oblasti formativního hodnocení.
Program a registraci najdete na www.formativne.cz/konference.
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, měli učitelé základních škol ve čtyřech krajích ČR možnost setkávat se, sdílet svou praxi a tvořit pod odborným vedením materiály do databanky formativního hodnocení. Tito učitelé a další inspirativní osobnosti se nyní podělí o své zkušenosti na konferenci Učíme formativne.cz.
Projekt Zavádění formativního hodnocení završí své tříleté fungování 12. listopadu 2021 od 9.00 na online konferenci Učíme formativne.cz. Konference má za cíl představit konkrétní praktické způsoby, jak formativní hodnocení ve výuce používat. Účast na akci je bezplatná, program naleznete níže a registrace je online na www.formativne.cz/konference.
Program:
08.45–09.15 Připojení na konferenci
09.15–09.20 Úvodní slovo (Karel Starý, PedF UK)
09.20–09.45 Představení projektu (Karel Starý, PedF UK)
09.45–10.45 Responzivní výuka (Harry Fletcher-Wood, autor publikace Responzivní výuka)
10.45–11.00 Přestávka
11.00–11.30 Formativního hodnocení z pohledu ředitele (Jan Vepřek, ZŠ Navis)
11.30–12.00 Formativní hodnocení a wellbeing (Dana Pražáková, ČŠI)
12.00–12.15 Databanka (Michal Orság, EDUkační LABoratoř)
12.15–13.00 Přestávka
13.00–14.30 Panelová diskuse (Veronika Laufková, PedF UK; Hana Kasíková, FF UK; Jana Masařová,
ZŠ Rumburk, Pavel Bobek, ZŠ Solidarita; moderuje Pavlína Loňková, ZŠ Labyrint)
14.30–14.45 Přestávka
14.45–16.15 Blok workshopů
16.15–16.30 Přestávka
16.30–17.00 Shrnutí a závěrečné slovo (Jan Slavík)
V odpoledním bloku bude probíhat 8 paralelních workshopů.
Témata workshopů:
1. Tandemová výuka a komiks jako prostředek k hodnocení žáků (Milan Khas, Josef Janoušek, ZŠ Staňkov)
2. Kritéria jako nástroj pedagogické diagnostiky aneb Bez cíle do cíle nedoběhneš (Anna Churáčková, Základní škola a gymnázium Navis)
3. Losovátka / špachtle na 1. a 2. stupni ZŠ(Eva Machová, Pavla Nawratová, ZŠ Zdice)
4. Formativní hodnocení z pohledu distanční výuky na 2. stupni ZŠ (Marie Horčičková, ZŠ Angel)
5. Práce s kritérii na 1. stupni ZŠ (Eva Luhanová, Lucie Třešňáková, ZáŠkola)
6. Metakognitivní strategie ve formativním hodnocení na 2. stupni a SŠ (Mária Ganajová, Ivana Sotáková, Andrea Lešková, Univerzita P. J. Šafárika Košice)
7. Formativní hodnocení a Hejného matematika (Sylva Peclinovská, ZŠ Planá nad Lužnicí; Jan Chudík, ZŠ Hostivice)
8. Formativní hodnocení v českém jazyce na 2. stupni ZŠ (Pavla Štěpánová, ZŠ Květnového vítězství)
V případě otázek nás prosím kontaktujte e-mailem na info@edukacnilaborator.cz, nebo telefonicky na +420 212 245 509.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se s dalšími schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky.
Dylan Wiliam, jeden z nejznámějších odborníků v oblasti vzdělávání a formativního hodnocení, sám v minulosti potvrdil, že by termín formativní hodnocení (formative assessment) již nyní nepoužil a větší logiku mu dává spojení responzivní výuka (responsive teaching).
Responzivní výuka je něco, co by postupně mohlo nahradit úzkoprofilové vnímání formativního hodnocení. Jedná se o koncept pedagogické práce, ve kterém se učitel snaží co nejlépe reagovat na vzdělávací potřeby svých žáků. Vede učitele při pečlivém plánováním jejich výuky s důrazem na stanovování cílů učení. Pomáhá odhalit, čemu žáci rozumí a v čem konkrétně by potřebovali pomoci. Radí, jak na základě svých zjištění mohou pedagogové výuku upravovat, jak žáky podporovat, aktivizovat a motivovat v tom, aby se zlepšovali.
Formativní hodnocení a responzivní výuka mají mnoho společného. Jejich závěry vychází z relevantních výzkumů, snaží se o podporu každého žáka v učení a pomáhají učitelům, aby v rámci svých postupů byli co nejefektivnější. Hlavním podnětem, který dal vzniknout responzivní výuce, byla snaha oprostit formativní hodnocení od dvou zkreslení, se kterými snad od samotného vzniku zápolí.
Prvním z nich je samotný název, který v sobě zahrnuje slovo hodnocení. A přestože zpětná vazba je jedním z pilířů formativního hodnocení, není zdaleka pilířem jediným. Často se tedy učitelé zaměřují pouze na hodnocení jako takové, ale plánování výuky či třeba získávání důkazů o učení žáků zůstává v pozadí.
Druhým je vnímání formativního hodnocení jako souboru zaručených technik, které můžeme nahodile aplikovat a dostaví se očekávaný efekt. Dlouhodobě se snažíme učitelům a odborné veřejnosti vysvětlovat, že žádný nástroj nezaručuje snadné a rychlé řešení obtíží ve výuce a pokud je budou učitelé používat bez důkladného promyšlení celého plánovaného konceptu, nebude nástroj fungovat dobře. Responzivní výuka nepřináší učitelům pouhý soubor konkrétních technik, ale zaměřuje se spíše na obecnější postupy, které si každý učitel může přizpůsobit svému předmětu a své praxi.
Responzivní výuka je vhodná pro všechny učitele i žáky na všech typech škol. U učitelů se ale přidává podmínka, že by se zásadami responzivní výuky měli řídit dobrovolně, tedy nikoliv kvůli nátlaku ze strany vedení. Je to stejné, jako u jakékoli jiné změny. Když se pro ni učitelé nerozhodnou sami, nebude dobře fungovat. Z toho je zřejmé, že například jakékoli plošné zavádění by ztrácelo smysl.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.
V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe. Názory učitelů představujeme v pravidelných tiskových zprávách.
Josef Janoušek učí anglický jazyk a dějepis na ZŠ ve Staňkově. „Má cesta k formativnímu hodnocení byla dvojí. K myšlence jako takové mě přivedla má didaktička anglického jazyka. Jelikož ve mně principy formativního hodnocení silně rezonovaly, ihned jsem věděl, že chci hodnotit právě v duchu formativního hodnocení,“ říká na úvod Janoušek.
„V mých hodinách zejména tak, že děti pracují s vlastní chybou. Opravují práce, aktivně se společně připravujeme na testy. Využívají své práce v aktivitách k získání lepších výsledků. Učíme se hodnotit, vyhledávat kritická místa, hodnotit se navzájem, respektovat názory ostatních, aktivně naslouchat, pracovat na základě kritérií. Je toho velká spousta a každá skupina má specifické potřeby i možnosti,“ popisuje Janoušek formativní hodnocení v praxi na 2. stupni.
Povinnost zavádět formativní hodnocení vidí Janoušek jasně: „Osobně si myslím, že by to dětem při učení moc pomohlo, ale zároveň se obávám dopadu jakéhokoliv nařizování. Myslím, že současný trend podpory formativního vzdělávání pro zájemce, je mnohem přínosnější. Učitelé se zájmem o formativní hodnocení mají možnost ho zavést a mají podporu, zarytí odpůrci nejsou nuceni. Sám jsem školil jednu skupinu zarytých odpůrců. Myslím, že jsme s kolegou zbořili několik mýtů, ale formativně hodnotit zřejmě od příštího roku nezačnou. Je to běh na dlouhou trať.“ A pokračuje odpovědí na otázku ohledně známek: „Já osobně jsem k němu neutrální. Osobně bych ho nejraději nepoužíval, ale naprosto chápu, že vzhledem k objemu dětí je nutné používat nějaké zkratky ke komunikaci s rodiči. Je to pro rodiče jasně čitelné (ať již známka znamená cokoliv) a nezabere to čas. Děti jsou na známky v drtivé míře nastavené také. Bohužel.“
V rámci školy fungují tzv. Skupiny formativního hodnocení, jejich fungování popisuje Janoušek následovně: „Práce lídra pro mě byla novým zážitkem. Osobně jsem si vyzkoušel spoustu nových věcí ohledně školení dospělých. Super bylo sledovat, jak spousta lidí používá velkou spoustu formativních prvků, aniž by o tom věděla. Mentalita a nastavení učitele v zavádění formativního hodnocení hraje obrovskou roli.“
Při zavádění formativního hodnocení je také důležitá spolupráce s rodiči. „Na základě zpětné vazby od některých rodičů vím, že minimálně část dětí hodiny baví a zmiňují to přímo doma. Po distanční výuce se mi dokonce dostalo několika pochval od rodičů, kterým se líbilo, že dětem vytvářím spoustu možností a rozvíjíme nejen vědomosti, ale i dovednosti a kreativitu. Druhá strana mince je, že spousta rodičů považuje školu za jakési odkladiště dětí. V lepším případě se pak ptají po známkách, ale metody nebo aktivity jsou jim ukradené,“ popisuje Janoušek.
Jak jsou na tom studenti či absolventi pedagogických fakult? „Sám jsem v podstatě čerstvým absolventem. Z osobní zkušenosti vím, že ne. Já jsem měl nepředstavitelné štěstí, že jsem na didaktiku anglického jazyka měl Mgr. Gabrielu Klečkovou, Ph.D. Ostatní katedry dosti pokulhávají, minimálně vzhledem k formativnímu hodnocení.“
Závěrem Janoušek k formativnímu hodnocení dodává: „Jde o zaměření na rozvoj dítěte. Učitelskou a osobní filosofii. Pomalé, ale stabilní výsledky. Smysluplnou investici.“
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.
O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která se věnuje vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.